Vedci vyvinou úcinnejsí "multitaskingovou" ockovací látku proti chripce

Vedci z Austrálie ríkají, ze mohou odhalit zpusob, jak zvýsit úcinnost vakcíny proti sezónní chripce pridáním retezce syntetických tukových molekul, které posilují imunitní odpoved tela na rozdílné kmeny viru chripky.
Vedci tvrdí, ze pridání rady molekul syntetických tuku do vakcíny proti sezónní chripce posílilo její úcinnost.

Odhaduje se, ze infekce chripky po celém svete jsou odpovedné za priblizne 3-5 milionu prípadu tezké nemoci a 250 000 az 500 000 úmrtí rocne.

Mladé kojence, tehotné zeny, dospelí ve veku 65 let a starsí a ti s oslabeným imunitním systémem jsou nejvetsím rizikem komplikací souvisejících s chripkou.

Nejlepsí ochranou proti chripce je sezónní ockovací látka proti chripce, která je kazdorocne vyvíjena na základe predpovedi pravdepodobne cirkulujících viru. Nicméne, takové predpovedi jsou nekdy daleko od presné; na zacátku tohoto roku zpráva z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ukázala, ze vakcína proti chripce v období 2014-2015 byla ve vsech vekových skupinách pouze 23% úcinná.

Nízká ochrana pred ockováním proti chripce v minulém období byla zpusobena výskytem "variantu driftu" chripky A H3N2 jako nejvíce prevládajících viru, proti kterým vakcína mela nízkou úcinnost.

"Svatý grál by mel vyvinout vakcínu, která krízove chrání proti ruzným kmenum, coz by bylo prínosné pro celé spolecenství, i kdyby predpoved cirkulujících kmenu byla spatná," ríká Brendon Chua, výzkumník na Melbourneské univerzite v Austrálii a spoluautor této nejnovejsí studie.

Navíc Chua a kolegové ríkají, ze taková vakcína by také byla prospesná v prípade, ze by se kmen viru chripky z jiného druhu vyvinul k infekci lidí; toto se stalo v minulosti s kmenem H5N1 chripky od ptáku a kmenem H1N1 z prasat.

Aktivuje vrozenou i adaptivní imunitu proti chripce

Tým predpokládal, ze by mohla být vytvorena úcinnejsí krízová ochranná vakcína proti chripce s pouzitím adjuvans, který aktivuje ruzné imunitní odpovedi nezávislé na protilátkách.

Vedci meli na zkousku adjuvans - syntetický lipopeptid, který se skládá z rady molekul tuku, které simulují lipopeptid nalezený na vnejsí membráne patogenu. Vysvetlují, ze tato adjuvans aktivuje jak vrozené, tak adaptivní imunitní odpovedi.

Vrozená imunitní odpoved je první vlna tela, krátkodobá ochrana proti patogenum, která pomáhá zabránit infekci bunek, zatímco adaptivní imunitní odpoved je dlouhodobejsí obranou, pri níz se imunitní bunky naucí "pamatovat" patogeny, s nimiz se dríve setkali k úcinnejsímu útoku.

"Vyuzívání obou druhu imunity by poskytlo ochranu v tomto období behem ohniska, kdy není k dispozici zádná [nová] vakcína," poznamenává Chua.

Zvýsená ochrana s adjuvantní vakcínou

Pro jejich studium, publikované v casopise mBiovedci dali skupine mysí nízkou dávku inaktivované vakcíny proti chripce A, ve které byl pridán syntetický lipopeptid, zatímco dalsí skupina dostala inaktivovanou vakcínu proti chripce A bez adjuvans. O tri dny pozdeji byly mysi vystaveny kmenu chripky, který byl obsazen ve vakcíne, stejne jako "nevyrovnaný" kmen, který nebyl.

Rychlá fakta o ockování proti chripce

• CDC doporucuje kazdému cloveku ve veku 6 mesícu a starsí, aby dostával kazdorocní vakcínu proti chripce
• Více nez 350 milionu dávek vakcíny proti chripce v období 2015-16 bylo v USA zatím distribuováno
• Trvá asi 2 týdny po ockování proti chripce, aby se zacala ochrana proti viru.

Dalsí informace o chripce

Tým zjistil, ze mysi, které dostaly vakcínu s adjuvans, prokázaly mnohem lepsí ochranu proti obema kmenum chripky ve srovnání s mysí, která dostávala standardní ockovací látku proti chripce, a dokonce prezili normálne letální dávku viru chripky.

Navíc výzkumníci zjistili, ze mysi, které dostaly nízkou dávku adjuvantní vakcíny, produkovaly priblizne 600krát více neutralizacních protilátek nez mysi, které dostaly podobnou dávku standardní vakcíny, a adjuvantní vakcína také stimulovala vyssí pocet odpovedných T bunek pro vymýcení infekce chripky v plicích.

"Vyvrcholením vsech techto reakcí je, ze snizuje schopnost viru infikovat bunky, reprodukovat a sírit," ríká Chua.

Vedci pak infikovali mysi kmenem viru chripky - z nichz jen jeden byl obsazen ve vakcíne - 35 dní poté, co jim byl podán bud vakcína s nízkou dávkou adjuvans nebo standardní vakcína.

Mysi, které dostaly vakcínu s adjuvans, vykazovaly významnou ochranu proti obema kmenum, zatímco mysi, které dostávaly standardní vakcínu, vykazovaly nízkou ochranu proti obema kmenum podle výsledku.

Navíc výzkumníci zjistili, ze adjuvantní vakcína snízila prenos bezkonkurencního chripkového viru z vakcinovaných na neockované mysi, které zily ve stejné kleci po dobu 2 dnu - coz je klícové zjistení. Chua vysvetluje:

"Nejvetsí výhodou je, ze tento prístup se nespoléhá na získání shody mezi kmeny pouzívanými v ockovací látce a cirkulujícím virem - muzete stále získat ochranný úcinek na úrovni populace."

Tým se domnívá, ze jejich zjistení naznacují, ze pridání jednoduché slozky ockovací látky proti sezónní chripce muze nejen vést k úcinnejsí ochrane pred chripkovým virem, ale muze také nabídnout ochranu komunit proti novému kmenu chripky v raných fázích vypuknutí.

V srpnu, Zdravotní novinky dnes hlásil dve nové studie, ve kterých vedci odhalili vývoj nových kandidátu na ockování, které mohou vést k univerzální vakcíne proti chripce.