Frontotemporální demence: nárocnejsí pracovní místa spojená s delsím prezíváním

Nová studie publikovaná v casopise Neurologie zjistí, ze mít nárocnejsí práci muze prodlouzit prezití u lidí s frontotemporální demencí.
Ve srovnání s pacienty s FTD, kterí mají méne nárocné pracovní místo, mohou lidé s nárocnejsími pracovními místy po vzniku symptomu zít o 3 roky déle, tvrdí studie.

Frontotemporální demence (FTD) je skupina poruch, která mohou vést k zmenám v osobnosti a chování, ztráte jazykových dovedností a problémum s pohybem, mezi jinými príznaky.

Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci FTD nemá vliv na pamet. V dusledku progresivní degenerace bunek v celních a temporálních laluckách mozku je FTD také castá u osob mladsích 65 let, pricemz tato veková skupina predstavuje 20-50% vsech prípadu.

Lidé s FTD zijí v prumeru 6-10 let od nástupu príznaku. Ale podle Lauren Massimo, PhD, z University of Pennsylvania a Pennsylvania State University, a kolegové, není jasné, jaké faktory prispívají k prezití jedincu s FTD.

Pro jejich studium se Massimo a jeho kolegové rozhodli, zda povolání cloveka muze ovlivnit jejich prezití po nástupu FTD.

Profesionální pracovníci mohou po vzniku príznaku zít o 3 roky déle

K dosazení svých zjistení výzkumníci analyzovali lékarské záznamy 83 zemrelých pacientu, kterí meli pitvu k urcení diagnózy FTD nebo Alzheimerovy choroby. Bylo potvrzeno, ze 34 z techto pacientu melo FTD.

Tým také analyzoval historii pracovních pozic u pacientu, pricemz kazdá zamestnání byla zarazena do kategorií amerických scítání lidu, do kterých se ocitli.

Pracovní místa, jako jsou tovární a servisní pracovníci, byli zarazováni na nejnizsí úroven, povolání jako obchodníci a pracovníci v oboru práce byly zarazeny do dalsí úrovne, zatímco osoby s odbornými a technickými pracovními místy - jako jsou právníci a inzenýri - byli na nejvyssí úrovni.

Vedci byli schopni presne urcit, kdy byli pacienti diagnostikováni s FTD prostrednictvím zpráv o abnormálním chování clenu rodiny. Tým stanovil prezití pacientu od doby vzniku príznaku az po smrt.

Pacienti s FTD prezili v prumeru 7 let po nástupu príznaku, podle týmu.

Bylo zjisteno, ze pacienti, kterí meli nárocnejsí povolání, meli delsí prezití; oni prezili v prumeru 116 mesícu, ve srovnání s 72 mesíci u pacientu s méne nárocnými povoláními. To znamená, ze profesionální pracovníci s FTD mohou po vzniku príznaku zít az o 3 roky déle.

Pri komentári k nálezum týmu Massimo ríká:

"Tato studie naznacuje, ze vyssí profesní úroven chrání mozku pred nekterými úcinky této nemoci, coz umoznuje lidem zít déle po rozvoji onemocnení."

Tým uvádí, ze prezití pacientu s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demencí se nezdá být ovlivneno statusem zamestnání.

V listopadu 2014, Zdravotní novinky dnes hlásena v jiné studii publikované v Neurologie, coz naznacuje, ze lidé, kterí pracují na slozitejsích pracovních místech, mohou mít pozdeji v zivote lepsí pamet a myslení.

Výzkumníci této studie zjistili, ze výsledky kognitivních testu lidí, kterí pracovali na slozitejsích pracovních místech - napr. Architekti, právníci a ucitelé - byli o 1-2% lepsí nez ti, kterí pracovali na méne slozitých pracovních místech, jako jsou malíri a koberci.

Implantabilní biosenzor muze sledovat prubeh lécby rakoviny

Máte vetsí sanci na výhru války, kdyz máte dobrou inteligenci, která vás udrzí z neprátelských linií. To platí i pro boj proti rakovine. Zde by neocenitelným nástrojem byl implantovatelný biosenzor, který vysílá aktuální informace o aktuálním stavu nádoru a jak reaguje na lécbu.

(Health)

Genetická úprava zlepsuje funkci svalu u mysí se svalovou dystrofií Duchenne

Pomocí nového prukopnického nástroje na opravu genetických mutací vedci úspesne obnovili funkcnost svalu u zivých mysí se svalovou dystrofií Duchenne. Vedci naprogramovali systém pro editaci genu, aby nasli a odstranili dysfunkcní cást genu, címz zanechali prirozený systém oprav DNA DNA.

(Health)