cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Rozdíl mezi CHOPN a emfyzémem

Obsah

  1. Co je to CHOPN?
  2. Príciny COPD a emfyzému
  3. Diagnóza
  4. Lécba CHOPN a emfyzému
Chronické obstrukcní plicní onemocnení se týká skupiny progresivních onemocnení plic, které zpusobují rostoucí dusnost.

Emfyzém je jednou z techto onemocnení. To poskozuje vzduchové vaky v plicích, címz je postupne tezsí, aby telo dostalo kyslík, který potrebuje.

Chronická obstrukcní plicní choroba (COPD), vcetne emfyzému, postihuje témer 30 milionu lidí ve Spojených státech, pricemz více nez 50 procent si neuvedomuje, ze mají.

Vcasné vysetrení muze identifikovat COPD nebo emfyzém predtím, nez nastane velká ztráta funkce plic.

Co je to CHOPN?

Kdyz clovek dýchá, vzduch cestuje do trubicek v plicích, které se nazývají pruduchy nebo dýchací cesty. Tyto trubice se rozdelí na tisíce mensích cest nazývaných bronchioles. Bronchiola koncí v alveoli nebo skupinách drobných vzduchových vaku. Krevní kapiláry procházejí stenami techto vzduchových vaku.


Znecistení ovzdusí muze být prícinou CHOPN a emfyzému.

Kyslík prochází stenami vzduchových vaku do kapilár nesoucích krev. Zatímco se to deje, kapiláry prenásejí oxid uhlicitý odpadních plynu zpátky do vzduchových vaku, aby mohli být vydechováni.

U zdravého jedince jsou bronchioly a alveoly elastické. S kazdým dechem se kazdý vzduchový vak nafouká jako malý balón, kdyz clovek vdechne, a kdyz se vydechuje, vyfouká.

U CHOPN se tento proces nedeje tak snadno a méne prutoku vzduchu prochází cestou dýchacích cest.

To je proto, ze:

  • Dýchací cesty a vzduchové vaky jiz nejsou elastické a nemohou se naplnit tak velkým mnozstvím kyslíku
  • Steny dýchacích cest se zvetsují a zvetsují
  • Dýchací cesty se ucpávají s extra hlenem
  • Steny vzduchových vaku jsou zniceny

Co je emfyzém?

Hlavním problémem emfyzému je to, ze steny vzduchových vaku jsou zniceny. Vnitrní steny sácku oslabují a prasknou a vytvárejí tak velký prostor, aby drzeli vzduch místo mnoha malých.

To snizuje plochu plic, coz znamená, ze kapiláry se mohou dostat do krevního obehu méne kyslíkem.

Vzhledem k tomu, ze vzduchové vaky jsou tak poskozené, starý vzduch nemuze uniknout a uvíznout v plicích. To zanechává méne místa ve vzdusných vaku, aby se dostal cerstvý vzduch, címz se zkombinují problémy se získáním nového kyslíku do tela.

Symptomy COPD a emfyzému

Vetsina príznaku CHOPN a emfyzému vyzaduje cas, aby se objevil. Bohuzel, príznaky se vyskytují az po významném poskození plic.

Príznaky jsou nejcasteji viditelné behem fyzické aktivity.

Osoba se muze setkat:

  • Dýchavicnost
  • Tesnost v hrudi
  • Sycení nebo pískání v hrudníku
  • Chronický kasel, který muze produkovat cirý, bílý, zlutý nebo zelený hlen
  • Pocit nadmerného hlenu v krku první vec ráno
  • Modré rty nebo nehty
  • Casté nachlazení nebo infekce dýchacích cest
  • Nedostatek energie
  • Nevysvetlená ztráta hmotnosti
  • Bobtnání dolních koncetin

Symptomy se casem zhorsují, zvláste pokud není vylouceno vystavení kouri.

Príciny COPD a emfyzému

Hlavní príciny vsech forem CHOPN, vcetne emfyzému, jsou environmentální.

Ve vyspelých zemích je hlavní prícinou CHOPN a emfyzému vystavení tabáku kourením. V rozvojových zemích jsou podmínky pravdepodobnejsí v dusledku vystavení spalování paliva ve spatne vetraných oblastech. Mezi dalsí príciny patrí dlouhodobá expozice jiným drázdivým látkám, jako je znecistení ovzdusí, chemikálie nebo prach.

Nekterí lidé mohou vyvinout nekteré formy CHOPN a emfyzému navzdory tomu, ze nekourí nebo nejsou vystaveni drázdivým látkám v zivotním prostredí.

