Proc jsou Afroamericané s vetsí pravdepodobností Alzheimerovou chorobou?

Vedci vedí, ze afroamericané mají mnohem vyssí riziko vzniku Alzheimerovy nemoci nez Americané bílí. Ale nová série studií zkoumá duvody, které z toho vycházejí, a analyzuje spolecensko-ekonomické a psychologické faktory, které mohou hrát roli.
Nový výzkum poskytuje nový pohled na socioekonomické faktory, které by mohly vysvetlit, proc jsou afroamericané s vetsí pravdepodobností rozvoje Alzheimerovy nemoci.

V soucasné dobe Alzheimerova choroba zaujímá ve Spojených státech sestou hlavní prícinu smrti, pricemz 1 ze 3 senioru umírá s tímto onemocnením nebo jinou formou demence.

Celkove se odhaduje, ze onemocnení postihuje více nez 5 milionu dospelých v USA, ale je pravdepodobné, ze afroamericané mají dvojnásobnou pravdepodobnost, ze se budou vyvíjet, nez jejich bílé protejsky.

Az dosud nebylo známo, zda tyto rozdíly pokracují ve veku nad 90 let. Duvody techto nesrovnalostí v míre výskytu nebyly dostatecne prozkoumány.

Nyní ctyri nové studie - predlozené na mezinárodní konferenci Alzheimerova sdruzení z roku 2017, která se konala v Londýne ve Spojeném království - potvrzují, ze tyto rasové nerovnosti pretrvávají az do stárí. Oni také vrhli svetlo na nekteré dríve podcezené rizikové faktory pro nemoc.

Afroamericané s nejvetsím rizikem ve veku 90 let

Vedci spolecne vedeni Dr. Rachel Whitmer, Ph.D., z zdravotního strediska Kaiser Permanente ze severní Kalifornie (KPNC), a Dr. Maria M. Corrada z Kalifornské univerzity Irvine se vydali na zkoumání, zda existují nejaké rasové rozdíly ve výskytu a riziku Alzheimerovy nemoci mezi takzvanými nejstarsími starými.

Zkoumali 2 351 seniori ve veku 90 let a starsích, kterí byli registrováni v plánu zdravotní péce KPNC a kterí v roce 2010 nemeli demenci. Výzkumníci zkoumali údaje o elektronických záznamech úcastníku v letech 2010 az 2015.

Rasová distribuce v kohorte byla následující: 72% úcastníku bylo bílých Americanu, 16% Americanu Africanu, 4% Latino a 7% úcastníku Asijské Americany.

V epidemiologii se "kumulativní incidence" týká celkového poctu nových prípadu onemocnení v daném casovém období delených poctem osob, které byly povazovány za "ohrozené" na zacátku studijního období.

Celkove studie zjistila, ze asijstí Americané mají nejnizsí výskyt Alzheimerovy nemoci, zatímco Africtí Americané mají nejvyssí výskyt. Konkrétne africká americká nejstarsí stará mela kumulativní výskyt 39 procent ve srovnání s asijskými Americany, kterí meli kumulativní výskyt 21 procent.

Po úprave nekolika faktoru - vcetne vzdelání, pohlaví a dalsích onemocnení v pozdejsím zivote - afroamerictí Americané starsí 90 let meli jeste vetsí pravdepodobnost vývoje Alzheimerovy nemoci nez jejich bílí americkí protejsky.

"Jedná se o první odhady výskytu demence v rozmanité skupine osob ve veku 90 let a starsích. Vzhledem k rostoucí etnické rozmanitosti v prístích desetiletích je nezbytné urcit, které faktory prispívají k rozdílum v dávkách, at jiz genetických, sociálních nebo zivotní styl, protoze nekteré z techto faktoru mohou být zmenitelné. "

Senior autor Rachel Whitmer, Ph.D.

Stres ohrozuje africké Americany

Tým výzkumníku vedený Dr. Meganem Zuelsdorffem, Ph.D., z University of Wisconsin School of Medicine a verejného zdraví v Madisonu, rozhodl se vysetrit vliv celozivotních stresoru na riziko kognitivních poruch.

Dr. Zuelsdorff a tým analyzovali 1 320 pacientu z registru Wisconsin pro prevenci Alzheimerovy choroby. Kohorta sestávala z 1 232 nehispánských bílku a 82 afroamericanu.

