Akutní poranení plic - deprese a porucha fyzické funkce casté a casto dlouhodobé

Nová studie na Lékarské fakulte Univerzity Johna Hopkinsa zverejnená on-line pred publikací v American Journal of Respiratory and Critical Care American Thoracic Society odhalila, ze behem prvních dvou let po akutním poranení plic (ALI) fyzické funkce byly bezné a trvalé, pricemz depresivní symptomy byly nezávislým rizikovým faktorem pro zhorsené fyzické funkce.
Prední autor O. Joseph Bienvenu, PhD, docent psychiatrie a behaviorálních ved, rekl:
"Vcasná identifikace a lécba depresivních stavu by mela být hodnocena jako potenciální intervence pro zlepsení dlouhodobých výsledku u pacientu s ALI. Depresivní symptomy jsou potenciálne zmenitelným rizikovým faktorem pro pozdejsí onemocnení u techto pacientu."
Výzkumníci provedli studii na celkem 186 mechanicky vetraných pacientech s ALI s následným sledováním po 3, 6, 12 a 24 mesících po poranení. Merení výsledku na stupnici úzkosti a deprese v nemocnici (HADS), definování depresivních príznaku o skóre ?8 a závislosti na instrumentálních aktivitách kazdodenního zivota (IADL) byly ?2 poruchy, coz naznacovalo narusení fyzické funkce.
Jejich nálezy ukázaly, ze u 147 pacientu bez výchozí deprese 40% celkove trpelo depresivními príznaky, zatímco u 112 pacientu, kterí nemeli pri výchozích hodnotách poruchu fyzické funkce, pozorovali kumulativní incidenci 66% pri poskození fyzické funkce. Zaznamenali, ze míra incidentu vyvrcholila po 3 mesících sledování a následne klesla. Nejbeznejsí doba trvání kazdého výsledku byla> 21 mesícu. Behem multivariabilní analýzy zjistili, ze ?12 let výuky bylo podstatne spojeno s incidenci depresivních symptomu a ze tyto príznaky byly významne spojeny s fyzickou funkcí s poruchami poruchami pri posledním sledování po 24 mesících.
Studie mela nejaká omezení, napríklad namísto depresivních príznaku diagnostikovaných psychiatrií, pacienti samy ohlásili své symptomy pomocí dotazníku. Vzhledem k tomu, ze informace o výchozí depresi byly získány ze zdravotních záznamu, mohlo to mít za následek urcitou nepresnost ohledne stavu základních stavu pacientu. Výzkumníci také nezohlednili mozné úcinky lécby deprese nebo narusené fyzické funkce a mohou prehlízet vyresené príznaky depresivních príznaku nebo zhorsených fyzických funkcí, které se objevily dríve.
Autor Dr. Dale M. Needham, PhD, docent plicní a kritické medicíny, uvedl: "Depresivní symptomy nejenom pretrvávají u pacientu, kterí prezili ALI, ale jsou rizikovým faktorem pro následné poskození fyzické funkce u ALI, kterí prezili. vcasná identifikace a lécba depresivních symptomu by mela být hodnocena jako soucást komplexní rehabilitace techto pacientu, aby se zjistilo, zda by takový zásah zlepsil nejen stavy nálady, ale i fyzickou funkci. "
Napsal: Petra Rattue

Zvýsená mozková aktivita spojená se sebereflexí behem deprese
Nový výzkum ukázal, ze lidé, kterí prozívají depresivní epizody, projevují zvýsení mozkové aktivity, kdyz si myslí o sobe, ve srovnání s lidmi, kterí nejsou depresivní. To je podle studie publikované v casopise PLOSE One. Vedci z University of Liverpool ve Velké Británii ríkají, ze jejich zjistení "vedou cestu" pro dalsí studie zamerené na nervové a psychologické mechanismy spojené s depresí.

Brain nemuze empatize a analyzovat soucasne novou studii
Vedci zjistili, ze mozkové okruhy, které se zabývají, kdyz se zamyslíme nad sociálními zálezitostmi, jako jsou úvahy jiných lidí nebo morální otázky, potlacují obvody, které pouzíváme, kdyz premýslíme o nezivých, analytických vecech, jako je napríklad práce na fyzikálním problému nebo ujistete se, ze císla se zvysují, kdyz vyvazujeme rozpocet.