Pacient s transplantací obliceje prevysuje vsechna ocekávání

Richard Lee Norris, 37 let, který v roce 1997 ztratil vetsinu tváre pri nehode s pistolí a podstoupil nejrozsáhlejsí transplantaci plného obliceje pred sedmi mesíci, "prekracuje vsechny ocekávání", oznámili lékari tohoto týdne.
Richard Lee Norris utrpel v roce 1997 straslivou nehodu s pistolí, která si vyzádala rty, cást celisti a nos. Poté, co doslova vyskocil jeho oblicej, podaril se mu zivot co nejlépe za 15 let, na sobe mel masku a zil jako opustený, dokud nebyl vybrán pro operaci.
V breznu 2012 na traumatu R. Adams Cowley Shock v lékarském centru Marylandské univerzity dokoncil lékarský tým 36-hodinový chirurgický zákrok, ve kterém nahradil celou tvár Norrisu, vcetne jeho jazyka, obou celistí, zubu a nosu. V té dobe byla to nejkomplexnejsí transplantace obliceje; nemocnice tvrdí, ze je stále.
Vedoucím týmu pro transplantaci byl Eduardo D. Rodriguez, MD, D.D.S., docent chirurgie na Lékarské fakulte University of Maryland a vedoucí oddelení plastické, rekonstrukcní a maxilofaciální chirurgie.
Dr. Rodriquez v breznu uvedl, ze pouzívají nejmodernejsí chirurgické postupy a pocítacové techniky k transplantaci stredního cela, maxily a celisti vcetne zubu a cásti jazyka s presností. také transplantovali vsechny oblicejové mekké tkáne od hlavy az po krk; toto zahrnovalo podkladový sval tak, aby se jeho oblicej mohl pohybovat, jak se vyjádril, se vsemi smyslovými a motorickými nervy nakonec obnovenými s plným pocity a funkcí.
V breznu 2012 Dr. Rodriguez rekl:

"Nasím cílem je obnovit funkci, stejne jako mít esteticky príjemné výsledky."

Nekolik dní po dokoncení operace pracoval Norris s recníky, fyzikálními terapeuty a terapeutky z povolání. Pak zacal svou dlouhou cestou k opetovnému získání funkcního uzívání celisti, jazyka a nové tváre.
Dárce tváre zustává anonymní. Víme, ze jeho tvár byla pouzívána nejen k transplantaci, ale i dalsím orgánum.

Dnes, o 7 mesícu pozdeji, má Norris skutecne "správnou" tvár

Univerzita v Marylandu vydala nejúzasnejsí obrázky, které ukazují, jak vypadal Norris pred jeho nehodou, pak s nicivým znetvorením a dalsími dvema snímky, které mu ukazovaly behem týdne operace a jak vypadá dnes. Privedou ctenáre skrze smesice pocitu, od soku a hruzy az k úzasu a radosti. Norris dnes skutecne má dnes oblicej, který, jak rekl, "uz se nedostává pozornosti a komentáre".

1) Norrisova originální tvár.
2) Po nehode s pistolí.
3) Týden po operaci.
4) Jeho tvár dnes, 7 mesícu pozdeji
Norris rekl vcera (ctvrtek 18. ríjna 2012):

"Za posledních 15 let jsem zila jako oplocení, která se skrývala za chirurgickou maskou a vetsinu nakupovala v noci, kdy bylo méne lidí, muzu ted jít ven a neudelat pozornosti a musím slyset poznámky, které by lidé delali. Lidé me na me dívali, protoze me znetvorili. Ted se na me dívají s údivem a premenou, kterou jsem vzal.
Nyní muzu chodit kolem minulých lidí a nikdo mi ani nedá druhý pohled. Moji prátelé se prestehovali do svých zivotu, zacínají rodiny a kariéry. Nyní muzu zacít pracovat na novém zivote, který mi byl dán. "
"Delám dobre, trávím hodne svého casu rybolovem a pracuji na golfové hre, mám také cas se svou rodinou a práteli, stále mám dalsí setkání s mnoha lékari a terapeuty, abych zajistil vsechno se dobre vylécí, podstoupím fyzikální terapii a také logopedii, velmi dobre se zotavuju zpet, kazdý den se zlepsuje trochu víc. "

Jeho oblicejové svaly nyní zacínají reagovat; dnes Norris se usmívá a dokáze ukázat výrazy obliceje. Podle lékarského týmu je motorová funkce asi 80% na pravé strane obliceje a 40% na druhé strane. Na rozdíl od drívejsího muze nyní cítit, chutnat a jí hlavne ústne.
Norisuv rehabilitacní tým pokracuje v práci s ním, aby vycvicil oblicejové nervy, aby vzájemne komunikovali, aby obnovili normální pohyb a rec.