Existuje genetický typ emfyzému, u kterého clovek nemá dostatek bílkovin zvaných alfa-1 antitrypsin. Tento protein pomáhá chránit plíce. Kdyz clovek nemá dostatek bílkovin, stav se nazývá alfa-1 antitrypsin deficiency (AATD).

Diagnóza


Spirometrický test je nejbeznejsím testem plicní funkce.

Diagnostikování vsech forem CHOPN vcetne emfyzému muze být obtízné. Vcasná diagnóza muze pomáhat zpomalit prubeh onemocnení, ale mnoho lidí nedostane diagnózu, dokud nedojde k váznému poskození v plicích.

Pro diagnózu lékar zkontroluje príznaky, rodinné a zdravotní anamnézy a pozádá o vystavení drázdivým látkám plic, zejména cigaretovému kouri.

Lékar pravdepodobne objednat testy, aby presne diagnostikoval stav.

Tyto testy mohou zahrnovat:

  • Spirometrický test: Nejcastejsím testem funkce plic je foukání do trubice pripojené ke stroji nazývanému spirometr. Stroj merí, kolik vzduchu muze drzet v plicích a jak rychle muze dojít k vyfukování vzduchu z plic. Tento test muze detekovat onemocnení plic pred zahájením príznaku a muze sledovat prubeh onemocnení. Muze také sledovat, jak dobre funguje lécba.
  • Jiné testy funkce plic: Ty mohou merit mnozství vzduchu vdechovaného a vydechovaného. Oni také zkoumají schopnost plíce dodat dostatek kyslíku do krve.
  • RTG nebo CT vysetrení hrudníku: Oba tyto zobrazovací testy mohou projevit emfyzém. Mohou také identifikovat dalsí problémy, jako je rakovina a srdecní selhání.
  • Analýza krevních plynu: Tento krevní test merí mnozství kyslíku a oxidu uhlicitého v krvi, coz ukazuje, jak dobre plní plíce.
  • Jiné krevní testy: Krevní testy nedetekují CHOPN nebo emfyzém, ale mohou vyloucit dalsí stavy nebo urcit prícinu onemocnení. Laboratorní testy mohou identifikovat genetickou poruchu alfa-1-antitrypsin deficiency (AATD), která muze zpusobit emfyzém az u 12% vsech prípadu.

Kdy videt lékare

Vedet, kdy vyhledat lékarskou lécbu pro COPD a emfyzém, muze být obtízné, protoze príznaky mohou být jemné.Kazdý, kdo zazívá výse uvedené príznaky, by mel okamzite promluvit lékari.

Pokud je tento stav jiz lécen, pacient bude muset vyhledat lékarskou péci, pokud dojde k nekterému z následujících stavu:

  • Dýchací slabost, která je horsí nebo castejsí nez obvykle
  • Zmeny barvy, mnozství nebo tloustky hlenu nebo sputa
  • Hlen nebo hlen se stávají krvavými
  • Zvýsení kasle nebo sípání
  • Zvýsení telesné hmotnosti o více nez 2 liber za den nebo 5 liber za týden
  • Nové otoky nohou nebo kotníku, které nezmizí po spánku s nohama nahoru
  • Bolest hlavy nebo závrate, nejcasteji ráno
  • Horecka, zejména v kombinaci s príznaky podobné chripce
  • Nevysvetlená tezká slabost
  • Zmatek nebo dezorientace

Osoba, která zazívá jakoukoli novou dýchavicnost nebo potíze s dýcháním, které nejsou léky uvolnovány, by mel okamzite navstívit lékare.

Lécba CHOPN a emfyzému


Ukoncení kourení je rozhodující po diagnostice CHOPN nebo emfyzému.

Neexistuje lék na zádnou formu CHOPN, vcetne emfyzému, ale lécba muze pomoci zpomalit prubeh nemoci a zvládat príznaky.

Lécba zahrnuje lékarské, chirurgické a terapeutické intervence.

Lécba COPD a emfyzému muze být smesí inhalacních a perorálních léku.

Moznosti casto zahrnují:

  • Bronchodilátory: Tyto léky jsou normálne inhalovány a uvolnují svaly kolem plic, zmírnují kasel a dusnost
  • Steroidy: Uzívané perorálne nebo inhalovány, steroidy zabranují dalsímu zhorsení CHOPN
  • Antibiotika: Protoze lidé s CHOPN a emfyzémem jsou velmi náchylní k infekcím plic, mohou být antibiotika potrebná k lécbe bakteriálních prípadu bronchitidy nebo pneumonie

Krome léku je mozno predepisovat plicní terapii a rehabilitaci.

