Ukoncete kourení Intervence práce pro nekteré kuráky

Pouzití intervencních programu pro odvykání kourení a substitucní lécbu nikotinem muze být úcinné u nekterých soucasných kuráku, vedcu z Lékarské univerzity v Jizní Karolíne v Charlestonu a University of Minnesota v Minneapolis ve dvou samostatných cláncích Archiv vnitrního lékarství.
Jako základní informace k prvnímu clánku autori napsali:

"Navzdory pokrokum v klinické péci a politice se míra odvykání kourení v posledních deseti letech udrzovala konstantní, coz naznacuje potrebu nových prístupu."

První clánek - Lékarská univerzita v Jizní Karolíne

Matthew J. Carpenter, Ph.D. a tým provedl randomizovanou celostátní studii zamerenou na lidi, aby zjistili, jak úcinná intervence pri odvykání kourení mohou být pro soucasné kuráky, kterí nebyli motivováni vzdát se.
849 pravidelných kuráku, kterí nebyli motivováni opustit, byli náhodne vybráni do dvou skupin:

• PQA (praxe ukoncit pokus) pouze skupina - cílem je zvýsit motivaci, dovednosti zvládání a duveru
• PQA + NT (substitucní terapie nikotinem) - stejne jako skupina uvedená výse, ale s pridáním nikotinových pastilek, které zlepsují postoje k farmakoterapii a podporují vyuzívání zdroju extra odvykání

82% respondentu ve skupine PQA + NT a 85% pouze v skupine PQA se zúcastnilo alespon jednoho PQA.
Ctyri týdny po skoncení lécby:

• 22% lidí z skupiny PQA + NT provedlo 24hodinový pokus o odchod
• 13% osob z jediné skupiny PQA provedlo 24hodinový pokus o odchod

Dvanáct týdnu po skoncení lécby:

• 32% osob z skupiny PQA + NT provedlo 24hodinový pokus o odchod
• 23% osob z jediné skupiny PQA provedlo 24hodinový pokus o odchod

Pri záverecném sledování:

• 49% lidí ve skupine PQA + NT provedlo nejaký pokus o ukoncení
• 40% osob z jediné skupiny PQA provedlo nejaký pokus o ukoncení
• 43% respondentu ze skupiny PQA + NT provedlo 24hodinový pokus o odchod
• 34% respondentu z jediné skupiny PQA provedlo 24hodinový pokus o odchod

Vedci dospeli k záveru:

"Strucne receno, poskytování krátkého NT vzorkování kurákum, kterí nechtejí opustit, je-li pouzito v rámci behaviorálního cvicení PQA, je efektivní motivovat nefoturované kuráky k ukoncení." Vzhledem k stagnujícímu výskytu pokusu o opustení v uplynulém desetiletí tento román a snadno pouzitelná strategie pro ukoncení lécby je slibem pro preklad do primární péce. "

Druhý clánek - University of Minnesota

Anne M. Joseph, M.D. a tým vytycili, jaký dopad muze mít 12mesícní telefonní chronická intervence na lécbu nemoci na závislost na tabáku ve srovnání s 8-ti týdenní lécbou na základe dukazu.
Byly provedeny randomizované, kontrolované studie s 443 úcastníky, vsichni byli pravidelne fajciari v té dobe. Kazdý úcastník byl telefonicky telefonován petkrát pro poradenství; oni také obdrzeli nikotinovou substitucní terapii (NRT) postou po dobu ctyr týdnu. Pak byly rozdeleny do dvou skupin:

• UC (obvyklá péce) - neobdrzeli zádné dalsí telefonní hovory
• LC (longitudinální péce) - obdrzeli poradenství a NRT dalsích 48 týdnu

