Diabetes typu 1 muze být reverzibilní s imunomodulacním proteinem

Profesorka v Melbourne v Austrálii, která je na misi najít lék na diabetes 1. typu, se domnívá, ze odpoved nebo její cást spocívá v imunitní supresorové bílkovine zvané CD52. A pokud funguje pro cukrovku typu 1, pak muze fungovat i pro jiné poruchy imunitního systému, jako je roztrousená skleróza a revmatoidní artritida, kde narusení rovnováhy ruzných druhu T lymfocytu v imunitním systému zpusobuje, ze napadá vlastní zdravé telo tkán.
V nové studii zverejnené tento týden v roce 2006 Prírodní imunologie, výzkumný pracovník v oblasti diabetu a profesor Len Harrison a kolegové z Molekulární medicíny Waltera a Eliza Hallova institutu naznacují, ze muze být mozné pouzít CD52, který prirozene zastavuje imunitní systém, premuze a zabíjí pankreatické bunky produkující inzulín, zastavit nebo dokonce zvrátit typ 1 diabetes v casných stádiích, dríve nez byly vsechny bunky produkující inzulín zniceny.
Ve vyjádrení k médiím Harrison ríká:
"Imunní suprese CD52 je dríve nedotcený mechanismus, který telo pouzívá k regulaci a chrání pred nadmernými nebo poskozujícími imunitní odpovedi."

Diabetes typu 1 je autoimunitní onemocnení

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnení, které se obvykle zacíná v detství a dospívání. Stává se to proto, ze nerovnováha v imunitním systému zpusobuje, ze znicí bunky produkující inzulín v pankreatu. Bez inzulínu nedokáze telo regulovat hladinu cukru v krvi, a pokud se toto zvýsí, zpusobí vázné poskození orgánu.
Je to "celozivotní onemocnení", ríká Harrison a dodává, ze v Austrálii je s ní asi 120 000 lidí, coz se v posledních dvou desetiletích zdvojnásobilo.

On ríká, ze nemoc delá zivot "neuveritelne obtízný" pro deti a mládez, a také pro jejich rodiny.
"Také zpusobuje významné dlouhodobé komplikace zahrnující oci, ledviny a poskození krevních cév a za velké náklady pro komunitu," dodává.
V soucasné dobe mají lidé s diabetem typu 1 injekci inzulínu po celý zivot a musí se také ujistit, ze jejich hladina glukózy v krvi zustane vyvázená.
Existuje vsak moznost, ze se to muze zmenit, jak to naznacuje nedávná zpráva ze studie, kde vedci popisují, jak vyvinuli rozsírený systém pro uvolnování inzulínu obsahující injekcní gel z nanocástic.

Úloha T bunek v autoimunitním onemocnení

Existuje skupina bunek v imunitním systému nazývaném T bunky. Tito obvykle hledají a znicí nezádoucí bunky a materiál, který muze predstavovat nebezpecí pro telo, jako jsou napadení bakteriemi.
Existují ruzné druhy T bunek, z nichz kazdý vykonává ponekud odlisnou roli a je pripraven k nalezení ruzných druhu cílu.
U zdravých lidí populace T bunek interagují a udrzují imunitní systém v rovnováze. Kdyz je tato rovnováha rozrusená, T bunky se chovají spatne a delají veci jako útok na zdravé bunky, jako by byly nebezpecné patogeny. To je princip autoimunitního onemocnení.
Jedním z mechanismu, kterými T bunky udrzují imunitní systém v rovnováze, je výmena chemických zpráv.
Tato studie ukazuje, jak je jedna z techto chemických zpráv transportována CD52, coz je protein, který muze "ukotvit" na receptory umístené na povrchu nekterých T bunek:
"Zjistili jsme, ze lidské a mysí antigen aktivované T bunky s vysokou expresí lymfocytového povrchového markeru CD52 potlacily dalsí T bunky," písí autori.

CD52 má velký potenciál pro prevenci a lécbu diabetu 1. typu a dalsích autoimunitních onemocnení

Harrison ríká, ze jejich objev, jak CD52 funguje jako imunitní supresor, má velký príslib pro prevenci a lécbu autoimunitních onemocnení, jako je diabetes 1. typu.
On a jeho kolegové navrhují CD52 hraje klícovou roli pri potlacení imunitní aktivity v pocátecních stádiích imunitní odpovedi.
Vysvetluje, jak jsou T bunky, které mají nebo uvolnují vysoké hladiny CD52, nezbytné pro udrzení rovnováhy imunitního systému. Jedná se o "brzdný mechanismus", dodává.
U laboratorních mysí chovaných jako náchylných k cukrovce (ale nikoliv zpusobené obezitou), která je pouzívána jako model pro diabetes 1. typu, vedci prokázali, ze odstranení imunitní bunky produkující CD52 vedlo k rychlému rozvoji diabetu.
"Myslíme si, ze bunky, které uvolnují CD52, jsou nezbytné k zabránení vzniku autoimunní nemoci a ze CD52 má velký potenciál jako terapeutický prostredek," uzavírá Harrison.
On a jeho tým jsou "nadseni" vyhlídkou na co mozná nejrychlejsí uzívání CD52 klinických studií. Ríká, ze nekteré farmaceutické spolecnosti jiz vyjádrily svuj zájem.
Harrison ríká, ze jeho cílem je prevence a lécba cukrovky typu 1.
"U zvírecích modelu muzeme zabránit a lécit diabetes 1. typu, "ríká a dodává, ze chce, aby tyto výsledky byly" preveditelné na cloveka, doufejme v ne prílis vzdálená budoucnost ".
Prostredky od Národní rady pro zdraví a lékarský výzkum Austrálie a viktoriánské vlády pomohly financovat studii.

Napsal Catharine Paddock PhD