Hep C vakcína slibuje první pokus

Experimentální vakcína proti chronické hepatitide C v játrech prokázala slibné výsledky ve své první klinické studii u lidí, ríkají vedci z University of Oxford ve Velké Británii, kterí o svých zjisteních písí ve 4. lednu online vydání Vedecká translacní medicína. Upozornují vsak na to, ze je jeste dlouhá cesta, nez budeme mít pripravenou úcinnou vakcínu pro klinické pouzití.
V soucasné dobe neexistuje zádná vakcína proti viru hepatitidy C (HCV), coz je hlavní patogen prenásený krví, která infikuje priblizne 170 milionu lidí po celém svete. Infekce muze zustat skryta, aniz by vykazovala príznaky po mnoho let, a mnoho lidí neví, ze jsou infikováni.
Nemoc je nyní hlavním duvodem, ze lidé v západních zemích mají transplantaci jater.
Funkcí HCV je, ze její prubeh je nepredvídatelný. Nekterí lidé se mohou nakazit a postupne pocitovat poskození jater, zatímco jiní, malá mensina, mají dostatecnou imunitu, ze virus vycistí brzy po infekci.
V pokusu vyvolala experimentální vakcína imunitní odpovedi podobné tem, které byly pozorovány u techto málo lidí s prirozenou imunitou.
Vedci doufají, ze jejich nálezy znamenají vcas, muze být mozné vyvinout vakcínu, která bude obecne úcinná a nabídne celozivotní ochranu pred HCV nebo pomuze lécit jiz infikované.
Varují ovsem, ze je treba provést nekolik dalsích studií v prubehu nekolika let, nez se taková nadeje muze stát realitou.
Výzkumný pracovník Paul Klenerman, profesor na klinickém oddelení v Nuffieldu na Oxfordské univerzite, rekl pro tisk:
"Imunitní reakce, které jsme videli, jsou vzrusující a zacneme dalsí fázi pokusu. Zatímco my doufáme, muze to být dlouhá cesta k jakékoli vakcíne, která ochrání lidi pred hepatitidou C."
Klícovým prvkem studie je to, ze výzkumníci z Oxfordu, s kolegy z italské biotechnologické spolecnosti a University of Birmingham ve Velké Británii, odklonili se od tradicního prístupu a sli do nového smeru.
Duvodem, proc doslo jiným zpusobem, je kvuli jiné charakteristice HCV: vzdy se mení její tvorba, v tomto ohledu je podobná HIV. Tím je obtízné vybrat cíl, který bude nejakou dobu existovat a vytvorit úcinný stavební blok pro vakcínu.
Vedci se proto obrátili na nový nápad: vybrali si cíl, který se snizuje pravdepodobností virem: vnitrní cást, spíse nez tradicnejsí prístup k výberu neceho na povrchu viru.
Klenerman vysvetlil:
"Vnejsí plást viru hepatitidy C je velmi promenlivý, ale vnitrní cást viru je mnohem stabilnejsí. Tam je motor viru, kde bychom mohli být úspesne zamereni na mnoho klícových stroju."
Volba konstantnejsí interní cásti viru jako cíle by také stimulovala jiný typ imunitní odpovedi z toho, co se v predchozích studiích pokusilo vyvinout HCV vakcínu.
"... potrebujeme T bunky a ne protilátky, abychom byli schopni reagovat na vnitrní slozky viru," rekl Klenerman.
Takze on a jeho kolegové se vydali na podporu HCV-specifických T bunek pomocí "rekombinantní adenovirové vektorové strategie" u lidských dobrovolníku. Celkove se do studie zúcastnilo 41 zdravých dospelých.
Ve své práci výzkumníci popisují, jak prizpusobili dva adenoviry, aby nesly NS (nonstrukturální) proteiny z HCV genotypu 1B. Jeden adenovirus pocházel ze vzácného lidského sérotypu (Ad6, lidský adenovirus 6) a druhý od simpanze (ChAd3, simpanzí adenovirus 3).
