Vetsina zdvihu je zabráneno, 1 v 6 z nás bude mít jeden

Motto "Jeden ze sesti" letosního Svetového dne mrtvice 29. ríjna je príhodná pripomínka, ze kazdý sest lidí bude trpet mrtvicí v urcitém okamziku svého zivota a ze nekdo zemre na cévní mozkovou príhodu kazdých 6 sekund. Svetová organizace mrtvic (WSO) poukazuje na to, ze obeti se skládají z bezných lidí, kterí zijí v kazdodenním zivote, avsak 85% techto osob má rizikové faktory, které mohou zabránit mozkové príhode, pokud jsou identifikovány.
V soucasné dobe se v Evrope kazdorocne vyskytuje více nez milión úderu. Cévní mozková príhoda spolu s onemocnením srdce, chronickými respiracními onemocneními, rakovinou a cukrovkou je neprenosná nemoc, která se zvysuje s nezdravou stravou, fyzickou necinností, kourením cigaret a nadmernou konzumací alkoholu. Podle globálních predpovedí pocet úmrtí zpusobený smrtící mrtvicí spolu se srdecními chorobami a rakovinou neustále vzroste z priblizne 6 milionu v roce 2010 na témer 8 milionu do roku 2030.
Rizika pro mrtvici jsou stejná jako u onemocnení srdce, zduraznila Evropská kardiologická spolecnost. Navíc fibrilace síní, nejcastejsí porucha srdecního rytmu, byla také jasne spojena s vyssím rizikem mrtvice.
Mluvcí jménem Evropské kardiologické spolecnosti profesor Freek Verheugt z Onze Lieve Vrouwe Gasthuis v Amsterdamu vysvetluje:

"Mrtvice není nevyhnutelným dusledkem stárnutí, takze identifikací a úpravou rizikových faktoru existují prílezitosti ke snízení výskytu a úmrtnosti tohoto nicivého stavu."

WSO navrhl sest kroku pro kazdého, aby snízil riziko mrtvice:

1. Zjistete varovné známky mrtvice
2. Zkontrolujte své osobní rizikové faktory: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a cukrovka
?
3. Pravidelne si udrzujte fyzickou aktivitu
4. Jezte zdravou stravu a vyhýbejte se obezite
5. Vyhnete se kourení cigaret a vyhledejte pomoc pri zastavení
6. Omezte spotrebu alkoholu.

WSO také zduraznuje, ze nacasování je nezbytné, jestlize se objeví nekterý z následujících varovných znacek, napríklad:

• Náhlá zmatenost, zejména pokud postihuje pouze jednu stranu tela,
• Ztráta rovnováhy nebo náhlé vertigo,
• Náhlá obtíznost mluvit nebo videt,
• a silné bolesti hlavy bez patrné príciny.

Profesor Verheugt zduraznuje, ze nekteré z techto príznaku jsou duvodem pro poplach. Cévní mozková príhoda je naléhavá lékarská péce a nacasování je zivotne dulezité, protoze muze znamenat obrovský rozdíl v sancích na prezití.
WSO zduraznuje, ze "ztracený cas je ztracen mozkovou funkcí." Bylo také zjisteno, ze pacienti, kterí prezili mrtvici, mají vetsí sanci, pokud budou prijati do specializovaných mozkových jednotek, které budou zamestnávat multidisciplinární týmy, protoze nemocnicní péce, léky, cévní chirurgie a rehabilitace zustávají základním kamenem lécby.
Behem mrtvice, známého také jako cerebrovaskulární onemocnení, jsou krevní cévy, které prenásejí kyslík do mozku, bud blokovány srazeninou (ischemickou mrtvicí) nebo prasknutím (hemoragická mrtvice), coz vede k tomu, ze mozkové bunky umírají kvuli nedostatku kyslíku a zivin. Závaznost mrtvice je urcena rozsahem a umístením poskozených mozkových bunek.
Svetová zdravotnická organizace (WHO) definovala mozkovou príhodu v roce 1976 jako "neurologický deficit cerebrovaskulární príciny, která pretrvává za 24 hodin nebo je prerusena smrtí do 24 hodin".
Podle aktualizovaných pokynu klinické praxe ESC o prevenci kardiovaskulárních chorob z roku 2007 je mozková príhoda uvedena vedle onemocnení koronární arterie, srdecního selhání a onemocnení periferních tepen jako kardiovaskulárního onemocnení, které lze predcházet. Prestoze pokyny rozlisují mezi hemoragickou cévní mozkovou príhodou, která postihuje priblizne 15% prípadu a ischemickou cévní mozkovou príhodou, dodávají, ze príciny mnoha mrtvic zustávají neznámé. Také uvádí, ze "antihypertenzní lécba snizuje riziko ischemické a hemoragické mrtvice" a ze "prevence mrtvice je stále nejdulezitejsím úcinkem antihypertenzní lécby".
V roce 2010 studie Interstroke po vyhodnocení údaju o mrtvici z 22 zemí stanovila, ze 90% mozkové mrtvice je spojeno s deseti rizikovými faktory, pricemz nejvýznamnejsím individuálním rizikovým faktorem je 35% kvuli hypertenzi, 26,5% v dusledku pasu na bedra a 19% pro ty, kterí v soucasné dobe kourí.
Dále studie s 20letým sledovacím obdobím, ve kterém bylo ve Finska hodnoceno témer 50 000 lidí, pokud jde o hladiny aktivity ke snízení mrtvice, ukázalo, ze "vysoká fyzická aktivita" byla spojena s nizsím rizikem cévní mozkové príhody nez s nízkou fyzickou aktivitou. Studie prokázala podobná snízení rizika pri "denním aktivním dojízdení".
ESC deklarovaly cíle pro kardiovaskulární zdraví v celé EU. jsou definovány v Evropské charte zdraví srdce a zahrnují:

• Nulový diabetes
• Nekourit
• Jíst pet porcí ovoce a zeleniny denne
• Tri kilometry denne pesky
?
• Krevní tlak nizsí nez
• Celkové hladiny cholesterolu jsou nizsí nez
• Méne nez

Profesor Verheugt poukazuje na to, ze nekterí pacienti s nepravidelným srdecním rytmem mají také významné riziko mrtvice, kdyz ríkají:

"Vsichni jedinci s nepravidelným srdecním rytmem by meli navstívit lékare, který muze diagnostikovat, zda tato porucha srdecního rytmu pravdepodobne vede k mrtvici. Pokud tomu tak je, lék na ztencení krve muze snízit riziko mrtvice az o 70%."

Napsal Petra Rattue