ADHD casto pokracuje do dospelosti

ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) casto pokracuje az do dospelosti a deti s poruchou mají také pravdepodobnejsí dalsí psychiatrické stavy pozdeji v zivote, podle nové studie.
Výzkum provedli odborníci z detské nemocnice v Bostonu a kliniky Mayo a byl publikován v casopise Pediatrie.
Deti s ADHD mají také vyssí pravdepodobnost spáchání sebevrazdy a podle vedcu jsou ve vezení jako dospelí.
William Barbaresi, vedoucí výzkumu z detské nemocnice v Bostonu, který zahájil zprávu, kdyz byl na klinice Mayo, rekl:

"Pouze 37,5 procent detí, s nimiz jsme dospeli, jsme dospeli k bezvýsledným výsledkum, coz je sobestacná statistika, která mluví o potrebe výrazne zlepsit dlouhodobou lécbu detí s ADHD a vytvorit mechanismus pro jejich lécbu jako dospelé. "

Toto je první velká populacní studie, která sleduje deti s ADHD az do dospelosti, coz je to, co je jedinecné, vysvetluje vedoucí výzkumný pracovník Mayo Clinic, Slavica Katusic, epidemiolog.
ADHD je nejcastejsí neuro-vývojová porucha mezi detmi. Priblizne 7% vsech detí a trikrát více chlapcu jako dívek je postizeno poruchou.
Vetsina predchozích zpráv o sledování ADHD byla malá a soustredila se na váznejsí prípady, napríklad chlapce prevzaté do detských psychiatrických lécebných zarízení, na rozdíl od prurezu obou muzu a zen s ADHD.
Soucasná studie sledovala vsechny deti narozené v Rochesteru v letech 1976 az 1982, kterí stále zili ve stejném míste ve veku 5 let a jejichz rodiny umoznily prístup ke svým lékarským záznamum.
V setrení bylo zarazeno celkem 7 718 detí - 367 bylo diagnostikováno s ADHD. Z této skupiny bylo do následné zprávy zapojeno 232 osob. Odhaduje se, ze 75% z nich bylo léceno pro deti s ADHD.
Výsledky ukázaly, ze 29% detí s ADHD melo poruchu v dospelosti.
Padesát sedm procent detí s ADHD melo alespon jednu dalsí psychiatrickou poruchu jako dospelí, oproti 35% tech, kterí nikdy nemeli ADHD jako díte.
Nejcastejsími psychiatrickými poruchami byly:

• závazné deprese
• generalizovaná úzkost
• antisociální porucha osobnosti
• hypomanické epizody
• zneuzívání návykových látek / závislosti

Z analyzovaných úcastníku, kterí dosud meli ADHD v dospelosti, 81% melo alespon jednu jinou psychiatrickou poruchu, oproti 47% tech, kterí jiz nebyli postizeni ADHD, a 35% tech, kterí nemeli ADHD jako díte.
Sedm z 367 detí, které mely ADHD (1,9%), zemrelo v dobe, kdy setrení zacalo. Tri z nich spáchali sebevrazdu.
Z 4 946 chlapcu a dívek, které nebyly postizeny ADHD, jejichz výsledky by mohly být objeveny, 37 zemrelo. Pet z nich spáchalo sebevrazdu.
To naznacuje to úmrtnost v dusledku sebevrazdy byla témer 5 krát vyssí u detských prípadu s ADHD nez u kontrol ze stejné vekové skupiny, uvedli autori.
Zpráva z roku 2010 naznacila, ze deti s ADHD mají vyssí pravdepodobnost výskytu deprese a / nebo pokusu o sebevrazdu v dospívajících letech nebo 5 az 13 let po diagnóze.
Deset dospelých, kterí meli ADHD, kdyz byli mladí (2,7%), byli ve vysetrování zahájeni vezení.
Predchozí studie z roku 2012 ukázala, ze lidé s ADHD mají výrazne nizsí sance na zapojení se do kriminálního chování, kdyz uzívají léky.
Doktor Barbaresi vysvetlil:

"Trpíme mylnou predstavou, ze ADHD je jen otravná detská porucha, která je prehnaná, a to není pravda. urcený pro dlouhou trat. "

Je mozné, ze výsledky studie podcenují negativní dusledky detského ADHD, ríká Dr. Barbaresi. Vetsina z nich analyzovala bílou a strední trídu s dobrým vzdeláním a byla schopna získat zdravotní péci.
"Dá se tvrdit, ze je to potenciálne nejlepsí scénár," zduraznil doktor Barbaresi. "Výsledky by mohly být horsí v sociálne ekonomicky postizených populacích."
Navrhuje, aby rodice detí s ADHD zajistily, ze jejich deti dostávají vysoce kvalitní lécbu a pokracují v lécbe do svých dospívajících let.
Deti by mely být hodnoceny z hlediska poruch ucení a pozorovány v podmínkách souvisejících s ADHD, jako jsou:

• Deprese
• úzkost
• uzívání látky

Napsal Sarah Glynn