Co je dyspnoe?

Obsah

1. Symptomy
2. Príciny
3. Komplikace
4. Kdy videt lékare
5. Diagnóza
6. Lécba
7. Prevence
8. Specifické skupiny
9. Výhled

Dyspnea je lékarský termín pro dýchavicnost, nekdy popisovaný jako "hladu po vzduchu". Je to nepríjemný pocit.

Dýchací potíze se mohou pohybovat od mírné az po prechodné az závazné a dlouhodobé. Nekdy je obtízné diagnostikovat a lécit dusnost, protoze muze existovat mnoho ruzných prícin.

Je to bezný problém. Podle Clevelandského klinického centra pro dalsí vzdelávání 1 z 4 lidí, kterí navstíví lékare, má dusnost.

Symptomy

Problémy s dýcháním mohou být dusledkem pretízení u jinak zdravých lidí.

Dyspnoe muze nastat jako dusledek nadmerné záteze, trávení casu ve vysoké nadmorské výsce nebo jako príznak celé rady stavu.

Príznaky, ze osoba trpí dusností, patrí:

• dusnost po namáhání nebo v dusledku zdravotního stavu
• pocit zdurení nebo udusení v dusledku dýchacích potízí
• namáhavé dýchání
• tesnost v hrudi
• rychlé, melké dýchání
• busení srdce
• sípání
• kasel

Pokud se dyspnoe vyskytne náhle nebo jsou príznaky závazné, muze to být známka vázného zdravotního stavu.

Príciny

Epizoda dusnosti není vzdy prímo spojena s osobním zdravím. Clovek se po intenzivním cvicení, pri cestování do velké nadmorské výsky nebo pri velkých zmenách teploty muze cítit bez dechu.

Dyspnoe vsak obvykle souvisí se zdravotními problémy. Nekdy je to jenom prípad, kdy jste nemeli tvar a cvicení muze zlepsit príznaky. Dyspnoe vsak muze být známkou vázného zdravotního problému.

Podle Dr. Stevena Wahlsa nejcastejsími prícinami dusnosti jsou astma, srdecní selhání, chronická obstrukcní plicní nemoc (COPD), intersticiální plicní onemocnení, pneumonie a psychogenní problémy, které jsou obvykle spojeny s úzkostí.

Pokud se náhle spoustí dechová nedostatecnost, nazývá se akutním prípadem dusnosti.

Akutní dusnost muze být zpusobena:

• astma
• úzkost
• zápal plic
• udusením nebo vdechováním neceho, co blokuje dýchací cesty
• alergické reakce
• anémie
• vázná ztráta krve, coz vede k anémii
• vystavení nebezpecným hladinám oxidu uhelnatého
• srdecní selhání
• hypotenze, coz je nízký krevní tlak
• plicní embolie, coz je krevní srazenina v arterie do plic
• zhroutil plic
• hiatální kýla

Dyspnoe je také casté u lidí s terminálním onemocnením.

Pokud osoba zazívá dusnost déle nez mesíc, stav se nazývá chronická dusnost.

Chronická dusnost muze být zpusobena:

• astma
• CHOPN
• srdecní problémy
• obezita
• intersticiální plicní fibróza, onemocnení, které zpusobuje zjizvení plicní tkáne

Chronická obstrukcní plicní nemoc (COPD)Dalsí informace o CHOPN.Prectete si ted

Nekteré dalsí plicní stavy mohou také zpusobit dechovou dusnost.

Príklady jsou:

• krupu
• traumatické poskození plic
• rakovina plic
• tuberkulóza
• pleurisy, zánetu v tkáních kolem plic
• plicní edém, kdy se v plicích sbírá prílis mnoho tekutin
• plicní hypertenze, kdy stoupá krevní tlak v tepnách do plic
• sarkoidóza, kdyz v plicích rostou klouby zánetlivých bunek

Dýchavicnost byla také spojena s následujícími problémy se srdcem:

• kardiomyopatie, radu onemocnení postihujících srdecní sval
• problémy se srdecním rytmem
• srdecní selhání
• perikarditida, kdyz tkán, která obklopuje srdce, se zanícuje

Spoustí

Dyspnoe je príznakem astmatu.

