Fukushima obyvatelé mají mírne vyssí riziko rakoviny

Existuje mírne vyssí riziko rozvoje nekterých druhu rakoviny pro lidi zijící v blízkosti místa katastrofy v jaderné energetice Fukushima, ríká skupina mezinárodních odborníku, kterí provedli analýzu.
Dodali, ze predpokládaná rizika pro rozvoj rakoviny pro obecnou populaci zijící uvnitr i vne Japonska jsou relativne nízká.
Dne 11. brezna 2011 následovalo zemetresení o velkém rozsahu 9 tsunami, které zasáhly elektrárnu Fukushima I, coz vedlo k rade poruch zarízení, jaderných zbytku a uvolnování radioaktivních materiálu. Byla to nejvetsí jaderná katastrofa od cernobylské katastrofy z roku 1986. Jedná se o jedinou katastrofu, která kdy zmerila úroven 7 na mezinárodní úrovni jaderné události. Stovky tisíc lidí museli utéct z domova, aby se zabránilo otrave radiací.
Svetová zdravotnická organizace (WHO) zjistila, ze po katastrofe vzrostlo riziko urcitých onemocnení u lidí zijících v prefekture Fukushima. Dlouhodobé sledování a zdravotní prohlídky lidí v oblasti jsou zásadní.
Podle Dr. Maria Neiry, reditelky WHO pro verejné zdraví a zivotní prostredí:

"Nejdulezitejsím problémem zjisteným v této zpráve je souvislost se specifickými rakovinovými riziky spojenými s konkrétními lokalitami a demografickými faktory. Rozlození údaju zalozených na veku, pohlaví a blízkosti jaderné elektrárny ukazuje vyssí riziko rakoviny pro ty, nejvíce kontaminovaných cástí - mimo tyto cásti - dokonce i na místech uvnitr Fukushimské prefekty - se neocekává zádný nárust výskytu rakoviny. "

Zjistili, ze v nejvíce znecistených místech:

• Zeny mají 4% vyssí riziko vsech pevných rakovin
• Zeny mají o 6% vyssí riziko rakoviny prsu
• Zeny mají 70% vyssí riziko rakoviny stítné zlázy
• Muzi mají 7% vyssí riziko leukémie.

Ve druhé nejvíce kontaminované oblasti prefekture Fukushima jsou rizika polovina toho, co se nachází v nejkontaminovanejsí oblasti.

Jedna tretina havarijních pracovníku uvnitr jaderné elektrárny Fukusima má zvýsené riziko vzniku rakoviny kvuli zvýsené radiacní expozici. Zapsala se skupina japonských odborníku Lancet ze aby se pripravily na budoucí transplantace kmenových bunek v dusledku radiacní expozice, meli by pracovníci uchovávat svou vlastní krev - coz by mohlo být uzitecné pri lécbe leukémie.
Poznamenávají to nelze predpokládat, ze dávky radiace z katastrofy zpusobí zvýsenou míru mrtvých nebo spontánních potratu.
Dr. Maria Neira, reditelka pro zdraví a zivotní prostredí WHO, uvedla:

"Zpráva WHO zduraznuje potrebu dlouhodobého sledování zdravotního stavu tech, kterí jsou vystaveni vysokému riziku, spolu s poskytováním potrebných lékarských následných a podpurných sluzeb. To zustane dulezitým prvkem reakce verejného zdraví na katastrofu dekády."

Odborníci to zmínili psychosociální dopad katastrofy ve Fukusime má také vliv na zdraví a pohodu obyvatel v oblasti a nemeli by být ignorováni.
Dr. Angelika Tritscher, výkonná reditelka oddelení WHO pro bezpecnost potravin a zoonózy, uvedla:

"Krome posílení zdravotnické podpory a sluzeb je nutné pokracovat v monitorování zivotního prostredí, zejména v oblasti zásobování potravinami a vodou, podporované prosazováním stávajících predpisu, aby se v budoucnu snízila potenciální radiacní expozice."

Analýza je první svého druhu ke studiu vlivu na zdraví zpusobených radiacní expozicí po katastrofe elektrárny Fukushima.
Napsal Joseph Nordqvist