Kognitivní funkce muze dojít k selhání ve veku 45 let

Lidská schopnost pamatovat na data, rozumet a rozumet vecem správne se muze zacít zhorsovat ve veku 45 let a ne 60, jak to mnozí verili, výzkumníci z Francie a Spojeného království uvádeli BMJ (British Medical Journal). Podle predchozích studií kognitivní pokles, pokud k tomu dojde, obecne nedojde pred sedesátiletým vekem. Mnoho odborníku se zajímalo, zda zhorsení nemusí zacít dríve.
Vedoucí studie Archana Singh-Manouxová v centru výzkumu epidemiologie a zdravotního stavu obyvatel ve Francii a výzkumníci z University College London ve Velké Británii verí, ze ...:

"... pochopení kognitivního stárnutí bude jedno
výzvy tohoto století. "

Autori zduraznují, ze identifikace kognitivního poklesu je zásadní pro efektivní lécebné intervence. Jinými slovy lze poznat kognitivní zhorsení v raném veku, lepsí lécba bývá.
Singh-Manoux a tým zaznamenali 2 192 zen a 5 198 muzu od roku 1997 do roku 2007. Vsichni tito byli státní úredníci ve veku od petactyriceti do sedmi let - byli soucástí studie kohort Whitehall II (britská studie), která zacala 1985.

Behem desetiletého období vsichni úcastníci studie hodnotili své kognitivní funkce. To zahrnovalo testování pro:

• Pamet
• Slovní zásoba
• Zvukové schopnosti porozumení (poslechové dovednosti)
• Vizuální schopnosti porozumet. Deník uvádí jako príklady a zapamatuje si co nejvíce slov, které zacínaly písmenem "S" (phonemic plynulost), nebo pripomínající co nejvíce názvu zvírat (sémantická plynulost).

Byly vzaty v úvahu faktory, které by mohly ovlivnit jejich zjistení, jako je úroven vzdelání úcastníka.
Zjistili, ze kognitivní výsledky klesly ve vsech kategoriích, s výjimkou slovní zásoby. Cím starsí je úcastník, tím rychleji bude jejich pokles.
Od roku 1997 do roku 2007 doslo k poklesu mentálního uvazování mezi muzi ve veku 45-49 let o 3,6% a ve vekové skupine 65-70 let o 9,6% (muzi). Mezi zenami byl pokles u osob ve veku 45-49 let o 3,6% a u osob ve veku 65-70 let 7,4%.

Autori napsali:

"Robustní dukazy, které ukazují pokles kognitivního veku pred dosazením veku 60 let, mají významné dusledky, nebot demonstrují význam podpory zdravého zivotního stylu, zejména kardiovaskulárního zdraví, protoze se objevují dukazy, ze "co je dobré pro nase srdce, je také dobré pro nase hlavy"."

Existují urcité rizikové faktory spojené s poklesem kognitivních funkcí, jako je hypertenze, obezita a vysoká hladina cholesterolu. Cílení pacientu se známými rizikovými faktory muze nejen chránit jejich srdce, ale také zabránit rozvoji demencí pozdeji.

Doprovodný redaktor

Ve stejném casopise napsala Francine Grodsteinová, docentka medicíny na Brighamské a zenské nemocnici v Bostonu:

"(Studie) má hluboké dusledky pro prevenci demencí
a verejného zdraví. "

Grodstein se domnívá, ze je zapotrebí kreativnejsího výzkumu s vyuzitím pocítacových kognitivních hodnocení a hodnocení telefonu.
Napsal Christian Nordqvist