Riziko demencí vyssí mezi starsími zenami s poruchou spánku

Poruchy spánku mezi starsími zenami, které vedou k nedostatecnému okyslicení krve (hypoxemie) zvysují riziko rozvoje demencí nebo kognitivních poruch, ve srovnání s jinými starsími zenami, výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Francisku JAMA (casopis Americké lékarské asociace).
Jako základní informace vysetrovatelé napsali:

"Porucha spánku, porucha charakterizovaná opakujícími se výpadky ze spánku a intermitentní hypoxemie je castá u starsích dospelých osob a postihuje az 60 procent starsích populací. Bylo spojeno nekolik negativních zdravotních dusledku, vcetne hypertenze, kardiovaskulárních onemocnení a diabetu s dýcháním neusporádaným spánkem. "

Predchozí studie prokázaly souvislost mezi kognitivní poruchou a poruchou spánku. Byly vsak navrzeny tak, aby nebylo mozné vyvodit zádné presvedcivé závery.
Autori dodali:

"Vzhledem k vysokému výskytu a významné morbidite spojené s poruchou spánku a kognitivním poskozením ve starsích populacích je dulezité zjistit, zda existuje perspektivní vztah mezi poruchou spánku a kognitivním postizením, coz je dulezité zejména proto, ze úcinná lécba pro dýchání nesouvisející s spánkem existovat."

Kristine Yaffe, M.D. a tým se rozhodli zjistit, zda mohou být dýchací poruchy s poruchou spánku spojeny s následnou vyssí mírou diagnózy demence nebo mírné kognitivní poruchy. Dýchání s poruchou spánku bylo mereno monitorováním fyziologické aktivity behem spánku (polysomnografie).

Vedci zhodnotili 298 starsích zen, které po zahájení studie nemely zádné známky demence, mely prumerný vek 82,3 let. Polysomnografie v noci byla merena v období od ledna 2002 do dubna 2004. Tato cást byla soucástí studie osteoporotických zlomenin.
Úcastník s indexem apnea-hypopnea nejméne 15 prípadu za hodinu behem spánku by byl definován jako dýchací systém s poruchou spánku. Apnoe se vztahuje k úplnému zastavení dýchání behem spánku, zatímco hypopnea se týká cástecných obstrukcí dýchání behem spánku. Index apnoe-hypopnea merí, kolik událostí apnoe a hypopnea se vyskytuje za hodinu behem spánku.
Získali údaje o kognitivním postavení zen v období od listopadu 2006 do zárí 2008. Kognitivní stav byl definován jako normální, mírná kognitivní porucha nebo demence.
Merení hypoxie, fragmentace spánku a trvání spánku jako základních mechanismu pro jakýkoliv vztah mezi poruchou spánku a kognitivním postizením.
Autori zjistili, ze:

• 35,3% z 298 starsích zen splnovalo kritéria pro dýchání s poruchou spánku
• Po sledovacím období 4,7 roku (prumerné)
  - 20,1% zpusobilo mírné kognitivní poruchy
  - 15,8% vyvinula demence
• 44,8% pacientu s prevládaným dýcháním s poruchou spánku vyvinulo demenci nebo mírné kognitivní poruchy oproti 31,1% zen bez poruchy

Vedci tvrdí, ze jejich zjistení ukazují, ze existuje spojení mezi poruchami spánku a vyssím rizikem mírné kognitivní poruchy nebo demence pozdeji.
Rovnez zjistili, ze index desaturace kyslíku nejméne 15 a vysoký podíl spánku pri hypopnea nebo apnoe bylo spojeno s vyssí mírou demence nebo mírným kognitivním poskozením - i po zohlednení nekolika demografických rizikových faktoru. Vedci napsali:

"Opatrení fragmentace spánku (index vzrusení a probuzení po spánku) nebo doba spánku (celkový cas spánku) nebyla spojena s rizikem kognitivního poskození."

Podle jejich zjistení autori uvádejí, ze vyssí riziko kognitivních poruch se zdá být spojeno predevsím s hypoxií.
Oni psali:

"Vzhledem k vysokému výskytu poruch spánku a kognitivních poruch u starsích dospelých existuje moznost spojení mezi dvema podmínkami, a to dokonce i mírná, s potenciálem pro velký dopad na verejné zdraví. Navíc zjistení, ze hypoxie a ze spánek nebo trvání spánku se nezdá být spojeno s rizikem mírné kognitivní poruchy nebo demencí poskytuje stopy mechanismum, kterými by dýchání nesouvisející s spánkem mohlo podporovat kognitivní poruchy.
Zvýsené riziko kognitivního poskození spojené s dýcháním nesouvisejícím se spánkem otevírá novou cestu pro dalsí výzkum rizika rozvoje mírné kognitivní poruchy nebo demence a prozkoumání preventivních strategií zamerených na kvalitu spánku, vcetne poruchy spánku. "

Dalsí studie jsou potrebné k vyhodnocení úcinku a dusledku nespavostného dýchání, dodali výzkumníci. Zkusebny musí být vetsí nez toto, delsí trvání a rozmanitejsí populace.
Vysetrovatelé dodali:

"Zajímavé jsou nase nálezy, které naznacují potenciální úlohu doplnkové kyslíkové terapie u pacientu starsích jedincu s poruchou spánku, ale jejich role vyzaduje kritické hodnocení v intervencních studiích."

Doprovodný editor - kognitivní pokles a poruchy spánku u starsích osob

Nicola Canessa, Ph.D., Centra pro kognitivní neurovedy a Luigi Ferini-Strambi z Univerzity Vita-Salute San Raffaele v Miláne v Itálii napsali:

"Studie od Yaffe et al a související studie k dnesnímu dni naznacují, ze by mely být provedeny velké studie s kontinuálním pozitivním tlakem vzduchu (CPAP) u starsích úcastníku s poruchou spánku.
Navíc, u studií hodnotících úcinky farmakologických a nefarmakologických (napr. Kognitivních tréninkových a rehabilitacních) intervencí na kognitivní funkce u pacientu s mírným kognitivním poskozením nebo demencí by mela být zvázena mozná koexistence dýchání s poruchou spánku.
Konecne, lékari pacientu s mírným kognitivním poskozením a poruchou spánku, pro které muze být indikována lécba CPAP, by mely tyto výsledky vzít v úvahu a budoucí pokyny pro formalizaci klinického rízení u pacientu s mírným kognitivním poskozením by mely zvázit dusledky této studie a související výzkum."

Napsal Christian Nordqvist