Co je treba vedet o Alzheimerove nemoci?

Obsah

1. Symptomy
2. Etapy
3. Proti demenci
4. Diagnóza
5. Lécba
6. Príciny

Alzheimerova nemoc je neurologická porucha, pri které smrt mozkových bunek zpusobuje ztrátu pameti a kognitivní pokles.

Jedná se o nejcastejsí typ demence, která predstavuje 60 az 80 procent prípadu demencí ve Spojených státech.

V roce 2013 bylo v USA diagnostikováno 6,8 milionu lidí s demencí. Z techto 5 milionu melo diagnózu Alzheimerovy choroby. Ocekává se, ze císla do roku 2050 se zdvojnásobí.

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnení. Zpocátku jsou príznaky mírné, ale casem se stávají závaznejsími.

Rychlá fakta o Alzheimerove nemoci

• Alzheimerova choroba je nejcastejsím typem demence.
• Stává se to, kdyz se v mozku tvorí plaky obsahující beta amyloid.
• Jak se príznaky zhorsují, je pro lidi tezsí zapamatovat si nedávné události, rozumet a rozpoznat lidi, které zná.
• Nakonec je pravdepodobné, ze osoba s Alzheimerovou chorobou potrebuje pomoc na plný úvazek.

Symptomy

Osoba s Alzheimerovou chorobou nakonec potrebuje pomoc na plný úvazek.

K diagnóze Alzheimerovy choroby musí clovek zaznamenat pokles kognitivní nebo behaviorální funkce a výkonnosti ve srovnání s tím, jak byl dríve. Tento pokles musí narusit jejich schopnost pracovat v práci nebo v obvyklých cinnostech.

Pokles kognitivních funkcí musí být zaznamenán nejméne ve dvou z následujících peti oblastí symptomu:

1. Snízená schopnost prijmout a zapamatovat si nové informace, které mohou vést napríklad k:

• opakované otázky nebo konverzace
• ztráta osobních vecí
• zapomenout na události nebo schuzky
• ztratit se na známé trase

2. Zhorsení uvazování, komplexní úkoly a úsudek, napríklad:

• spatné pochopení bezpecnostních rizik
• neschopnost spravovat finance
• spatné rozhodovací schopnosti
• neschopnost naplánovat komplexní nebo následné cinnosti

3. Zhorsené vizuální schopnosti, které nejsou napríklad zpusobené problémy s videním zraku. Mohou to být:

• neschopnost rozpoznat tváre nebo bezné objekty nebo najít objekty v prímém pohledu
• neschopnost pouzívat jednoduché nástroje, napríklad orientovat oblecení na telo

4. Porucha mluvení, ctení a psaní, napríklad:

• potíze s myslením bezných slov pri mluvení, váhání
• reci, hláskování a psaní chyb

5. Zmeny osobnosti a chování, napríklad:

• mimo-charakter zmen nálady, vcetne agitovanosti, apatie, sociální stazení nebo nedostatek zájmu, motivace nebo iniciativy
• ztráta empatie
• kompulzivní, obsedantní nebo spolecensky neprijatelné chování

Pokud pocet a závaznost symptomu potvrdí demenci, mohou tyto faktory potvrdit Alzheimerovu chorobu.

• postupný nástup, pres mesíce az roky, spíse nez hodiny nebo dny
• výrazné zhorsení normální úrovne poznávání jednotlivce v konkrétních oblastech

Pokud se symptomy zacnou nebo zhorsují v prubehu hodin nebo dnu, meli byste okamzite vyhledat lékarskou pomoc, protoze by to mohlo naznacovat akutní onemocnení.

Alzheimerova choroba je nejpravdepodobnejsí, kdyz ztráta pameti je prominentním príznakem, zejména v oblasti ucení a vyvolávání nových informací.

Jazykové problémy mohou být také klícovým casným príznakem, napríklad se snazí najít správná slova.

Pokud jsou visuospatiální deficity nejvýznamnejsí, tyto by zahrnovaly:

• neschopnost rozpoznat objekty a tváre
• obtíznost pochopení jednotlivých cástí scény najednou
• potíze s ctením textu, známé jako alexie

Nejvýznamnejsí nedostatky ve výkonné dysfunkci by mely mít spolecné úvahy, úsudek a resení problému.

