Autoimunitní onemocnení: Vse, co potrebujete vedet

Obsah

1. Spolecné autoimunitní onemocnení
2. Rizikové faktory
3. Diagnóza
4. Lécba

Autoimunitní onemocnení jsou nekteré z nejkomplexnejsích a tezko lécitelných onemocnení souvisejících s imunitním systémem. Objevují se, kdyz imunitní systém napadá zdravé bunky v tele.

Imunitní systém je sít tkání, orgánu a bunek. Jejím úkolem je bránit telo pred útocníky, chránit pred infekcemi a nemocemi.

Autoimunitní onemocnení je výsledkem chyby zpusobené imunitním systémem. Imunitní systém tela omylem rozpozná zdravé bunky jako cizí útocníci a zacne je napadat. Výzkum ukazuje, ze autoimunitní nemoci mají tendenci mít základní genetické, rasové a genderové komponenty.

Autoimunitní poruchy jsou obtízné diagnostikovat a casto sdílejí príznaky. V tomto clánku uvádíme nekteré castejsí autoimunitní onemocnení a zpusob jejich lécby.

Spolecné autoimunitní onemocnení

NIH odhaduje, ze priblizne 24 milionu Americanu má autoimunitní onemocnení.

Podle Národních institucí zdraví (NIH) priblizne 24 milionu Americanu má alespon jedno autoimunitní onemocnení.

NIH zahrnuje pouze 24 nemocí v této statistice, takze toto císlo muze být konzervativní odhad.

Níze uvádíme nekteré z nejcastejsích autoimunitních onemocnení:

Celiakie

Také známý jako nesnásenlivost lepku. Celiakie je autoimunní onemocnení, pri kterém se po vysusení potravin, které obsahují proteinový lepek, zanícená výstelka tenkého streva; gluten se vyskytuje u psenice, zita a jecmene, mezi ostatními potravinami.

Mezi príznaky patrí zánet a bolest v brise, horel hrudníku, únava, ztráta hmotnosti, zvracení a prujem.

Vse o celiakiiKliknete zde a dozvíte se více o celiakii.Prectete si ted

Rheumatoidní artritida (RA)

RA je jednou z nejcastejsích dlouhodobých autoimunitních poruch. To zpusobuje, ze imunitní systém napadá tkán, casto postihuje klouby v rukou a nohou. Symptomy zahrnují bolestivé otoky a ztuhlost kloubu, zejména v rukou a nohou.

Psoriáza

Autoimunitní porucha, u které se predpokládá, ze je vyvolána stresem, infekcemi nebo faktory prostredí. Psoriáza zpusobuje váhy a suché, svedení náplasti na kuzi spolu s bolesti kloubu.

Zánetlivá onemocnení strev (IBD)

IBD je dlouhodobý zánet strev a výstelky gastrointestinálního traktu. Príznaky zahrnují zaludecní krece, nadýmání, krvavý prujem, nevolnost a zácpa.

Existují dva hlavní typy IBD - Crohnova choroba, chronický zánet, který postihuje kdekoli od úst az po konec tlustého streva a ulcerózní kolitidu, dlouhodobý zánet tlustého streva.

Addisonova nemoc

Stav, který se vyskytuje, kdyz nadledvinky nedokázou produkovat dostatek hormonu kortizolu a aldosteronu. Addisonova nemoc vede k nízkému krevnímu tlaku, únave, závrate pri stání, nízké hladine krevního cukru, únave, dehydratace, ztráte chuti k jídlu, nevolnosti a ztmavnutí pokozky.

Diabetes 1. typu

Diabetes typu 1 se také oznacuje jako diabetes mellitus závislý na inzulínu. Toto autoimunitní onemocnení nastane, kdyz pankreas není dostatecný nebo zádný inzulín, coz vede k nekontrolované hladine cukru v krvi. Symptomy zahrnují casté mocení, zvýsený zízen, ztrátu energie, rozmazané videní, hlad a nevolnost.

Vitiligo

Stav vyznacující se ztrátou kozního pigmentu nebo ztrátou velkých náplastí barvy pleti. Zbarvení je casto výraznejsí u jedincu s tmavsí kuzí.

Hashimotova nemoc

Stav, který zpusobuje zánet stítné zlázy; v prubehu casu vede k nedostatecné produkci hormonu stítné zlázy. Príznaky zahrnují zvýsení hmotnosti, únavu, depresi, ztuhlost kloubu a zvýsenou citlivost vuci nachlazení.

Gravesova choroba

Tento stav ovlivnuje také stítnou zlázu, ale zpusobuje, ze zláza produkuje prílis mnoho hormonu stítné zlázy. Mezi príznaky patrí ztráta hmotnosti, úzkost, roztresené ruce, vysoký krevní tlak a pocení.