V 18 mesících 30,2% lidí ve skupine LC nekourilo po dobu sesti mesícu, ve srovnání s 23,5% u skupiny UC.
Dalsí analýza ukázala, ze v skupine LC doslo k pokusu o ukoncení pokusu behem predchozích 12 mesícu, kolik cigaret denne kourilo na zacátku studie a cigarety kourované v minulém týdnu byly úzce spojené s prodlouzenou abstinencí po 18 mesících. Prumerné procento dnu bez cigaret bylo 57,1 ve skupine LC v porovnání s 30,1 v skupine UC.
Znacne více pokusu o vynechání kourení bylo provedeno osobami ve skupine LC nez u skupiny UC.
Mezi temi, kterí pokracovali v kourení, bylo snízení poctu cigaret v skupine LC více prevládající nez u skupiny UC - rozdíl byl vsak statisticky významný pouze za 12 mesícu.
Autori dospeli k záveru:

"Tato randomizovaná kontrolovaná studie ukazuje, ze kourení zalozené na principu péce o chronické onemocnení - zamerené na cíl prestat kourit, ale zahrnuje selhání, stanovení prozatímních cílu a pokracující péci az do dosazení pozadovaného výsledku - je o 75 procent úcinnejsí pri dosahování dlouhodobá abstinence nez dodání diskrétní epizody péce o odvykání kourení. "

Dva výzkumné dopisy o dvou dlouhodobých následných studiích

První výzkumný dopis - Yin Cao, Ph.D. z Harvardské skoly verejného zdraví v Bostonu a tým se rozhodl zjistit, jaký vztah by mohl být mezi dobou od ukoncení a vekem, kdy ukoncíte úmrtnost specifickou pro jednotlivé prípady u amerických lékaru.
Získali údaje o 19 705 muzských lékaru z Health Physician's Study. 6,7% z nich kourilo v dobe studie, zatímco 41,7% kourilo. Behem 386.772 osob-let sledování zemrelo 5 594 lékaru.
Míra hrubé úmrtnosti byla:

• 11,5% pro celozivotní nekuráky
• 16,6% u bývalých kuráku
• 26,1% u soucasných kuráku

13,7% soucasných kuráku, kterí zemreli, byli mladsí nez 65 let ve srovnání s 8,3% celozivotních nefajcu.
Ex-kuráci meli behem deseti let opozdení podstatne nizsí riziko úmrtí ve srovnání se soucasnými kuráky; toto riziko bylo dále snízeno po dalsích deseti letech.
Prestoze tezké pravidelné kuráky mely nejvetsí sance na umírání ve srovnání s bývalými kuráky a lehkými kuráky, toto riziko kleslo o 44% behem deseti let, kdy se vzdali.
Druhý výzkumný dopis - G. David Batty, Ph.D., z University College v Londýne v Anglii, a tým tricet let pozdeji sledoval Whitehalluv kourení. Byla to studie muzských úredníku v Londýne.Napsali prezivsím úcastníkum dotazník, který se jich zeptal na jejich soucasný status kourení a jejich zdraví, aby zjistili, jaký dlouhodobý dopad má intervence pri odvykání kourení.
1445 muzu bylo náhodne vybráno do dvou skupin:

• Intervencní skupina - 15minutové zasedání s jedním clenem klinického personálu studie, riziko kourení bylo vysvetleno komplexne. O týden pozdeji se uskutecnilo dalsí zasedání, behem nehoz byla vydána karta pro kourení. Tato karta mela být dokoncena denne po dobu trí týdnu. Dalsí setkání se uskutecnily za deset týdnu a pak znovu po sesti mesících.
• Byla poskytnuta normální pecovatelská skupina - intervence pro odvykání kourení.

Po uplynutí jednoho roku 39% respondentu z intervencní skupiny uvedlo, ze uz nekourí, ve srovnání s pouhými 9% v normální skupine. Po sesti mesících cinily 36% a 14%.
Následné sledování po triceti letech ukázalo, ze 81% osob, které prezily v intervencní skupine, nekourilo, ve srovnání se 79% v normální skupine. Autori také hlásili mírne nizsí sanci na umírání v intervencní skupine nez v normální pecovatelské skupine - pouze 0,4 zivotního rozdílu.
Napsal Christian Nordqvist