Jiné pocátecní znaky

V roce 2016 výzkumníci publikovali zjistení naznacující, ze zmena smyslu pro humor muze být casným znamením Alzheimerovy choroby.

Nedávný výzkum naznacuje, ze charakteristiky Alzheimerovy choroby, jako jsou mozkové léze, mohou být jiz prítomny v období stredního veku, prestoze príznaky onemocnení se objevují az o nekolik let pozdeji.

Alzheimerova nemoc v ranném veku

Onemocnení Alzheimerova onemocnení v raném veku muze postihnout mladsí lidi s rodinnou anamnézou onemocnení, obvykle ve veku od 30 do 60 let.

To predstavuje méne nez 5 procent vsech prípadu Alzheimerovy choroby.

Etapy

Postup Alzheimerovy choroby lze rozdelit na tri hlavní etapy:

• predklinické, dríve nez se príznaky objeví
• mírné kognitivní poskození, pokud jsou príznaky mírné
• demence

Navíc Alzheimerova asociace popisuje sedm stupnu podél kontinua kognitivního poklesu, zalozeného na závaznosti symptomu.

Rozsah stupnice se pohybuje od stavu bez poskození, pres mírný a mírný pokles, nakonec dosáhne "velmi vázného poklesu."

Diagnóza obvykle není jasná az do ctvrtého stupne, oznacovaného jako "slabé nebo rané stadium Alzheimerovy choroby".

Demence: Príznaky, stadia a typyZjistete více o demencePrectete si ted

Alzheimerova choroba versus demence

Demence je zastresujícím termínem pro radu podmínek, které zahrnují ztrátu kognitivní funkce.

Nejcastejsím typem demencí je Alzheimerova choroba. Zahrnuje plaky a tvorení v mozku. Symptomy zacínají postupne a nejpravdepodobneji zahrnují pokles kognitivní funkce a jazykové schopnosti.

Mezi dalsí typy demence patrí Huntingtonova nemoc, Parkinsonova choroba a Creutzfeldt-Jakobova choroba. Lidé mohou mít více nez jeden typ demence.

Diagnóza

Neexistuje jediný test na Alzheimerovu chorobu, takze lékari se podívají na príznaky a symptomy, vezmou anamnézu a pred diagnózou vyloucí dalsí podmínky.

Mohou také zkontrolovat neurologickou funkci cloveka, napríklad testováním jejich rovnováhy, smyslu a reflexu.

Jiné hodnocení mohou zahrnovat test krve nebo moci, CT nebo MRI vysetrení mozku a screening pro depresi.

Nekdy jsou príznaky demence spojené se zdedenou poruchou, jako je Huntingtonova nemoc, takze lze provést genetické testování.

Po vyloucení dalsích mozných podmínek lékar provede kognitivní a pametové testy, aby zhodnotil schopnost cloveka premýslet a pamatovat.

Kognitivní hodnocení

Chcete-li potvrdit diagnózu Alzheimerovy choroby, musí být prítomno a dostatecne závazné, aby ovlivnilo kazdodenní aktivity:

• postupná ztráta pameti
• progresivní kognitivní poruchy

Otázky, které mohou být vyzvány k testování kognitivních schopností, zahrnují:

Alzheimerova choroba muze tezko pamatovat veci.

• Jaký je vás vek?
• Jaký je cas, do nejblizsí hodiny?
• Jaký je rok?
• Jaký je název nemocnice nebo mesta, ve kterém se nacházíme?
• Muzete rozpoznat dva lidi, napríklad lékare, zdravotní sestru nebo pecovatele?
• Jaké je tvé datum narození?
• V kterém roce se (známá historická událost) stalo?
• Název prezidenta.
• Pocítat zpet od 20 do 1
• Opakujte adresu na konci testu, kterou vám nyní dám (napríklad "42 West Street")

Pro posuzování kognitivních funkcí je k dispozici rada nástroju pro hodnocení.

Genetické testování

V nekterých prípadech muze být vhodné genetické testování.

Gen, známý jako APOE-e4, je spojen s vyssí pravdepodobností, ze lidé ve veku nad 55 let vyvíjejí Alzheimerovu chorobu.

Vyuzití tohoto testu vcas muze naznacovat pravdepodobnost, ze nekdo bude mít onemocnení. Test je vsak kontroverzní a výsledky nejsou zcela spolehlivé.