Dýchací terapie program ucí lidi zpusoby, jak zlepsit své dýchání a schopnost cvicit. Cílem plicní terapie je zlepsit kvalitu zivota cloveka a snízit cetnost a trvání hospitalizace. Dalsí terapie muze zahrnovat pouzití doplnkového kyslíku, aby se bremeno z poskozených plícu.

Nekterí lidé mohou mít tak závaznou CHOPN nebo emfyzém, ze operace mohou být nezbytné ke zlepsení kvality zivota a zvládnutí symptomu onemocnení.

Moznosti chirurgické lécby zahrnují:

  • Transplantace plic, hlavní operace zahrnující náhradu poskozených plic COPD se zdravými plícemi od dárce. Není vhodná pro vsechny, a hlavní rizika zahrnují odmítnutí orgánu.
  • Snízení objemu plic snízí plicní objem odstranením poskozené plicní tkáne. Tím vznikne vetsí prostor pro rozsírení plic.
  • Bulletomie zahrnuje odstranení velkých vzduchových prostoru nazývaných bullae, které se tvorí v plicích, kdyz se vzduchové vaky poskodí. Odstranení zárovek pomáhá zlepsit tok vzduchu.

Tipy pro zvládnutí CHOPN a emfyzému doma

U pacientu s CHOPN a emfyzém je zvládání nemoci rozhodující pro zpomalení pokroku a maximalizaci kvality zivota.

Nekteré veci, které lidé s CHOPN a emfyzém mohou udelat pro zlepsení svého zdraví, zahrnují:

  • Ukoncení kourení: Fajcení zpusobuje a zhorsuje CHOPN a emfyzém, takze je dulezité prestat kourit co nejdríve po diagnóze.
  • Ovládání dýchání: Techniky, které se naucíte v plicní rehabilitaci, vám pomohou zvládnout dusnost.
  • Jíst zdravou výzivu: Pomáhá udrzet sílu a silný imunitní systém.
  • Získejte spoustu cvicení: Aktivita zvysuje vytrvalost a zvysuje funkci plic, coz muze snízit príznaky. Pravidelná fyzická aktivita muze také zlepsit náladu, sílu a rovnováhu.
  • Rízení hlenu: Odstranení hlenu z dýchacích cest pomocí rízeného kaslání a hydratace muze pomoci.
  • Vyhýbání se znecistujícím látkám: Udrzování od pasivního koure a pobyt ve vnitrních prostorách ve dnech se spatnou kvalitou ovzdusí muze zpomalit prubeh onemocnení.

Pacienti by meli dodrzovat pokyny lékare, uzívat vsechny predepsané léky a pravidelne navstevovat svého lékare.

Pepinový jedový peptid by mohl zabránit poskození mozku vyvolanému mozkovou príhodou

Pepinový jedový peptid by mohl zabránit poskození mozku vyvolanému mozkovou príhodou

Peptid odvozený z pavoucího jedu muze být klícem k prevenci poskození mozku zpusobeného mrtvicí, podle výsledku nové studie. Peptid v jedu pavouka z lana muze chránit pred poranením mozku zpusobeným mrtvicí, ríkají vedci. Image Credit: David McClenaghan, CSIRO Výzkumníci zjistili, ze peptid Hi1a - prítomný ve vene australského lávového pájecího webu - blokuje iontové kanály v mozku, které hrají roli pri poskození mozku vyvolanému mozkovou príhodou.

(Health)

Mozgové skeny mohly predpovídat, jak úcinná bude lécba OCD

Mozgové skeny mohly predpovídat, jak úcinná bude lécba OCD

Lékari mohou podle predpokladu nové studie predvídat, jak lidé s obsesivne-kompulzivní poruchou reagují na terapii jednoduchým vysetrením mozku. Obsessivne-kompulzivní porucha casto zpusobuje, ze lidé opakovane provádejí urcité rituály a chování, aby zmírnili úzkost. Studie, publikovaná ve Frontiers in Psychiatry, je první, která pouzívá mozkovou konektivitu k predpovedi progrese onemocnení po lécbe, stejne jako jako první, která posuzuje dopad kognitivní behaviorální terapie (CBT) na mozekovou sítovou konektivitu.

(Health)