Thiazolidindion zvysuje diabetický makulární edém

Podle zprávy zverejnené Online první v roce 2009 Archiv vnitrního lékarství, lécba thiazolidindionovými léky snizující hladinu glukózy u pacientu s diabetem typu 2 se zdá být spojena s vyssím rizikem diabetického makulárního edému (DME) po 1 a 10 letech sledování. DME je komplikace, která muze ovlivnit vizi cloveka.
Nekolik metabolických a kardiovaskulárních výstupních studií se zamerilo na pomer rizika a prínosu thiazolidindionu, které se casto pouzívají jako lécba druhé nebo tretí linie ve spojení s perorálními léky nebo inzulínem. Nepríznivé úcinky léku, jako je vyssí výskyt zlomenin kostí, zadrzování tekutin a potenciálne vyssí rizika rakoviny mocového mechýre, byly zdurazneny v rade analýz. Záver studie uvádí, ze nekteré malé klinické studie naznacují vazbu mezi thiazolidindiony a DME, coz je otok v oblasti sítnice, který muze postihnout az 20% pacientu s diabetem 2. typu (T2D).
Iskandar Idris, MD, FRCP, FRCP (Edin) z nadace Sherwood Forest Hospitals Foundation Trust v Nottinghamshire v Anglii a jeho tým pouzil data ze síte THIN (The Health Improvement Network), která obsahuje elektronická data z dobrovolnické ukázky obecných praxe UK retrospektivní studii na 103 368 pacientech s T2D bez výchozí hodnoty DME.
Objevili, ze u 3 227 pacientu uzívajících thiazolidindion se u 41 pacientu vyvinulo DME po 1 roce (1,3%) ve srovnání s 227 pacienty nebo 0,2% u tech, kterí tyto léky neuzívali. Výzkumníci uvádejí: "Tato rozsáhlá retrospektivní kohortní studie analyzovala elektronické lékarské záznamy primární péce o více nez 100 000 pacientu s diabetem typu 2 a ukázala, ze i po úprave ruzných zmatených faktoru, o nichz je známo, ze ovlivnují diabetickou retinopatiu, je vystavení pusobení thiazolidindionu zvýsené riziko vzniku DME. Sdruzení bylo zrejmé jak u pioglitazonu, tak u rosiglitazonu. "
Výzkumníci dospeli k záveru, ze riziko vývoje DME je vetsí u pacientu, kterí uzívají thiazolidindion v kombinaci s inzulínem, a uzavírají:

"Vetsí a podrobnejsí metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií (ideálne u pacientu s vysokým rizikem) bude zapotrebí k jasnému stanovení profilu rizika a prínosu thiazolidindionu u pacientu s DME nebo s rizikem DME. klinického screeningu DME u pacientu uzívajících thiazolidindiony. "

Sonal Singh, MD, MPH a Jodi B. Segalová, MD, MPH, lékarské fakulty Univerzity Johns Hopkins v Baltimore písí v pozvaném komentári: "... nekolik omezení brání konecným záverum. Za prvé, autori nemeli informace o délce trvání expozice thiazolidindionu nebo délce trvání diabetu v THIN datech. Naopak, jiné pozorovací studie nezaznamenaly zádné zvýsené riziko, "pokracují autori. "Záverem jsme si nemeli být jisti, ze thiazolidindiony zpusobují makulární edémy, ani nebudou ujisteny, ze takové riziko neexistuje. Budoucí studie pouzívající návrhy zacínajících kohort nových uzivatelu s validovanými definicemi expozice a výsledku a vhodnou úpravou pro závaznost diabetu mohou poskytnout dalsí informace na tuto potenciální asociaci. "
Vedci se ptají:

"Co by meli delat lékari, pokud celí nedokonalým dukazum? Navzdory nejistote ohledne rizika vzniku makulárního edému a thiazolidindionu by výskyt charakteristických zrakových symptomu u pacientu uzívajících thiazolidindiony nebo jakýkoli jiný diabetický lék mel podnítit hodnocení a oftalmologické doporucení pro hodnocení DME, v soucasných etiketách léku. "

Napsal Petra Rattue