Výzkumníci zkoumali dopad stresových situací na poznání techto dvou rasových skupin. Dr. Zuelsdorff a kolegové povazovali zátezové zkusenosti vcetne ztráty zamestnání a celí financní nejistote, které vznesl rodic se zálezitostmi zneuzívání návykových látek, kterí prezili úmrtí dítete nebo se zapojili do vojenského boje.

Úcastníci byli pozádáni, aby vyplnili dotazník, který zkoumal jejich zkusenosti a potenciální psychosociální trauma, s nimiz se mohli setkat. Úcastníci byli také pozádáni, aby provedli radu testu, které zmerily jejich kognitivní schopnosti - jmenovite jejich dovednosti v oblasti pameti a resení problému.

Celkove studie zjistila, ze cím více stresujících událostí, kterým byla osoba vystavena v raném zivote, se jejich poznání zhorsilo v pozdejsím zivote.

Konkrétne v prípade afroamericanu studie ukázala, ze kazdá stresující zkusenost ciní ekvivalent 4 let kognitivního poklesu.

Navíc studie zjistila, ze v malém poctu vzorku vysoce vzdelaných jedincu byli afroamericané v prubehu svého zivota vystaveni 60% stresujícím situacím ve srovnání s jejich ne-hispánskými bílými protejsky.

Autori poznamenávají, ze podle jejich výzkumu je zivotní nepríznivost silnejsím prediktorem kognitivních výkonu nez "zavedené rizikové faktory", jako je vek, vzdelání a dokonce i gen APOE e4, o kterém je známo, ze výrazne zvysuje riziko Alzheimerovy nemoci .

Dalsí rizikové faktory pro afroamericané

Dalsí poznatky prezentované na konferenci zahrnují souvislost mezi vysokou mírou úmrtnosti detí a rizikem vzniku Alzheimerovy nemoci. Míra kojenecké úmrtnosti je obecne povazována za ukazatel zdraví a blahobytu populace a vysoká míra je povazována za ukazatel sociálního protivenství.

Jedna z nových studií stanovila, ze afroamerictí Americané, kterí se narodili ve státech s vysokou kojeneckou úmrtností, meli témer o 80% vyssí pravdepodobnost vývoje demence nez belosi Americané zijící v oblastech s nízkou úmrtností kojencu. V prípade bílých Americanu se zdá, ze kojenecká úmrtnost nemá vliv na jejich sance na rozvoj Alzheimerovy choroby.

Dalsí studie ukázala, ze zijící v znevýhodneném sousedství výrazne zvysuje pravdepodobnost, ze budou mít biomarkery související s Alzheimerovou chorobou a zhorsené poznání.

Sousedství byly povazovány za znevýhodnené, pokud byly "napadány chudobou, nízkým vzdeláním, nezamestnaností a / nebo nestandardním bydlení."

"Pro rasove ruznorodý národ, jako jsou Spojené státy a pro resení Alzheimerovy choroby a demence v celosvetovém merítku, tato zjistení podporují potrebu cílených intervencí, at jiz preventivních nebo zamerených na sluzby, abychom pomohli odstranit nedostatky, o kterých víme, ze existují - výzkum."

Maria C. Carrillo, Ph.D., Asociace Alzheimerovy choroby

"Krome výzkumu Alzheimerových rizikových faktoru a biologie má sdruzení Alzheimerovy chorobný zájem zejména o vetsí pochopení stigmatu a obav souvisejících s Alzheimerovou a dalsími demencemi v ruzných komunitách," dodává Dr. Carrillo.

Zjistete, jak muze existovat vazba mezi traumatickým poranením mozku a demencí.

Blokování rakovinového recyklacního systému

Podle studie zverejnené ve sborníku Národní akademie ved vedci z Perelmanova lékarské fakulty, Abramson Cancer Center a School nebo Arts and Sciences na univerzite v Pensylvánii vyvinuli novou lécbu nazvanou Lys05, která blokuje proces recyklace v rakovinných bunkách, címz se zabrání autofagii - které rakovinové bunky spoléhají na únik chemoterapie a jinými lécbami.

(Health)

Stastie ve schizofrenii "není oxymoron"

Muze to být jedna z nejzávaznejsích forem dusevních chorob, ale nová studie zpochybnuje predpoklad, ze lidé se schizofrenií mají vzdy zivot méne nez lidé s dobrým fyzickým a dusevním zdravím. "Nase studie ukazuje, ze stestí je dosazitelný cíl alespon u nekterých pacientu se schizofrenií," ríkají vedci.

(Health)