Hudební prínosy jak dusevního, tak fyzického zdraví

Hra a poslech hudby jsou prospesné pro dusevní i telesné zdraví.
Záver pochází z prvního rozsáhlého prezkumu 400 výzkumných prací v neurochémii hudby, který zjistil, ze hudba muze zlepsit funkci imunitního systému tela a snízit úroven stresu.
Poslech hudby byl také prokázán jako úspesnejsí nez léky na predpis pri snizování úzkosti cloveka pred operací.
Zpráva z roku 2011 naznacila, ze úzkost u pacientu s rakovinou muze být snízena hudbou. Prof. Levitin vysvetlil:

"Nasli jsme presvedcivé dukazy, ze hudební zásahy mohou hrát zdravotní péci v zarízeních od operacních sálu az po rodinné kliniky. A co je jeste dulezitejsí, dokázali jsme zdokumentovat neurochemické mechanismy, kterými hudba pusobí ve ctyrech oblastech: nálady, stresu, imunity a jako pomucku k sociálním vazbám. "

Výsledky ukázaly, ze hudba zvysuje protilátku, která hraje dulezitou roli v imunite hlienního systému, známého jako imunoglobulin A, stejne jako pocet prirozených killeru, bunky, které napadají bakterie a bakterie napadají telo.
Poslouchat a hrát hudbu muze také snízit hladinu kortizolu (stresový hormon), jak ríká Levitin a doktorka Mona Lisa Chanda, jeho postgraduální výzkumná pracovnice.
Predchozí výzkum zverejnený v Britský zurnál psychiatrie ukázala, ze hudební terapie je v kombinaci se standardní pécí úspesná lécba deprese.
Odborníci doporucují radu oblastí pro pozdejsí zkousky v terénu. Napríklad identifikace vztahu mezi "love drug" oxytocinem, skupinovou príslusností a hudbou.
Navrhli podání naltrexonu (léku uzívajícího opioidní antagonisty, uzívaného pri podstupování alkoholu), aby se zjistilo, zda je hudební potesení podporováno stejnými chemickými systémy v mozku aktivovanými jinými druhy potesení, jako je jídlo.
Studie z roku 2011 naznacuje, ze napínavá hudba je podobná jídlu a sexu - více potesení a ocekávání znamená více dopaminu.
Autori také vyzvali k studiím, "v nichz jsou pacienti randomizovane zarazeni do hudební intervence nebo striktne sladených kontrolních podmínek v postoperacních nebo chronických bolestivých studiích". Zduraznil, ze správná kontrola zahrnuje televizní, komediální nahrávky, zvukové knihy nebo filmy.
Vedci navíc vypracovali prehled budoucích experimentu s otázkami, vcetne:

• Jaké jsou ruzné efekty, pokud nejaké, hrají hudbu ve srovnání s poslechem hudby?
• Jsou pozitivní úcinky hudby výsledkem indukce nálady, rozptýlení, pocity spolecenské vazby / podpory nebo jiných faktoru?
• Jaké podnety lze pouzít jako základ pro srovnání, aby se hudba prizpusobila rozmerum vzrusení, pritazlivosti nebo nedostatku, zapojení a nálade?
• Jakou roli hraje "láska" (oxytocin) pri zprostredkování hudebního zázitku?
• Jsou nekterí lidé s vetsí pravdepodobností pozitivní vliv hudby nez jiní? Pokud ano, jaké individuální rozdíly, jako jsou osobnostní rysy, genetické nebo biologické faktory, pomohou úspechu hudebních intervencí?

Zpráva zverejnená v Trendy v kognitivních vedách, byla financována Výzkumnou radou sociálních ved a humanitních ved (SSHRC) a Radou pro výzkum prírodních ved a inzenýrství (NSERC).
Napsal Sarah Glynn