Prostredky znecistující zivotní prostredí, jako jsou chemikálie, výpary, prach a kour, mohou pro osoby s dyspnoe obtíznejsí dýchat.

Lidé s astmatem mohou zjistit, ze expozice alergenum, jako je pyl nebo forma, muze vyvolat epizody dusnosti.

Nekteré znecistující látky, jako kourení tabáku, se samy podávají a lze jim predcházet.

COPD se týká ruzných obstruktivních onemocnení plic. Patrí sem emfyzém a chronická bronchitida.

Vsechny tyto podmínky ztezují dýchání.

Ne vsichni s dýchavicností mají CHOPN, avsak 90 procent lidí s CHOPN bylo v jednom bode kuráci tabáku, podle Nadace CHOPN.

Komplikace

Dyspnoe muze být spojeno s hypoxií nebo hypoxemií, coz je nízká hladina kyslíku v krvi. To muze vést ke snízené úrovni vedomí a dalsím závazným príznakum.

Pokud je dyspnoe tezké a po urcitou dobu pokracuje, existuje riziko bud docasné nebo trvalé kognitivní poruchy.

Muze to být také známka nástupu nebo zhorsení dalsích zdravotních problému.

Kdy videt lékare

Nekdy muze být dýchavicnost znamením zivot ohrozujícího stavu.

Pohotovostní lékarská péce je zapotrebí, pokud má nekterý z techto príznaku:

• náhlý nástup tezké dusnosti
• ztráta schopnosti fungovat v dusledku nedostatku dechu
• bolest na hrudi
• nevolnost

Ne vsechny príznaky dusnosti vyzadují okamzitou lékarskou péci, ale dýchavicnost muze znamenat vázné zdravotní potíze.

Lékarská rada je potrebná, pokud jedinec zazije:

• zmena jejich schopnosti dýchat
• címz se zvysují limity jejich cinnosti v dusledku dýchacích problému
• potíze pri dýchání pri lezení
• otoky nohou a kotníku
• horecka, zimnice a kasel
• sípání

Diagnóza

Lékar bude obvykle schopen diagnostikovat dusnost na základe úplného fyzického vysetrení osoby spolu s úplným popisem svých zkuseností podle Dr. Wahlsa.

Clovek bude muset vysvetlit, jak a jakmile zacínají útoky dusnosti, jak dlouho trvají, jak casto se vyskytují a jak vázné jsou.

Lékari mohou pouzívat rentgenové snímky hrudníku a obrazy pocítacové tomografie (CT), aby stanovily specifickou diagnózu dusnosti a posoudily zdraví srdecních, plicních a souvisejících systému.

Elektrokardiogram (EKG) muze pomoci ukázat jakékoli príznaky srdecního záchvatu nebo jiného elektrického problému v srdci.

Spirometrické testy pro merení prutoku vzduchu a kapacity plic pacienta. To muze pomoci zjistit typ a rozsah dýchacích problému jednotlivce. Dalsí testy mohou sledovat hladinu kyslíku v krvi pacienta a schopnost krve prenáset kyslík.

Lécba

Kyslíková terapie muze být za urcitých okolností nutná.

Lécba bude záviset na prícine problému.

Osoba, která nedýchá kvuli nadmerné expozici, se pravdepodobne vrátí zpet, jakmile prestane a odpocívá.

V závaznejsích prípadech bude nutný dodatecný kyslík. Ti s astmatem nebo COPD mohou mít v prípade potreby inhalacní záchranný bronchodilatátor.

Pro osoby s chronickými stavy, jako je CHOPN, bude poskytovatel zdravotní péce spolupracovat s jednotlivcem, který jim pomuze lépe dýchat.

To zahrnuje vypracování plánu lécby, který pomáhá predcházet akutním epizodám a zpomalovat prubeh celkové nemoci.