Zjistili, ze:
"Oba vektory reagovaly na T bunecné odpovedi proti HCV proteinum, tyto odpovedi T bunek se zamerily na nekolik proteinu a byly schopné rozpoznat heterologní kmeny (genotypy 1A a 3A)."
Bunky specifické pro HCV, které vyvolala odezva, sestávaly ze sirokého rozmezí, zahrnujícího jak podskupiny CD4 + tak CD8 +, "sekretovaný interleukin-2, interferon-y a faktor nekrotizující nádor-a".
Vedci poznamenávají, ze odpoved "... mohla být udrzována po dobu alespon jednoho roku po posilování heterologním adenovirovým vektorem" a ze dalsí studie prokázala prítomnost "... dlouhotrvajících centrálních a efektorových pametových fondu, které si uchovaly polyfunkcnost a proliferacní kapacitu" .
Dospeli k záveru, ze zjistení ukazují, ze je mozné pomocí strategie adenovirálního vektoru indukovat "trvalé odpovedi T bunek" dostatecné velikosti a kvality, aby poskytly ochrannou imunitu a "otevrely cestu" pro dalsí výzkum úcinné vakcíny a lécby HCV .
Úcelem této studie fáze 1 byla predevsím stanovit bezpecnost vakcíny a zaznamenat druh imunitní odpovedi, kterou generuje. Výsledky ukázaly, ze vakcína se objevila v bezpecí ve skupine, která se zúcastnila studie, a nebyly hláseny zádné významné nezádoucí úcinky.
Klenerman uvedl, ze jsou nadsení imunitními reakcemi, které pozorovali v této fázi 1, a ze dalsí fáze jiz probíhá.
Oxfordský tým nyní zahajuje studii, aby zjistil, zda experimentální vakcína muze lécit ty, kterí jsou jiz infikováni HCV, a také chtejí pokracovat ve vývoji, aby vyvolávali silnejsí imunitní odpovedi.
"Odpovedi T bunek jsou casto slabé u pacientu s chronickou infekcí hepatitidou C," rekl Klenerman. "Mozná, ze pouzití vakcíny pro zvýsení jejich imunity by mohlo být soucástí jakékoli lécby jinými léky."
Dalsí tým v USA také chtel provést vetsí studii u rizikové populace, aby zjistil, zda vakcína muze chránit pred HCV infekcí.
Prostredky od Evropské komise, Rady pro lékarské výzkumy ve Spojeném království, Wellcome Trust, Oxfordského biomedicínského výzkumného strediska a Oxfordské skoly na Oxfordské univerzite pomohly za tuto studii fáze 1.
Napsal Catharine Paddock PhD

Marihuana sloucenina odstranuje Alzheimerovy príbuzné proteiny z nervových bunek

Vzhledem k tomu, ze prevalence Alzheimerovy choroby se ocekává témer ve Spojených státech do roku 2050 témer trojnásobná, je naléhave nutné identifikovat úcinné lécení tohoto onemocnení. Nyní nová studie naznacuje, ze marihuana muze mít klíc k takové lécbe. Bylo zjisteno, ze THC - úcinná látka v marihuany - snizuje hladiny beta-amyloidu v nervových bunkách, coz je protein, který je povazován za charakteristickou znacku Alzheimerovy choroby.

(Health)

Studie odhalují úspech nových orálních lékových rezimu pro hepatitidu C

Hepatitida C je jednou z nejbeznejsích infekcí zpusobených krví na svete, s priblizne 130-150 miliony lidí, kterí se chronickou formou infekce vyvinou. Nyní dve nové studie zverejnené v The Lancet odhalují nové perorální lékové rezimy, o kterých vedci tvrdí, ze dokázou vylécit i ty nejtezsí formy onemocnení a zvýsit príjem lécby.

(Health)