Lidé dosáhli maximální zivotnosti?

Výzkum, který byl publikován tento týden v roce 2007 Príroda, tvrdí, ze lidé jiz dosáhli maximální mozné délky zivota. Vysetrovatelé verí, ze nejstarsí lidé zaznamenali strop dlouhovekosti.
Nový výzkum zpochybnuje myslenku, ze zivotnost se prodluzuje na dobu neurcitou.

Vedle zlepsování zdravotní péce a stravy se lidská délka zivota neustále zvysuje.

Od roku 1900 do roku 2016 se prumerná délka zivota postupne zvysovala. Dnes mohou deti narozené ve Spojených státech ocekávat, ze budou zít na 79. V roce 1900 to bylo jen 47 let.

Od sedmdesátých let vzrostl také vek nejstarsích lidí na Zemi. Nicméne, vedci z Albert Einstein College of Medicine, NY, verí, ze jsme se nyní dotýkali horní hranice maximálního veku.

Dosud se vedci domnívají, ze neexistuje zádný zvlástní duvod, proc by maximální zivotnost mela prestat rust. Studie na zvíratech ukázaly, ze maximální zivotnost je flexibilní a muze být pozmenena genetickými a farmakologickými intervencemi.

Také svédská studie zjistila, ze maximální hlásený vek pri úmrtí vzrostl ze 101 v sedesátých letech na 108 v devadesátých letech.

Plasticnost zivotních zivocichu a stále se zvysující prumerná délka zivota lidstva vedou biology a demografy k tomu, aby verili, ze neexistuje zádný limit na maximální délku zivota.

Senior autor soucasné studie - Profesor Jan Vijg, Ph.D., predseda genetiky, Lola a Saul Kramerová katedra molekulární genetiky a profesor oftalmologie a vizuálních ved u Einsteina - nesouhlasí. Ríká: "Nase data silne naznacují, ze jiz bylo dosazeno a ze se to stalo v devadesátých letech."

Utíkat do dlouhovekosti

Databáze lidských úmrtností shrne informace týkající se úmrtnosti a údaju o populaci z více nez 40 zemí. Dr. Vijg a jeho kolegové analyzovali tato data a zjistili, ze kazdý rok narození zaznamenal vetsí cást lidí, kterí prezili po 70. letech.

To samo o sobe ukazuje na stále rostoucí prumernou délku zivota. Nicméne, kdyz tým zkoumal zlepsení prezití pro osoby starsí 100 let, od roku 1900 se objevil jiný obrázek.

Pri studiu této starsí kohorty videli, ze nárust prezití vyvrcholil kolem 100 let a pak rychle klesl - bez ohledu na rok, kdy se narodili.

"Toto zjistení naznacuje klesající zisky pri snizování úmrtnosti v pozdním zivote a mozného omezení lidské délky zivota."

Prof. Jan Vijg

Pro dalsí porozumení tomuto zjistení se tým zabýval maximálním hláseným vekem pri úmrtí v Mezinárodní databázi o zivote. Konkrétne se podívali na lidi, kterí dosáhli 110 let nebo více kdekoli mezi 1968-2006 ve ctyrech zemích s nejvetsím poctem lidí, kterí dosáhli tohoto veku: USA, Japonsko, Francie a Spojené království.

Zjistili, ze vek smrti u techto nadsencu se rychle zrychlil od sedmdesátých let do devadesátých let. Pak v polovine 90. let platili. Francouzka Jeanne Calmentová, která dosáhla maximální zdokumentované délky zivota osoby v historii, zemrela v roce 1997 ve veku 122 let.

Nový maximální vek

Navzdory mimorádnému úspechu Calmenta prof. Vijg a jeho tým dosáhli prumerné maximální délky zivota lidí na 115. Calment byl odlehlý. A vypocítali absolutní maximální zivotnost cloveka za 125 let.

Jejich poznatky znamenají, ze pravdepodobnost videt nekoho, kdo zije na 125 let v daném roce, je 1 z 10 000.

"Dalsí pokrok proti infekcním a chronickým onemocnením muze pokracovat ve zvysování prumerné délky zivota, nikoliv vsak v maximální délce zivota.

Zatímco je mozné, ze terapeutické prulomy mohou prodlouzit lidskou zivotnost nad hranice, kterou jsme vypocítali, by takové pokroky musely prekonat mnohé genetické varianty, které se zdají spolecne urcovat lidskou zivotnost. "

Prof. Jan Vijg

Snad pro nekteré to muze být zklamaná zpráva, ale prof. Vijg to vidí jinak. Domnívá se, ze to muze jen vyvolat posun v prioritách: "Mozná, ze zdroje, které jsou nyní vynakládány na zvýsení zivotnosti, by mely místo toho znamenat prodlouzení zdravotního stavu - délka stárí strávila v dobrém zdravotním stavu."

Prectete si, jak mohou epigenetické hodiny vypocítat biologický vek a predpovedet jejich délku zivota.

Aspirin by mohl snízit riziko rakoviny lidí s nadváhou

Randomizovaná kontrolovaná studie ukázala, ze zvýsené riziko rakoviny u lidí, kterí mají nadváhu, muze být obráceno pravidelnou dávkou aspirinu. Aspirin je nesteroidní protizánetlivé léky (NSAID), které lze pouzít ke snízení bolesti, horecky a zánetu. Výzkumníci hodnotili úcinky léku behem desetiletého studia 937 lidí s Lynchovým syndromem - genetickou poruchou, která zvysuje riziko rakoviny, zejména rakoviny tlustého streva a rakoviny delohy.

(Health)

Neexistuje zádný vztah mezi celiakií a autismem, uvádí studie

Ackoli predchozí prípadové zprávy naznacily vazbu mezi autismem a celiakií, rozsáhlejsí studie prokázaly protichudné výsledky. A ted jeden z nejvetsích studií o techto dvou podmínkách nenalezl zádnou souvislost mezi nimi. Výzkumníci z Karolinska Institutet ve Svédsku zverejnili výsledky svého studia v JAMA Psychiatry.

(Health)