Lidské ruce se vyvíjely pro házení der

Lidské ruce se vyvinuly tak, aby muzi mohli vytváret pest a bojovat, nejen pro rucní obratnost nezbytnou pro pouzití nástroju, hraní klavíru nebo psaní.
Záver pochází z nového výzkumu provedeného výzkumnými pracovníky na univerzite v Utahu a byl publikován v Vestník experimentální biologie.
Dlane lidí jsou kratsí nez dlane lidoopu a lidé mají také silnejsí, delsí a pruznejsí palec. Predpokládá se, ze tyto vlastnosti se vyvinuly tak, aby lidstí predkové meli rucní obratnost, aby prezili vytvárením a pouzíváním nástroju.
"Úloha, kterou agrese hrála v nasí evoluci, nebyla dostatecne ocenena," vysvetlil profesor David Carrier z univerzity Utah University, hlavní autor studie.
"Existují lidé, kterí se tomuto nápadu nelíbí, ale je zrejmé, ze ve srovnání s jinými savci jsou lidoopi pomerne agresivní skupina s velkým mnozstvím boju a násilí, a to nás zahrnuje," rekl Carrier. "Jsme plakátové deti pro násilí."
Dlouho jsme se zpochybnovali "o tom, zda jsme agresivní zvírata," dodal. "Nase anatomie vede k této otázce stopy. Pokud dokázeme pochopit, co se nase anatomie vyvinula, budeme mít jasnejsí predstavu o tom, kdo jsme byli na zacátku a zda je agrese soucástí toho, kdo jsme."
Ackoli Carrier uznává, ze nase ruce se vyvinuly pro lepsí rucní obratnost, "pomery nasich rukou nám také umoznují delat pesti", které udrzují krehké kosti, vazy a svaly v bezpecí, zatímco jsou v boji "hand-to-hand".

Jak se lidé vyvíjeli, "jedinec, který by mohl uderit se zatatou pestí, by mohl zasáhnout lépe, aniz by se zranil, a tak byli schopni lépe bojovat o kamarády a tím více se mnozit." Lidé také bojovali za vodu, zemi, prístresí a jídlo, aby pomohli své rodine a "nad hrdostí, povestí a pomstou", odhalil.
"Pokud postavení pestí poskytuje výkonnostní výhodu pro derování, pomer rukou se také muze vyvinout v reakci na výber pro bojové schopnosti, krome výberu pro obratnost," vysvetlil Carrier.
Za úcelem stanovení výhod, které lidská pest nabízí behem boju, Carrier a jeho kolega, Micheal H. Morgan, lékarka univerzity v Utahu, provedla tri studie.

Tri zkousky a výsledky

První pokus zkoumal, zda pest pomáhá lidem zasáhnout. Celkem bylo 10 muzu ve veku 22 az 50 let, kterí byli studenti obeznámeni s boxem nebo bojovými umeními. Byli pozádáni, aby co nejvíce zasáhli puncochacku.
Kazdý úcastník zasáhl vak 18krát (3 z nich pro 6 typu úderu: bocní údery a údery, pestní pestní pesti a pálky, dopredné údery a dlane). Aby bylo mozné merit sílu kazdého zásahu, byla derovací taska vybavena nástroji - mohla by zjistit, jak úcinná byla rána.
Výsledky ukázaly, ze nejvyssí síla byla stejná jak pro punc hodenou pestí, tak pro slap s otevrenou rukou. Tým také zjistil, ze pouze tretina plochy ruky produkuje stejnou sílu.
Nejvíce stresu, který byl zachycen na vaku (síla na plochu) byl 1,7 az 3x vetsí, kdyz muz zasáhl pest, na rozdíl od slap.
"Vzhledem k tomu, ze máte vyssí tlak pri úderu pestí, je vetsí pravdepodobnost, ze zpusobíte zranení telum, jako jsou kosti, tkáne, oci, celist a zuby," vysvetlil Carrier.

Dalsí dve studie, které se skládaly také z 10 muzských úcastníku, se rozhodly zjistit, zda pestí nabízí operku, aby byla zajistena bezpecná ruka pri derování.
Byla vypocítána tuhost kloubního kloubu prvního prstu a jak byla síla prenesena z prstu na palec byla analyzována. Výpocty byly provedeny s pravidelnými opernými pestmi a nedokoncené pestmi nebyly operné.
Existují dva zpusoby, jak lidské opory (opevnení a stabilizace) pestí, ve kterých lidoopi nejsou schopni:

• 4 prsty se dotýkají cásti dlane nejblíze prstu.
• Palec prechází pres index a strední prsty a koncí uprostred prstence. Tyto prsty jsou proto v této pozici uchyceny dlaními v základu palce.

