Demence stojí 189 miliard eur za rok

Nový výzkum od Oxfordské univerzity v Anglii odhaduje, ze celkové náklady na demenci v 15 západoevropských zemích v roce 2007 cinily 189 miliard eur, z nichz vetsina se skládá z neplacené péce od rodiny a prátel. Výzkum financovaný Alzheimerovou studií UK je v soucasné dobe v tisku a bude zverejnen v roce 2007 Journal of Alzheimerova choroba.
Dr. Ramon Luengo-Fernandez z výzkumného strediska University of Health Economics, vedl práci. Rekl médiím:
"Demence má velmi významný dopad v evropských zemích a zátez spadá predevsím na neplacené pecovatele."
On a jeho kolegové odhadují, ze náklady na neformální péci predstavují více nez dve tretiny celkového poctu (68%), 26% pro sociální péci, jako jsou pecovatelské a rezidencní péce a 5% pro zdravotní péci. Úbytky produktivity z duvodu ztráty príjmu a predcasného úmrtí predstavují zbývající 1%.
15 zemí zahrnutých do analýzy bylo tech, kterí byli cleny Evropské unie (EU-15) pred východním rozsírením v roce 2004. Patrí sem: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Nemecko, Recko, Irsko, Itálie, Lucembursko , Nizozemsko, Portugalsko, Spanelsko, Svédsko a Spojené království.
Ve vsech 15 zemích byly k dispozici srovnatelné údaje, takze výzkumníci by mohli pouzívat stejné metody s kazdým.
Náklady na zdravotní a sociální péci byly nejvyssí v Lucembursku, následovaly Svédsko a Spojené království. Prumerný pocet pacientu ve vsech 15 zemích byl 9 863 EUR (8 323 liber), i kdyz se v jednotlivých zemích znacne lisil. Napríklad pro Velkou Británii to bylo 13 200 liber.
Náklady na neformální péci jsou poskytovány péci o odhadovaných 4,4 milionu lidí s demencí, kterí zijí v komunite v techto 15 zemích Evropy. Dostávají celkem 11,9 miliardy hodin neplacené péce od rodinných príslusníku a prátel.
Luengo-Fernandez v podstate uvedl, ze tato neformální péce predstavuje "hodnotu kladenou na lidskou láskyplnou péci". Ve svých výpoctech pouzili "prílezitostné náklady" na poskytování péce, coz je ekonomická hodnota casu, kdy neformální pecovatelé mohli strávit jinými vecmi nez pécí o své blízké s demencí.
Dalsí hlavní oblastí nákladu je dlouhodobá péce poskytovaná osetrovatelskými a rezidencními pecovatelskými domy. Luengo-Fernandez to popisuje jako "zapomenutý systém zdravotnictví".
"Jelikoz její financování ve Velké Británii není centralizováno - bílé financní prostredky pocházejí od spolecnosti Whitehall, jiné z místních úradu, z nichz nekteré jsou soukromé - pravdepodobne nedostala pozadovanou pozornost. To platí pro vetsinu evropských zemí," uvedl rekl.
Tým nasel velkou severojizní propast: se státy v severní Evrope tráví více na osobu s demencí nez ve stredomorských zemích. Luengo-Fernandez rekl, ze je to pravdepodobne proto, ze severní zeme jsou bohatsími zememi:
"Bohatsí zeme mají tendenci mít vyssí náklady, zejména v medicíne a ve zdravotnictví. Zdravotní péce je luxusní dobrá - cím vyssí je príjem zeme, tím vetsí je podíl celkového príjmu, který bude venován zdravotní péci. pro konzultanty a praktické lékare jsou znacne vyssí nez u srovnatelného lékare ve Spanelsku, "vysvetlil.
Luengo-Fernandez a kolegové také zjistili, ze v zemích severní Evropy je mnohem vyssí podíl domovu pecovatelských sluzeb.
Luengo-Fernandez naznacuje, ze jedním z duvodu by mohla být nízká míra zamestnanosti zen ve stredomorských zemích, címz je pravdepodobnejsí, ze dlouhodobá péce poskytnou dcery a dcery, které také nesou znacnou cást psychického stresu.
Dalsím duvodem mohou být kulturní rozdíly, kdy by rodiny v jizních evropských zemích mohly povazovat své príbuzné do institucionalizované péce za neústupné a neúspesné.
Výkonná reditelka Alsheimerova výzkumu UK, Rebecca Woodová, uvedla:
"Tato zpráva ukazuje hluboký dopad demencí v celé Evrope, zejména u neplacených pecovatelu - manzelu, manzelky, synu a dcer - kterí nesou takové zatízení v tom, jak se spolecnost zabývá tímto stavem."
Rekla, ze je znepokojující, ze tyto údaje budou rust, jak nase populace stárne a demence se stává castejsí.
"Jedinou odpovedí na demenci je výzkum lécby a prevence, která muze snízit její dopad, zlepsit kvalitu zivota jednotlivcu nebo lécit stav," naléhala.
Napsal Catharine Paddock PhD

Upozornení v reklamách na drogy mohou podporit nákup

Reklamy na drogy, které varují spotrebitele o závazných nezádoucích úcincích, mohou skutecne povzbudit nekoho k nákupu po urcité dobe, nez je vydesit. To je podle studie publikované v casopise Psychological Science. Studie provedli výzkumníci z Business School INSEAD v Singapuru, Univerzita v Tel Avivu v Izraeli a New York University v USA.

(Health)

Mely by být nedovolené nelegální drogy?

Podle oficiálních údaju byly programy lécení drog ve Velké Británii zklamáním úspesné v rehabilitaci drog. Nekolik odborníku v oblasti zdravotnictví vyzvalo k dekriminalizaci nezákonných drog. Jedná se o diskusi v tomto týdnu v britském lékarském casopise (BMJ). Ano - Dekriminalizovat Dobre promyslená politika by snízila vloupání, zbran zlocinu, prostituci a snízila vezenskou populaci o 50%.

(Health)