Pokud je dyspnoe spojeno s astmatem, obvykle reaguje dobre na léky, jako jsou bronchodilatanci a steroidy.

Kdyz je to kvuli infekci, jako je bakteriální pneumonie, mohou antibiotika prinést úlevu.

Jiné léky, jako jsou opiáty, nesteroidní protizánetlivé léky (NSAID) a léky proti úzkosti, mohou být také úcinné.

Problémy s dýcháním pocházející z CHOPN se mohou zlepsit pomocí speciálních dýchacích technik, jako jsou cvicení s dýcháním a zadrzováním svalu.

Lidé se mohou naucit, jak to delat, na plicních rehabilitacních programech.

Dyspnea Lab, výzkumné centrum specializující se na dýchací potíze, uvádí, ze tyto programy jsou uzitecné, i kdyz hlavní príciny tohoto problému zustávají.

Pokud testy naznacují nízkou hladinu kyslíku v krvi, muze být dodán doplnkový kyslík. Ovsem ne vsichni s dýchavicností budou mít nízkou hladinu kyslíku v krvi.

Podle laboratore Dyspnea mnoho lidí s dusností zjistí, ze jemný proud chladného vzduchu kolem hlavy a obliceje pomáhá zlepsit jejich príznaky.

Prevence

Ukoncení nebo zamezení kourení je dulezité pro prevenci respiracních problému.

Jedinci s dusností mohou prijmout opatrení ke zlepsení celkového zdraví a dávají si více prostoru pro dýchání.

Tyto zahrnují:

• prestat kourit
• aby se zabránilo prípadnému kourení
• vyhýbat se jiným spoustecum prostredí, jako jsou chemické výpary a kour z dreva
• ztrácí váhu, protoze to muze snízit stres na srdci a plících a usnadnit cvicení, které mohou posílit kardiovaskulární a respiracní systém
• cas potrebný k prizpusobení se vyssím nadmorským výskám, postupné uvolnování cinností a snízení úrovne cvicení v nadmorské výsce nad 5000 stop

Specifické skupiny

Dyspnoe muze ovlivnit urcité skupiny lidí ruznými zpusoby:

Tehotenství

Podle Clevelandského klinického centra pro dalsí vzdelávání jsou behem tehotenství casté príznaky dusnosti.

Je to proto, ze tehotenství mení dýchací schopnost zeny.

Dýchací kapacita se zvysuje behem tehotenství, avsak na konci výdeje dochází ke snízení objemu plic az o 20%.

Pocet dechu, které zena uzívá za minutu nebo rychlost dýchání, se behem tehotenství obvykle nezmení.

Starsí lidé a lidé s váznými zdravotními podmínkami

Dyspnoe se muze vyvinout, kdyz lidé prozívají pokrocilé stadium urcitých onemocnení.

V tomto okamziku muze být dechová dusevnost povazována za soucást balícku lécby po skoncení zivota, nebot lécba dusnosti s urcitými léky muze zpusobit zbytecné problémy.

Deti

Onemocnení horních cest dýchacích, které zpusobují akutní dyspnoe, jsou pomerne castou mimorádnou detskou nouzovou situací. Jedná se o jednu z nejcastejsích prícin nedostatku dechu u kojencu.

Chrup, vdechování cizího predmetu a zánet epiglottis jsou vsemi beznými prícinami dusnosti u kojencu.

Výhled

Výhled pro osoby s dusností závisí na prícine.

Pokud mohou být základní stavy úspesne léceny a vylepseny, jako je pneumonie nebo jiný závazný astma, mohou být problémy s dýcháním eliminovány nebo výrazne snízeny.

Nicméne, pokud je dechová dyspoda zpusobena závaznými nebo chronickými onemocneními, které se casem zhorsují, jako je chronické srdecní selhání, tezký astma nebo CHOPN, muze být zlepsení omezeno.

Pacienti s dýchavicností potrebují spolupracovat s poskytovateli zdravotní péce, aby vypracovali a dodrzovali komplexní plán lécby.