Ujistete se, ze Norrisovo telo neodmítne novou tkán

Odmítnutí transplantované tkáne je neco, co lékari potrebují k nepretrzité príprave a monitorování. Norris podstupuje komplexní imunosupresivní rezim, který je pod dohledem Dr. Rolfa Bartha, docenta chirurgie na Lékarské fakulte University of Maryland a reditele transplantace jater a hepatobiliární chirurgie na Medical Center v Marylandu.
Dr. Barth, který je také vedcem výzkumu, ríká, ze je zásadní snízit sance na odmítnutí a minimalizovat vedlejsí úcinky, které mohou být zpusobeny dlouhodobým uzíváním imunosupresivních léku. Lékari a pacienti musí procházet jemnou linií mezi tím, aby se ujistil, ze odmítnutí nedochází, a soucasne udrzuje vedlejsí úcinky na minimu.
Stephen T. Bartlett, M.D., Peter Angelos Významný profesor a predseda katedry chirurgie na Lékarské fakulte Marylandské univerzity a séf chirurga a senior viceprezident na Marylandské lékarské fakulte rekl:

"Zacali jsme tento výzkum pred více nez 10 lety, kdyz jsme videli nicivé zranení, které utrpeli vojáci v Iráku a Afghánistánu z improvizovaných výbusných zarízení. Nyní jsme videli, jak tato operace zmenila zivot Richarda, jsme jeste více odhodláni zkoumat zpusoby zlepsení obliceje transplantaci a pomoci více pacientum, vcetne vojenských veteránu, vrátit se do normálního zivota poté, co podstoupí stejnou operaci. "

Program transplantace obliceje na univerzite v Marylandu se rozsiruje, aby slouzil více pacientum, vcetne vojenských vojáku a zen a veteránu, kterí byli zraneni pri aktivní sluzbe.
Norrisova transplantace obliceje nastala díky desetiletému výzkumu a vývoji, který byl financován Úradem pro námorní výzkum na ministerstvu obrany. Dr. Bartlett získal grant na výzkum kompozitních vaskulárních aloimplantátu pro vojenské pracovníky s poranením obliceje zpusobeným vylepsenými výbusnými zarízeními.
E. Albert Reece, MD, Ph.D., MBA, viceprezident pro lékarské zálezitosti na univerzite v Marylandu a dekan Lékarské fakulty Univerzity Marylandu, uvedl: "Výsledky, které dnes pan Norris vidí, jsou odraz spolupráce mezi nasimi výzkumnými a klinickými týmy, kterí neúnavne pracovali na návratu k normálu. "
Norris pridal:

"Díky vsem lidem a organizacím, které to umoznily: Grant od Úradu pro námorní výzkum Ministerstva obrany, Centrum traumatologie R Adams Cowleyho u Marylandského zdravotního strediska, Dr. Eduardo Rodriguez, jeho tým a zamestnanci; Angel Flight Mid Atlantic, Living Legacy Foundation v Marylandu a rodina dárce, jehoz orgány také zachránily zivoty peti dalsích lidí. "

Dalsí transplantace obliceje v USA a v zahranicí

Charla Nashová, 57letá zena, prosla v cervnu roku 2011 v nemocnici Brigham a zenská nemocnice v Massachusetts, Massachusetts v Massachusetts. Byla v únoru roku 2009 pohrbena rozzlobeným domácím simpanzem. V den jejího pusobení byla citována, kdyz ríkala, ze by ráda znovu mohla jíst pizzu a hamburgery, namísto pudin, které musela zít v prubehu mesícu pred operací.
V týmu se zúcastnilo 30 lidí, kterí nahradili krevní cévy, svaly, zuby, tvrdé podnebí a nervy.
První úplná transplantace tváre - v dubnu 2010 byla provedena první transplantace plné tváre ve Vall d'Hebron University Hospital v Barcelone ve Spanelsku u muze, který se pred peti lety tezce zranil pri strelbe. Nehoda zpusobila, ze nemohl spolknout nebo dýchat.
Tým 30 lékaru operoval na pacientech více nez 20 hodin, aby transplanted zcela novou tvár od dárce k príjemci, farmári.
Pacient obdrzel nové svaly, celist, lícní kosti, nosní rty, zuby, vícka a plet obliceje. V té dobe bylo provádeno deset dílcích transplantací obliceje v ruzných cástech sveta - to byla první transplantace celé tváre, tvrdila nemocnice.
Connie Culp, 46 let, americký obcan a matka dvou detí, se podílel na témer transplantaci tváre Lancet v cervenci 2009. Pacient byl zranen poté, co byl zastrelen v obliceji brokovnicí od manzela. Zustala jí vetsina ze strední cásti její tváre chybena - ztratila nos, kuzi, vitální nervy, ústa a dalsí struktury. Pred operací nemohla pít z poháru a její rec byla rozptýlená; nemela smysl vune.
Culp podstoupil 23 hlavních rekonstrukcí. Nicméne, znetvorení zustalo, takze její pocit ponízen pokazdé, kdyz sla ven. Její lékari zjistili, ze jediným zpusobem, jak efektivne lécit znetvorení, bude transplantace obliceje.
Isabelle Dinoire podstoupil cástecnou transplantaci obliceje v roce 2005 na Hospitalier Universitaire, Amiens, Francie. Ztratila cást obliceje, kdyz se její pes snazil ozivit behem pokusu o sebevrazdu.
O rok pozdeji popsala, jak skvelé bylo, aby bylo mozné jít ven, aniz by na ni lidé zírali. Pri dvou prílezitostech její telo zacalo odmítat cizí tkán, nicméne toto bylo vyreseno s nekterými úpravami jejích imunosupresivních léku.
Li Guoxing, 30 let, dostala v roce 2006 cástecnou transplantaci tváre u Vojenské nemocnice Xijing, Xian, Cína. Muzova tvár byla po útoku na medvedy znetvorená. Guoxing dostal nový horní ret, tvár a kost.
Napsal Christian Nordqvist