Mutovaný výzkum viru H5N1 zustal pod zábradlími, ríká WHO

Je treba prodlouzit docasné moratorium na výzkum viru ptací chripky (H5N1) modifikované laboratorí a zverejnení "celého rukopisu" studií má být odlozeno. Jednalo se o záver malé skupiny odborníku, kterí se setkali se dvema tématy - setkání, které se konalo v Zeneve ve Svýcarsku, se zúcastnilo 21 odborníku, vcetne vedoucích pracovníku obou výzkumných stredisek, jednoho v Nizozemsku a druhého USA, výzkumné financovatele, bioetici a nekolik reditelu WHO, kterí se specializují na chripku.
V písemném komuniké WHO (Svetová zdravotnická organizace) informovala, ze odborníci verí, ze výzkum dalsích viru chripky H5N1 - prirozene se vyskytujících - by mel pokracovat "v zájmu ochrany verejného zdraví".
Dr. Keiji Fukuda, zástupkyne generálního reditele pro zdravotní bezpecnost a zivotní prostredí, WHO, rekl:

"Vzhledem k vysoké míre úmrtnosti spojené s tímto virem - 60% vsech nakazených lidí zemrelo - vsichni úcastníci schuzky zduraznili vysokou míru obav týkajících se tohoto viru chripky ve vedecké komunite a potrebu porozumet tomu lépe s dalsím výzkumem.
Výsledky tohoto nového výzkumu ukázaly, ze viry H5N1 mají potenciál snadneji prenáset mezi lidmi, coz zduraznuje kritický význam pro dalsí sledování a výzkum tohoto viru. "

Dve výzkumné laboratore - jedna v USA a druhá v Nizozemsku - vytvorily více lidských prenosných verzí viru chripky H5N1. Cílem setkání WHO bylo výmena názoru, která vznikla v dusledku tohoto výzkumu.
Existuje vázné znepokojení nad tím, ze pokud by laboratorne zmenené viry vysly z výzkumných center a skoncily v lidské populaci, následky by mohly být znicující. Ptací chripka má v mnoha oblastech velmi vysokou míru úmrtnosti, více nez 50% a 60%. Ve své prirozené podobe není H5N1 lehce prenosný clovekem, pokud by byl a podarilo se sírit a zpusobit pandemii, celosvetové pocty úmrtí by mohly být tragické. Laboratorne pozmenené viry jsou více prenosné clovekem nez ty, které se vyskytují prirozene.

Clenové této schuzky souhlasili s tím, ze je lepsí publikovat celý rukopis, nez jen jeho cást (na laboratorních zmenách viru). K tomu je treba více diskusí.
Fukuda rekl:

"Z hlediska verejného zdraví existují prednostní predpoklady pro úplné zverejnení informací v techto dvou studiích. Existuje vsak významná obava verejnosti, která by mela být venována tomuto výzkumu, který by se nejprve mel resit."

WHO informuje, ze existují dva kritické otázky:

• Zvyste porozumení a povedomí verejnosti o tomto výzkumu prostrednictvím komunikace
• Biologická bezpecnost a biologická bezpecnost (týkající se nového laboratorne modifikovaného viru ptací chripky)

Nekteré základní informace o laboratorne zmeneném viru H5N1

Ron Fouchier z Lékarského centra Erasmus v Rotterdamu v Nizozemsku predstavil svou práci na konferenci proti chripce na Malte v zárí 2011 - týkající se peti mutací, které byly zavedeny do genomu H5N1. Virus byl následne chován prenosem z nosu infikovaných fretek do zdravých fretek - to se opakovalo desetkrát.

Na konferenci popsal Fouchier laboratorne zmenený virus jako:

"Pravdepodobne jeden z nejnebezpecnejsích viru
muzes udelat"

Americké úrady se obávají, ze by mohly bioteroristé vyuzít celé rukopisy o laboratorním pozmeneném výzkumu H5N1 - který pravdepodobne bude publikován ve vedeckých casopisech v prístích nekolika mesících. Rostoucí pocet lidí, vcetne vedcu, verí, ze vsechny dukazy o výzkumu a vzorky viru by mely být zniceny. Jiní ríkají, ze ptací chripka existuje, má potenciál stát se vázným problémem jednoho dne, protoze viry se prirozene mení stejne, a ze veskerý výzkum je uzitecný pri hledání zpusobu, jak predcházet pandemii. Otevrené a bezplatné pouzívání vedecké literatury je zapotrebí v celosvetovém merítku, pokud skutecne chceme celit ptací chripce, dodávají
Napsal Christian Nordqvist