V budoucnu mohou objevující se biologické testy umoznit posouzení biomarkeru u osob, které mohou být vystaveny riziku vzniku Alzheimerovy choroby.

Lécba

Neexistuje zádný známý lék na Alzheimerovu chorobu. Smrt mozkových bunek nemuze být obrácena.

Existují vsak terapeutické intervence, které mohou lidem usnadnit zivot s touto chorobou.

Podle sdruzení Alzheimerovy choroby jsou následující dulezité aspekty péce o demenci:

• úcinná lécba vsech onemocnení, které se vyskytují vedle Alzheimerovy choroby
• aktivit a denní péce
• zapojení podpurných skupin a sluzeb

Lékarská terapie

Pro Alzheimerovu chorobu nejsou dostupné zádné léky modifikující chorobu, ale nekteré moznosti mohou snízit príznaky a zlepsit kvalitu zivota.

Inhibitory cholinesterázy, které jsou schváleny pro úlevu symptomu v USA, zahrnují:

• Donepezil (Aricept)
• Rivastigmin (Exelon)
• Tacrine (Cognex)

Muze být pouzit i jiný druh léciva, memantin (Namenda), antagonista NMDA receptoru, samotný nebo v kombinaci s inhibitorem cholinesterázy.

Dalsí terapie

Potreba péce o kvalitu zivota se stává dulezitejsí, jelikoz osoba je méne schopná zít nezávisle.

Výsledky studie o mysích, publikované v prírode, naznacily v roce 2016, ze muze být jednou mozné obnovit vzpomínky pro lidi s raným Alzheimerovým onemocnením.

Príciny a rizikové faktory

Stejne jako u vsech druhu demence je Alzheimerova choroba zpusobena smrtí mozkových bunek. Je to neurodegenerativní onemocnení, coz znamená, ze dochází k postupné smrti mozkových bunek.

U osoby s Alzheimerovou chorobou má tkán stále méne a méne nervových bunek a spojení.

Autopsie prokázaly, ze nervová tkán v mozku osoby s Alzheimerovou chorobou má drobné usazeniny, známé jako plaky a splety, které se na tkáni stahují.

Plaky se nacházejí mezi umírajícími mozkovými bunkami a jsou vyrobeny z bílkoviny známé jako beta-amyloid.

Zápaly se vyskytují v nervových bunkách a jsou vyrobeny z jiného bílkoviny, tzv. Tau.

Vedci zcela nerozumejí, proc k temto zmenám dochází. Predpokládá se, ze se jedná o nekolik ruzných faktoru.

Sdruzení Alzheimerovy choroby vydalo cestu 16 snímku, které zobrazují, co se deje v procesu vývoje Alzheimerovy nemoci. Muzete k nemu pristupovat.

Rizikové faktory

Nevyhnutelnými rizikovými faktory pro rozvoj tohoto stavu jsou:

• stárnutí
• rodinná historie Alzheimerovy choroby
• nesoucí urcité geny

Modifikovatelné faktory, které mohou pomoci zabránit Alzheimerove chorobe, zahrnují:

• pravidelné cvicení
• udrzování zdravého kardiovaskulárního systému
• rízení rizika kardiovaskulárních onemocnení, cukrovky, obezity, kourení a vysokého krevního tlaku
• po pestré a zdravé strave
• úcast na celozivotním ucení a kognitivní skolení

Nekteré studie naznacují, ze pobyt mentálne i spolecensky muze snízit riziko Alzheimerovy choroby.

Pet z nejlepsích blogu Alzheimerovy chorobyJste se stará o nekoho s Alzheimerovou chorobou? Tyto blogy vám mohou pomociPrectete si ted

Faktory, které zvysují riziko, zahrnují:

• podstupuje tezké nebo opakované traumatické poranení mozku (TBI)
• expozice nekterých environmentálních kontaminantu, jako jsou toxické kovy, pesticidy a prumyslové chemikálie

Abyste snízili riziko demence zpusobené TBI, je dulezité pri jízde autem nosit bezpecnostní pás, ucinit bezpecnostní opatrení pri hraní kontaktních sportu a dodrzovat zdravotní pokyny a pokyny pro zajistení dostatecného odpocinku a zotavení, pokud dojde k poranení .

Zdá se, ze prumerná hodnota TBI zdvojnásobuje riziko demence, zatímco závazná TBI zvysuje 4,5násobek.