Dobrovolníci pak tlacili tlakový snímac bud pestí, která byla sevrená, nebo s rukama nedustojnou, s prsty ohnutými, aby se zjistilo, jak je tuhý druhý kloubový kloub.
Tým vycíslil sílu a zjistil, kolik se ukazovák musí ohnout. Aby bylo mozné merit sílu, která byla prevedena z prstu na palec, byli úcastníci pozádáni, aby sli do pozice jednorucní push-up a soucasne tlacili klouby na bloku, který byl na jiném snímaci síly.
Výsledky z posledních dvou studií ukázaly tuhost kloubního kloubu se zvýsila ctyrikrát (nebo ohyb se snízil ctyrikrát) opernými pestmi.
Jako dusledek zataté pestí umoznující síle procházet z prstu na palec, schopnost prstu prenáset sílu razníku se dvakrát zvýsila.
"Protoze experimenty ukazují, ze proporce lidské ruky poskytují výkonnostní výhodu pri úderu pestí, navrhujeme, aby pomer nasich rukou byl cástecne výsledkem výberu, aby se zlepsil bojový výkon," prozradil Carrier.

Existují dalsí spekulace, které mohou vysvetlovat velikost lidských rukou, jiné nez obratnost a agrese. Prirozený výber mezi lidskými predky pro beh a procházku zpusobil, ze lidé mají delsí palec na spicce a kratsí prsty a duvod, proc lidé mají kratsí prsty a delsí palec, také vyplynuli ze zodpovedných genu.

Pesti a agrese

Aby lidoopi mohli lezet stromy, jejich prodlouzené prsty a ruce se vyvinuly.
Carrier komentoval:

"Standardním argumentem je, ze jakmile nasi predkové vysli ze stromu, výber pro lezení byl pryc, takze výber pro manipulaci se stal dominantním, a to zmenilo tvar nasich predku. Rucní proporce cloveka se objevují ve fosilních zaznamenali zároven, ze nasi predkové zacali chodit vzhuru pred 4 miliony az 5 miliony let. Alternativním mozným vysvetlením je, ze jsme se postavili na dve nohy a rozvinuli tyto rucní proporce, abychom se navzájem prekonali. "

Kdyby jediným faktorem byla rucní obratnost, rekl Carried, lidé mohli vyvinout rucní zrucnost s palci, které byly delsí a bez dlaní a prstu se zmensovaly.
Zduraznil vsak, ze "existuje jen jeden zpusob, jak muzete mít opernou, zatatou pest: palce a prsty se kratsí a palce se prodluzuje."
Vedci uvedli dalsí príklady, které ukazují, ze boje pomáhají pri formování lidských rukou:

• Lidé jsou jediní lidoopi, kterí zasáhli pestmi sevrenými. Gorilské ruce a lidské ruce jsou nejvíce srovnatelné velikosti, coz je protichudné, protoze obratnost a tvorba nástroju jsou více spojovány se simpanzi. Proto Morgan a Carrier predpokládají, ze agrese také hrála roli v rozvoji rukou goril.
• Pesti jsou zobrazeny jako znamení ohrození lidmi. "Pokud jste nastvaný, reflexivní reakce je vytvorit pest," rekl Carrier. "Jestli chces nekoho zastrasit, más pest."
• Sexuální dimorfismus (velikost tela muzu je odlisná od velikosti samic) je vetsí, kdyz je mezi jednotlivými muzi v primátovém druhu vetsí konkurence. "Podívejte se na lidi a gorily, rozdíly mezi pohlavími jsou prevázne v horní cásti tela, pazí a zejména v rukou." Je to v souladu s tím, ze ruka je zbran, "dodal Carrier.

Lidská ruka je protichudná, rekl Carrier a Morgan.
Autori dospeli k záveru:

"Je to pravdepodobne nase nejdulezitejsí anatomická zbran, kterou pouzíváme k vyhrozování, porázce a nekdy i k zabíjení, abychom vyresili konflikt. Presto je to také soucástí naseho muskuloskeletálního systému, který remeslne vyuzívá jemné nástroje, hraje hudební nástroje, produkuje umení, emocí a vychování.
Více nez jakákoli jiná cást nasí anatomie, predstavuje ruku identitu Homo sapiens. Konecne, evolucní význam lidské ruky muze spocívat v jeho pozoruhodné schopnosti slouzit dve zdánlive neslucitelné, ale vnitrne lidské funkce. "

Napsal Sarah Glynn