Vetsí zeny mají témer trikrát vyssí pravdepodobnost fibrilace síní

Fibrilace síní postihuje miliony lidí po celém svete a ve Spojených státech. Nový výzkum naznacuje, ze zeny s vetsí plochou tela mohou mít zvýsené riziko fibrilace síní - typ arytmie, která muze mít vázné kardiovaskulární následky, jestlize je ponechána nelécená.
Nová studie naznacuje, ze starsí zeny s velkou telesnou hmotností mohou mít trojnásobne vyssí riziko A-fib.

Fibrilace síní (A-fib) je forma nepravidelného srdecního tepu, který postihuje více nez 33 milionu lidí po celém svete a priblizne 2,7 milionu lidí v USA.

Svaly zdravého srdce kontraktují a pravidelne se uvolnují, cerpáním krve do srdecních komor. Ve fibrilátoru A-fib vsak sín srdce (nebo horní komory) nepravidelne porází, coz jim brání v úcinném presunu krve do komor.

Pokud je lécba ponechána bez lécby, muze zpusobit krevní srazeniny, mrtvici a ruzné kardiovaskulární komplikace vcetne srdecního selhání. Priblizne 15 az 20 procent lidí, kterí mají tahy, má A-fib.

Nová rozsáhlá svédská studie, která byla predstavena na výrocním kongresu Evropské asociace preventivní kardiologie EuroPrevent 2017, zkoumá vazbu mezi plochou povrchu tela (BSA) a rizikem A-fib u více nez 1,5 milionu zen.

Annika Rosengrenová, profesorka interní medicíny na Sahlgrenské akademii na univerzite v Gothenburgu ve Svédsku a spoluautor studie, vysvetluje, ze nový výzkum vychází z predchozí studie, kterou spoluautorka také napsala.

"Nás výzkum ukázal, ze velká velikost tela ve veku 20 let a prírustek hmotnosti od 20 let do stredního veku nezávisle zvysují riziko fibrilace síní u muzu. V této studii jsme zkoumali vliv velikosti tela na riziko fibrilace síní u zen. "

Zeny s nejvyssím BSA 2,61 krát casteji mají A-fib

Studie zkoumala 1 522 358 zen, které mely první tehotenství v prumerném veku 28 let.

Výzkumníci získali prístup k klinickým údajum o výsce, veku, tehotenství, historii diabetu, vysokém krevním tlaku a stavu kourení ze Svédska. Úcastníci byli sledováni klinicky jiz více nez 30 let a údaje o hospitalizacích souvisejících s A-fibem byly získány ze svédského ústavního registru.

Behem sledovaného období bylo u A-fib hospitalizováno více nez 7 000 zen. Prumerný vek v dobe hospitalizace cinil 49 let.

Tým vypocítal zenský BSA ve ctverecních metrech (m2) pomocí standardního vzorce, které zvazuje hmotnost a výsku. Výzkumníci rozdelili zeny na ctyri skupiny na základe jejich BSA: ty s BSA mezi 0,97 a 1,61 m2, ty s BSA mezi 1,61 a 1,71 m2, tretí skupina s BSA 1,71 az 1,82 m2 a nakonec ty s BSA 1,82 az 3,02 m2.

Ve vzestupném poradí BSA mely zeny ve druhé, tretí a ctvrté skupine 1,16, 1,55 a 2,61 krát vyssí riziko A-fib ve srovnání se zenami v první a nejnizsí skupine BSA.

"Zjistili jsme, ze vetsí zeny mají vetsí riziko fibrilace síní, doslo k postupnému zvysování rizika s rostoucí velikostí tela." Skupina s nejvyssím telesným povrchem mela témer trikrát vyssí riziko, nez u tech s nejnizsím telesným povrchem.

Prof. Annika Rosengrenová

Jak hmotnost, výska a vek ovlivnují riziko A-fib

Rosengren dále rozlisuje mezi nadváhou nebo obézními lidmi a lidmi s vetsím telesným povrchem. Prestoze BSA je ovlivnován hmotností a výskou, nemusí být nutne lidé s nadváhou, kterí jsou ohrozeni A-fibem, vysvetluje Rosengren, ale lidé s vetsími tely, kterí mají také vetsí atrium.

"Fibrilace síní je výsledkem metabolických zmen souvisejících s obezitou, ale existuje i druhá prícina," ríká profesor Rosengren. "Lidé s vetsím atriem mají vyssí riziko fibrilace síní."

"Obecne platí, ze je lepsí být vysoký, protoze máte méne rizika mrtvice a srdecního záchvatu a lepsího prezití," pokracuje profesor Rosengren. "Vyssí lidé jsou casto lépe vzdelaní, mají vyssí socioekonomický status a mohou mít lepsí výzivu v mladém veku a v deloze, ale v tomto prípade je vysoký méne zádoucí, protoze mení strukturu srdce zpusobem, který muze být príznivé pro fibrilaci síní. "

Profesor Rosengren vsak poukazuje na to, ze vysokí lidé by také mohli snízit riziko A-fib, a to tím, ze se vyhneme vzniku nadmerné hmotnosti.

Prof Rosengren také poznamenává, ze vek hraje významnou roli. Absolutní riziko fibrilace fibrilace u mladsích zen bylo odhaleno jako pomerne nízké - tedy nizsí nez 0,5 procenta - a to bylo nezávislé na jejich hmotnosti nebo BSA. "Obecne platí, ze mladé zeny se nemusí starat o riziko fibrilace síní bez ohledu na velikost tela," ríká, ale starsí muzi a zeny mohou mít vyssí riziko A-fib, pokud je jejich BSA také vysoká.

Zjistete, jak studie A-fib naznacuje, ze zeny jsou horsí, ale zijí déle nez muzi.

Pravá strana mozku kompenzuje ztrátu reci po mrtvici, zjistí studie

Cvicení je hlavní prícinou postizení v USA, pricemz ztráta reci je jedním z mnoha nicivých úcinku. Po nekolik let nekterí vedci tvrdili, ze pravá hemisféra mozku narusuje obnovu reci po mrtvici v levé hemisfére; ale podle nové studie je pravý opak.

(Health)

Detská odezva na lécbu ADHD závisí na specifických variantách genu dopaminu

Podle nové studie publikované v casopise Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry mají deti s nekterými genovými variantami dopaminového systému lepsí odpoved na methylfenidát (Ritalin) - nejcasteji predepsanou lék pro poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

(Health)