Rakovinové bunky se maskují jako imunitní bunky a sírí se pres lymfatický systém

Výzkumníci objevili dulezitou predstavu o tom, jak se rakovinné bunky podarilo lokalizovat a vstoupit do lymfatického systému - dulezitá soucást imunitního systému - jako zpusob, jak cestovat na nová místa, aby tvorili sekundární nádory.
Studie ukazuje, jak rakovinné bunky zabírají masku imunitních bunek, aby získaly vstup do lymfatického systému.

Psaní v casopise Onkogene, badatelé v oblasti rakoviny a imunologové pod vedením Karolinska Institutet ve Stockholmu ve Svédsku popisují, jak zjistili, ze rakovinové bunky se "maskují" jako bílé krvinky, aby získaly vstup do lymfatického systému.

Tým naznacuje, ze objev by mel pomáhat pri vývoji nových léku, které by zabránily nebo omezily sírení rakoviny v lymfatickém systému.

Metastáza - kde se rakovina sírí do jiných cástí tela - je hlavní prícinou úmrtí na rakovinu. Bunky se odlomí od primárního nádoru a cestují telem, aby vytvorily sekundární tumory v zivotne dulezitých orgánech, jako jsou plíce nebo játra.

Lymfatický systém je sít uzlu a cév, které protékají po celém tele. Je dulezitou soucástí imunitního systému, který pomáhá bojovat proti bakteriím a jiným infekcím a odstranovat staré a abnormální bunky.

Rakovinové bunky casto pouzívají lymfatický systém k cestování do jiných cástí tela. U rakoviny prsu jsou napríklad napustené lymfatické uzliny casto prvním znakem metastázy a invaze lymfatických cév je obvykle lepsím prognostickým ukazatelem nez invaze krevních cév.

Není vsak jasné, jak se nádorové bunky nacházejí v lymfatických cévách, jak ríká vedoucí vysetrovatel Jonas Fuxe, docent pro lékarské biochemie a biofyziky u Karolinska Institutet:

"Není jasné, zda existují signály ovládající toto nebo zda je to jen náhodné. Avsak v posledních letech je zrejmé, ze zánet je faktorem, který muze podporovat metastázu a ze protizánetlivé léky mohou mít urcitý inhibicní úcinek na sírení rakovina."

TGF-beta poskytuje receptory rakovinných bunek, které je vedou k lymfatickému systému

Profesor Fuxe a kolegové ve svém príspevku popisují, jak zjistili, ze zánetový protein nazývaný TGF-beta (transformující rustový faktor-beta) muze zpusobit, ze rakovinné bunky cástecne prevezmou masku imunitních bunek.

TGF-beta dodává povrch rakovinných bunek receptorem, který je normálne zobrazován pouze bílými krvinkami, které castým zpusobem lymfatickým systémem.

"Nadané" povrchové receptory zpusobují, ze rakovinné bunky jsou pritahovány k menícím se koncentracím látky, která se váze na receptory po vylucování z lymfatických cév.

Výsledkem je úcinný zpusob zamerování lymfatických cév a migrace do lymfatických uzlin - stejne jako imunitní bunky.

Tým se domnívá, ze zjistení odhaluje vazbu mezi zánetem a rakovinou, která nebyla dríve pozorována - hlubsí porozumení, které by mohlo otevrít nové moznosti lécby.

Profesor Fuxe ríká, ze by nyní chteli zjistit, zda rakovinové bunky prevezmou nejaké dalsí vlastnosti imunitních bunek, aby zvýsily schopnost lámání lymfatického systému a jak to ovlivní proces metastázy. On uzavírá:

"Moznost prevence nebo zpomalení sírení rakovinných bunek lymfatickým systémem je atraktivní, nebot muze snízit riziko metastáz jiných orgánu."

Prostredky svédské rady pro výzkum, svédské spolecnosti pro lécbu rakoviny, svédské spolecnosti pro lékarský výzkum, nadace proti rakovine detí a sdruzení pro rakovinu severského puvodu pomohly financovat studii.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno informoval, jak objev o zmenách bunecné DNA muze vést k krevní zkousce, která predem predpovídá rakovinu.

V casopise EBioMedicine, tým z Northwestern a Harvard University vysvetluje, jak zjistili odlisné vzorce zmen v telomerech v krvi u lidí, kterí se vyvíjeli rakovinou let pozdeji. Telomery jsou ochranné konce retezcu DNA, které jim zabranují odhalit.

Hodinové písky mohou zvýsit mentální schopnosti pro starsí dospelé

Nová studie prinásí nekteré dobré zprávy starsím dospelým, kterí si uzívají odpolední zdrímnutí poté, co zjistili, ze 1 hodina siesta muze zlepsit pamet a myslení. Výzkumníci naznacují, ze odpolední zdrímnutí priblizne 1 hodiny muze zvýsit kognitivní funkci u starsích dospelých. Studium spoluautor Junxin Li, Ph.D., z Centra pro spánek a cirkadiánní neurobiologii na Univerzite Johns Hopkins v Baltimore a tým hlásí své nálezy ve Journal of the American Geriatrics Society.

(Health)

Pudní bakterie objevené u lidí "mohou vyvolat MS"

Vedci poprvé objevili na cloveku bakterie zalozené na pude a verí, ze to muze být spoustec roztrousené sklerózy. To je podle studie zverejnené v casopise PLOS ONE. Výzkumníci z Weill Cornell Medical College a Rockefeller University objevili bakterie Clostridium C.

(Health)