Systémová lupusová erythematóza (SLE, lupus)

SLE je rada stavu, které jsou charakterizovány zánetem kuze, kloubu a v prípade závazných vnitrních orgánu. Symptomy zahrnují bolest svalu a kloubu, vyrázku, únavu a horecku.

Rizikové faktory

Autoimunitní onemocnení mohou postihnout prakticky kazdého, ale existují urcité faktory, které zvysují riziko. Tyto zahrnují:

• Genetika: Výzkum naznacuje, ze rodinná anamnéza autoimunitních onemocnení je silným rizikovým faktorem.
• Rod: Zeny jsou vystaveny vetsímu riziku autoimunitních onemocnení nez muzi. Výzkumníci si nejsou jisti, proc mohou hrát roli hormonální faktory nebo skutecnost, ze zeny mají tendenci mít silnejsí imunitní systém.
• Stárí: Autoimunitní poruchy se casto vyskytují u mladých dospelých a stredních vekových skupin.
• Ethnicity: Nativní American, Latino a African-Americané obecne vyvíjejí autoimunitní poruchy mnohem vyssí mírou nez belosi.
• Infekce: Pokud geneticky predisponovaná osoba trpí specifickými virovými nebo bakteriálními infekcemi, existuje vetsí riziko, ze se v budoucnu dostanou také autoimunitní onemocnení. Zatímco duvod tohoto rizika zustává nejasný, výzkum stále zkoumá úlohu predchozích infekcí u ohrozených imunitních systému.

Diagnóza

Protoze mnoho autoimunitních onemocnení sdílí podobné príznaky, diagnóza je casto nárocná.

Napríklad lupus ovlivnuje klouby podobne jako RA, ale bývá méne závazný. Lyme nemoc také zpusobuje kloubní tuhost a zánet podobne jako RA, ale je zpusobena klístem nesoucím lidskou infikující bakterie známou jako B. burgdorferi.

IBD má podobné príznaky jako celiakie, IBD vsak obvykle není zpusobeno konzumací potravin obsahujících lepek.

Kozní lymfom T-bunek (CTCL) je typ rakoviny imunitního systému.Je zpusobena mutací T bunek a vykazuje príznaky, jako jsou kozní vyrázky a svedení. CTCL je nekdy vynechána v raných stádiích, protoze její príznaky jsou tak podobné jako ekzém nebo psoriáza.

Krevní testy merí mnozství bílých a cervených krvinek. Tyto bunky signalizují, zda imunitní systém neco bojuje nebo ne.

Diagnóza autoimunitních onemocnení se lisí podle konkrétní nemoci. Reumatoidní artritida muze být napríklad diagnostikována po fyzické prohlídce, krevním testu nebo rentgenovém vysetrení. Tyto testy mohou urcit typ artritidy, stejne jako závaznost.

Nemoci mohou nekdy trvat roky, nez diagnostikovat, protoze mnoho príznaku autoimunitních poruch napodobuje dalsí nemoci. Podmínky jako lupus a celiakie mohou být spatne diagnostikovány v raných stádiích, protoze jejich príznaky jsou podobné podobným podmínkám.

Hashimotova nemoc a Gravesova choroba jsou pro diagnostiku trochu jednodussí, protoze obvykle se spoléhají na jednoduché testy stítné zlázy, které urcují hladinu hormonu stítné zlázy a dalsí testy specifické pro stítnou zlázu.

Autoimunitní onemocnení se obvykle soustreduje kolem imunitního systému a protilátek produkovaných tímto systémem. V dusledku toho diagnóza casto zahrnuje testování specifických autoprotilátek.

Pro merení mnozství bílých a cervených krvinek lze objednat kompletní krevní obraz. Kdyz imunitní systém neco bojuje, pocet bílých a cervených krvinek se bude lisit od normálních hladin.

Jiné testy mohou urcit, zda je v tele nejaký neobvyklý zánet. Zánet je symptom, který je pomerne castý u vsech autoimunitních onemocnení. Tyto testy zahrnují test C-reaktivního proteinu a test sedimentace erytrocytu.

Lékar by mel být okamzite viden, jakmile zacnou príznaky. Zatímco príznaky nemusí být vzdy zpusobeny autoimunitní chorobou, je nejlepsí resit vsechny problémy hned, nez cekat, az se zhorsí.

Lécba

Lécba se také lisí v závislosti na typu poruchy. Napríklad diabetes typu 1 se spoléhá na lécbu inzulínem. Addisonova nemoc vyzaduje hormonální substitucní terapii (HRT). Celiakie se zlepsuje a udrzuje se bezlepkovou dietou. RA se casto rídí fyzikální terapií a imunosupresivními protizánetlivými léky.