Zmeny mozku související s Alzheimerovou chorobou se objevují 2 desetiletí pred nástupem príznaku

Zánetlivé zmeny mozku související s Alzheimerovou chorobou se mohou objevit az 20 let pred nástupem príznaku, podle nového výzkumu - zjistení, které by mohlo pripravit cestu pro vcasné intervence, které by mohly zastavit vývoj nemoci.
Výzkumníci identifikovali zánetlivé zmeny v mozku lidí s vyssím rizikem Alzheimerovy choroby 20 let pred odhadovaným nástupem príznaku.

Alzheimerova choroba je nejcastejsí formou demence, která predstavuje priblizne 60-80% vsech prípadu. Priblizne 5,3 milionu lidí v USA má Alzheimerovou chorobu, z nichz 5,1 milionu je ve veku 65 let a starsích.

Vedci vedí, ze rozvoj Alzheimerovy choroby souvisí se smrtí mozkových bunek nebo neuronu, coz vede ke ztráte pameti a zmenám v chování, které jsou spojeny s tímto onemocnením.

Dále se predpokládá, ze úmrtí mozkových bunek v Alzheimerove chorobe souvisí s kombinací zánetlivých zmen v mozku, spletech, které se rozvíjejí uvnitr neuronu (zpusobené tvorbou tau proteinu) a vývoje plaku mezi mozkovými bunkami akumulace proteinových fragmentu nazývaných beta-amyloid).

Vedci se domnívají, ze tyto plaky a splety zhorsují komunikaci mezi nervovými bunkami a narusují procesy, které pomáhají prezít mozkové bunky.

Ovsem práve tehdy, kdyz zacínají plaky, splet a zánetlivé zmeny v mozku, bylo to tajemství, které hlavní resitelka Prof. Agneta Nordbergová ze Karolinska Institutet ve Svédsku a kolegové verí, ze se s jejich nejnovejsími studiemi dokázali vyporádat.

Pouzití radioaktivních molekul sledovace ke sledování zmen v mozku

Dosáhnout jejich nálezu, které jsou publikovány v casopise Mozek, tým skenoval mozky více nez 50 úcastníku pomocí pozitronové emisní tomografie (PET).

Nekterí úcastníci studie meli vyssí riziko Alzheimerovy choroby kvuli tomu, ze príbuzní s mutacemi genu souvisejí s touto nemocí, zatímco nekterí pacienti meli nezdedené, "sporadické" Alzheimerovy choroby.

Vsechny subjekty byly pred PET vysetreními - PIB, Deprenyl a FDG - injikovány tremi radioaktivními znackovacími molekulami, coz umoznilo výzkumníkum sledovat hladiny plaku a zánety související s aktivaci astrocytu, coz je nejbeznejsí podpurná bunka v mozku.

Krome toho vedci merili metabolismus glukózy v mozku úcastníku, poskytují pohled na funkci mozkových bunek.

PET testy byly opakovány u poloviny úcastníku o 3 roky pozdeji, coz umoznilo týmu posoudit zmeny mozku v prubehu casu a vsechny subjekty byly povinny provést testy pameti.

Aktivace astrocytu vrcholí pri akumulaci plaku

Mezi úcastníky s Alzheimerovými genovými mutacemi výzkumníci identifikovali plaky a zánetlivé zmeny témer 20 let pred odhadovaným nástupem problému s pametí.

Rychlá fakta o Alzheimerove chorobe

• Zhruba dve tretiny Americanu s Alzheimerovou chorobou jsou zeny
• Alzheimerova choroba je sestá hlavní prícina smrti v USA
• Do roku 2050 se odhaduje, ze Alzheimerova choroba by mohla stát USA az 1,1 miliardy dolaru.

Dalsí informace o Alzheimerove chorobe

Konkrétne výzkumníci zjistili, ze kdyz se plaky zacnou hromadit v mozku, aktivace astrocytu dosahuje svého vrcholu.

"Aktivace astrocytu vrcholí zhruba 20 let pred ocekávanými príznaky a potom klesá, na rozdíl od akumulace amyloidových plaku, která se casem zvysuje v prubehu casu, dokud se klinické príznaky neukazují," vysvetluje prof. Nordberg. "Akumulace amyloidového plaku a nárust poctu astrocytu proto vykazují protichudné vzory v casové ose."

Je to priblizne 7 let pred nástupem Alzheimerových príznaku, ze funkce mozkových bunek zacíná klesat, podle výzkumníku.

Tým nezjistil zádnou takovou mozkovou patologii u jedincu, kterí nemeli Alzheimerovy príbuzné genové mutace.

Podle autoru tato zjistení naznacují, ze zánetlivé zmeny mozku spojené s Alzheimerovou chorobou se mohou objevit dlouho pred nástupem nemoci. Navíc si uvedomují, ze astrocyty mohou být mozným drogovým cílem pro tento stav; snízení aktivace astrocytu v rané fázi by mohlo zastavit onemocnení pred rozvojem nebo zmenou prubehu progrese.

Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena studie naznacující, ze úzkost muze zvýsit riziko demence.