Obezita spojená s obsedantne-kompulzivním chováním pres obvod mozku

Zkoumání mozkových obvodu za kompulzivním chováním prekvapive ukázalo, ze mohou být úzce spojeny s obvody, které kontrolují obezitu. Americtí vedci tvrdí, ze tento objev nabízí nové poznatky o vývoji a lécbe jak kompulzivního chování, tak stravovacích poruch.
Vedoucí studie a neuropsychiatri Michael Lutter a Andrew Pieper z University of Iowa (UI) a jeho kolegové písí o své práci v on-line casném raném vydání tohoto týdne Sborník národní akademie ved (PNAS) .
Popisují zpusob, jakým mysi chybejí gen, o nemz je známo, ze zpusobují obezitu, a jsou podezrelí z toho, ze jsou zapojeni do kompulzivního chování, a spojili je s mysí, kterí byli chováni, aby meli nutkané péce a byli prekvapeni, kdyz videli potomky, které nebyly obézní ani kompulzivní.
Ríká se, ze to ukazuje, ze mozkové obvody, které ovládají obsedantne kompulzivní chování, jsou spojeny s obvody, které kontrolují príjem potravy a telesnou hmotnost: zjistení, které bude mít dusledky pro lécbu kompulzivního chování u mnoha psychiatrických onemocnení, jako je obsedantne-kompulzivní porucha (OCD), Tourette syndrom a poruchy príjmu potravy.

Obézní mysi a kompulzivní výzivné látky

Vedci pracovali se dvema typy mysí navrzenými pro studium lidských poruch: jeden choval pro studium kompulzivního chování (Pieperova oblast zájmu) a druhý choval k studium zdedené formy obezity (Lutterova specializace).
Kompulzivním chováním mysi chybí mozkový protein nazvaný SAPAP3, jehoz nedostatek zpusobuje, ze se prílis nadrzují. Chování muze být úcinne kontrolováno fluoxetinem, coz je lék bezne pouzívaný k lécbe OCD u lidí.

Vrozené mysi s obezitou nemají mozkový protein nazývaný MC4R. Mutace v genu MC4R jsou nejvetsí jediným genem príciny nadmerné stravy a morbidní obezity u lidí.
Lutter, odborný asistent psychiatrie na UI Carver College of Medicine, má zájem o signalizacní cesty MC4R a o tom, jak ovlivnují vývoj obezity.
"Mám také zájem o to, jak tyto molekuly ovlivnují náladu a úzkost a odmenu, protoze je známo, ze existuje spojení mezi depresí a úzkostí a vývojem obezity," vysvetluje ve svém prohlásení.

Co se stalo, kdyz se dvema kmeny stýkaly

Lutter a Pieper, který je profesorem psychiatrie a neurologie u Carveru, si byli vedomi staré studie, která naznacovala, ze MC4R muze hrát nejen roli v príjmu potravy a obezite, ale také v nutkání chovat se, takze se rozhodli otestovat myslenku , jak vysvetluje Lutter:
"Vedeli jsme, ze na jedné mysi muzete stimulovat nadmernou péci pres tuto cestu MC4R a na jiné mysi jinou cestu (SAPAP3) zpusobila nutkavé péce."
"Takze jsme se rozhodli spolecne rozmnozovat obe mysi, abychom zjistili, zda by to melo vliv na kompulzivní péce," dodává.
Chovný pokus vynásel jejich hypotézu: klepání proteinu MC4R u OCD mysí, které nemají SAPAP3, normalizovalo jejich chování. A také zjistili, ze chemické blokování proteinu má stejný úcinek, který byl odrazen normálními vzory v komunikaci mozkových bunek spojených s nutkavým chováním.

Neocekávané zjistení: Smazání obojích mysí SAPAP3 a MC4R na normální hmotnost

Ale byli prekvapeni dalsím naprosto necekaným nálezem. Vymazání SAPAP3, jehoz nedostatek zpusobuje kompulzivní pérování, obnovil normální hmotnost u mysí bez MC4R, jejichz nedostatek by normálne zpusobil, ze jsou obézní.
"Meli jsme tento dalsí, zcela sokující nález - zcela dvojnásobnou nulovou mys jsme zcela zachránili telesnou hmotnost a príjem potravy," vykrikuje Lutter.
Zdálo se tedy, ze ovlivnují dve, dosud neznámé príbuzné, oblasti mozku soucasne: jeden se úcastní péce a chování, druhý s príjmem potravy a telesnou hmotností.

Vysvetlení muze lezet ve vývoji

Lutter naznacuje, ze zatímco spojení mezi obezitou a obsesivne-kompulzivním chováním nemusí být na první pohled zrejmé, mohlo by dojít k evolucnímu vysvetlení. Prezití závisí na tom, jíst cisté a bezpecné jídlo, takze kdyz je to hojné, pohon se zvetsuje, a kdyz je vzácný, klesá.
"Obsedantní chování nebo strach z kontaminace muze být evolucní ochranou proti konzumaci zkazených potravin," vysvetluje.
Oleje a tuky jsou bohaté na kalorie a ziviny, ale také kazí rychleji nez potraviny, které jsou méne husté v zivinách a kaloriích, jako je cibule, jablka a brambory.
(Chlazení, které snizuje riziko kontaminace, nebylo dostatecne dlouhé, aby ovlivnilo vývoj techto obvodu mozku.)
Lutter se zajímá, jestli obvody, které nasli, pomohou urcit, zda jíst nebo nejíst kalorie-husté potraviny.
Mozná porucha obvodu muze na jedné strane vést k obezite, protoze lidé jsou méne nervózní a obsedantní a konzumují energeticky husté potraviny a na druhé strane jsou nadmerne úzkostliví a posedlí a omezují výber nebo príjem potravy, coz vede k poruchám jako je anorexie nervosa, Tourettuv syndrom nebo OCD.
Pieper ríká, ze nyní chtejí zjistit, zda se obe cesty vzájemne mluví. At je odpoved jakákoli, je pravdepodobné, ze zvýsí porozumení vuci novým lékum pro lécbu nekterých techto poruch.
Prostredky od Nadace Hartwell, Nadace pro mozky a chování, Národní instituty zdraví a NARSAD Young Investigator Award pomohly financovat studium.
V dalsí studii, která byla zverejnena v lednu 2013, vedci z MIT popisují, jak pouzívají optogenetickou stimulaci mozku k blokování kompulzivního chování u mysí postrádajících SAPAP3.
Napsal Catharine Paddock PhD