Facebook muze zvýsit sebevedomí, ale snízit motivaci

Nový výzkum zverejnený v Psychologie médií naznacuje, ze prohlízení vaseho Facebook profilu muze být psychologicky dobré a spatné pro vás. Záver ukázal, ze kontrola vaseho profilu muze zvýsit vase sebevedomí a zároven snízit motivaci.
Osobní profil na Facebooku je v podstate ideálním znázornením vlastního webu publikovaného online pro prátele a rodinu. Pouzití Facebooku a pohledu na stránku svého profilu muze zvýsit sebevedomí, ale také muze snízit motivaci k tomu, aby se v jednoduchých úkolech dalo dobre, podle výsledku studie.
Vedoucí výzkumná pracovnice, Catalina Toma, profesorka komunikace UW-Madison, pouzila "Implicit Association Test", aby zjistila, zda má Facebook nejaký vliv na sebeúctu nebo chování.
Jedná se o jednu z prvních studií svého druhu, které pouzívají tento nástroj pro výzkum psychologie, aby zhodnotili, zda jsou s pouzíváním on-line sítového místa nejaké psychologické úcinky.
Test Implicitní asociace zahrnoval pozadavek, aby úcastníci spojili kladná nebo negativní adjektiva se slovy jako "já" a "já".
Test je schopen zhodnotit sílu automatické vazby mezi dusevním reprezentací objektu (konceptu) v pameti. V tomto prípade test vyhodnotil, jaký vliv mel Facebook na sebevnímání.
Pouze pet minut po pohledu na své profily na Facebooku se úcastníci setkali s výrazným zvýsením sebeúcty.
Na rozdíl od jiných nástroju pro automatické oznamování nemuze být test implicitní asociace faktorem.
Toma rekl:

"Pokud máte vysokou sebeúctu, pak muzete velmi rychle spojit svá slova s ??pozitivním hodnocením, ale máte obtízné spojovat sami svá slova s ??negativními hodnoceními. Ale pokud máte nízké sebeúcty, opak je pravdou. "

Dodala:

"Nase kultura kladou velký duraz na vysokou sebeúctu, z cehoz lidé typicky nabývají úrovne sebeúcty v dotaznících o vlastní zpráve." Implicitní asociace test odstraní tuto zaujatost.

Facebook muze snízit motivaci

"Ovlivnuje vase chování s vasím profilem na Facebooku chování?"

Výzkumníci také zhodnotili vliv, který Facebook pouzil na chování.
Vsichni úcastníci museli vzít úkol sériového odectení, který je pozádal, aby odpocítali z velkého poctu v sedmi odstupech.

V breznu 2013 spolecnost Facebook mela více nez 1,11 miliardy aktivních uzivatelu na celém svete.V závislosti na tom, jak rychle a presne se úcastníci pocítali, byli vedci schopni vyhodnotit svou motivaci k tomu, aby se v jednoduchých úkolech delali dobre.
Toma a tým chteli vedet, zda existují nejaké "dalsí psychologické úcinky, které pramení z pohledu na vás vlastní prohlubující se profil."
Lidé, kterí strávili cas pri prohlízení svého profilu ve sluzbe Facebook pred testem, odpovedeli méne nez v kontrolní skupine.
Vedci se domnívají, ze poté, co tráví cas na Facebooku, se lidé obecne cítí dobre, takze neexistuje tolik motivací pro zvýsení sebehodnocení tím, ze se tvrde snazíte v laboratorním úkolu ve srovnání s kontrolní skupinou.
Tyto výsledky jsou v souladu s teorií sebeurcení.
Autori vsak zduraznují, ze pred provedením pevných záveru jsou nezbytné dalsí studie.
Toma rekl:

"Tato studie ukazuje, ze vystavení vlastnímu Facebook profilu snizuje motivaci k dobrému výkonu v jednoduché, hypotetické práci. Neukazuje to, ze pouzívání Facebooku negativne ovlivnuje stupne vysokoskolských studentu.
Budoucnost práce je nezbytná k prozkoumání psychologických efektu jiných aktivit Facebooku, jako je napríklad zkoumání profilu ostatních nebo ctení zpráv o novinkách. "

Psychologické úcinky Facebooku

Predchozí výzkum, který se podobne zabýval psychologickými úcinky pouzívání Facebooku, zahrnuje:

• Zpráva z University of Edinburgh Business School uvedla, ze cím více spolecenských kruhu clovek je spojen s Facebookem, tím pravdepodobnejsí bude webová stránka stane se zdrojem stresu.
• Studie v Vestník spotrebitelského výzkumu, podobne zjistilo, ze pouzívání sociálních sítí online muze mít pozitivní vliv na sebeúctu a blahobyt. Tyto zvýsené pocity sebehodnocení vsak mohou mít skodlivý vliv na chování.
• Lidé, kterí jsou znepokojeni a sociálne nejistý, pouzívají Facebook více nez ti, s nimiz jsou více spolecensky, podle pruzkumu zverejneného v roce 2006 Psychologické zprávy.
• Výzkumníci z University of Missouri, publikovali v casopise Psychiatrický výzkum ze aktivity na internetu by mohly být ukazatelem psychického zdraví a mohly by být pouzívány jako nástroje terapeutu a psychologu.

Napsal Joseph Nordqvist