Cyberbullying: Jedna ze dvou obetí trpí rozlozením trapných fotografií a videí

Nová studie provedená výzkumnými pracovníky spolecnosti Bielefeld Univiersity ukázala, ze mladí lidé, kterí trpí kybersikanem nebo kybernetickým obtezováním, se nejvíce potýkají, kdyz se spoluzáci z nich baví sírením trapných fotografií a videí.
Pruzkum zverejnený na internetu dne 19. cervence uvádí, ze témer polovina obetí se temito druhy sikany cítí vázne zoufalá nebo velmi zoufalá. Studie provedla Institut pro interdisciplinární výzkum konfliktu a násilí (IKG) a sestávala z 1881 skolních detí v Nemecku. Deti psaly o svých zkusenostech s kybersikanou jako svedka, pachatel nebo obet.
Kdyz je clovek napaden jedním nebo více lidmi prostrednictvím internetu nebo mobilního telefonu, nazýváme to kybersikanem. Napríklad Facebook a instant messenger jsou bezne pouzívány k potírání nebo poskození jejich sociálních vztahu. Cíl zámerných a opakovaných útoku je obvykle slabsí osobou. Pro tuto studii si sociální vedci Dr. Peter Sitzer, Julia Marth a jejich tým chteli identifikovat ruzné aspekty tohoto jevu.
Jedním z dulezitých bodu, na které se zameril on-line pruzkum, byla úroven utrpení, kterou obet cítila v souvislosti s ruznými formami kybersikany.

Výzkumníci zjistili, ze obeti mají pocit úzkosti v nekterých formách kybersikany, na rozdíl od ostatních. Napríklad více nez polovina dotcených lidí uvedla, ze vysílání osobních fotek a videí je straslivé, kdyz je zamereno na jejich ponizování nebo delání legrace z nich. Tento tým dal tato zjistení dole, protoze dopad této formy je velmi obtízne kontrolovatelný, coz znamená, ze je snadné kopírovat a distribuovat fotografie a videa kdykoliv a zprístupnit je neomezenému publiku.
Naproti tomu jen asi ctvrtina úcastníku uvedla, ze urázlivé, vyhrozující a zneuzívající chování zpusobuje, ze jsou velmi zoufalí nebo vázne zoufalí. Peter Sitzer se domnívá: "Mohlo by to být proto, ze tato forma kybersikany muze být zamerena prímo na obet. V tomto prípade je pomerne málo svedku." Dalsí mozností je, ze mladí lidé si myslí, ze tyto chování jsou normální, kazdodenní chování.
Pruzkum také obsahoval otázky týkající se forem kybersikany, které zazili. Nejcasteji hlásenými formami byly útoky pres internet nebo telefon, které byly vystaveny posmechu, urázkám, hrozbám nebo zneuzívání. Mnoho respondentu uvedlo, ze se kolem nich sírí mnoho povestí nebo nenávistných komentáru. Dívky odhalily, ze byly predmetem cyberstalkingu a ze se proti jejich vuli nekdo pokusil s nimi mluvit o sexu. Pro tyto ciny je zapotrebí jen málo nebo zádné predchozí znalosti o obeti.
Peter Sitzer rekl:

"Je snadné poslat nekoho útocné zprávy e-mailem nebo instant messenger nebo poslat je na své zdi, napríklad na Facebooku." Ale aby tlustý clovek mohl predat soukromé zprávy nebo duverné informace tretím stranám, aby je ponízil nebo zesmesnovat obet, musí mít znalosti o takových zprávách nebo informacích. "

Pruzkumy byly anonymní a umoznily pachatelum kybersikany prílezitost mluvit. Ohlásili, ze napadli své obeti na internetu nebo mobilním telefonem, nejcasteji tím, ze se smírili, urázeli, zneuzívali nebo hrozí jiným. Cyberstalking a hanobení byly také zmíneny pomerne casto.
Vsechny obeti jen zrídka uvádely, ze jsou vylouceny ze skupiny na Internetu, zatímco pachatelé casto uvádejí tuto formu sikany. Odborníci se domnívají, ze jedním z duvodu tohoto rozporu mezi tvrzeními pachatelu a obetí je, ze obeti si neuvedomují, ze byly vylouceny ze skupiny.
Sitzer vysvetlil: "Znecistení jsou vsak jen zranitelné, kdyz je obet vnímá jako ponizující." Podle nej existuje podobný duvod, proc se více pachatelu domnívalo, ze predali fotografie a videa jiným rovesníkum, nez bylo hláseno obetmi. Obet nemusí vedet, ze jsou trapné fotky rozházeny, pokud pachatel ví, ze se obetuje.

Rekl:

"Nase zjistení zduraznují, ze kybersikana není triviální zálezitost, ale závazný problém, který vyzaduje preventivní protiopatrení."

V prípadech kybersikany je treba vzdy podniknout pevné kroky. Ucitelé, pedagogové a rodice musí v raném veku ucit deti, jak se chovat spolecensky odpovedným zpusobem vuci ostatním na internetu. Více nez polovina pachatelu zjistila, ze po napadení nekoho nezazili zádné negativní dusledky. Pachatelé potrebují pomoc pri zmene, aby prestali bolet ostatní.
Výzkumníci dospeli k záveru, ze obeti kybersikany musí být brány vázne a nemohou tyto zkusenosti prekonat bez pomoci milovaných.
Tato studie on-line pruzkumu "Cyberbullying bei Schülerinnen und Schülern" (kybersikana mezi skoláky) se nachází na domovské stránce projektu.
Napsal Sarah Glynn