cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Reverzní zoonóza: Dokázete vás mazlícek spatne?

Z dobrého duvodu je velký zájem o prenos nemocí ze zvírat na cloveka. Nedávno se vsak lékari zacali ptát na opacnou otázku: muzeme zvíratum zvracet?
Prenos nemocí z lidí na zvírata je stále rostoucí oblastí zájmu.

Prasecí a ptáková chripka jsou dva z nejnovejsích a prekvapivých príkladu zvírat prenásejících choroby na cloveka.

Mezi dalsí nepríjemné zdravotní problémy mezi domácími a lidmi patrí kozní onemocnení, krusnice a houby, stejne jako bobrí horecka, toxoplazmóza a vzteklina.

Prestoze jsou tyto prenosy zvíre-clovek relativne dobre popsány, patogenní provoz v opacném smeru je mnohem méne dobre pochopen.

V této funkci Spotlight budeme zkoumat, zda patogeny mohou cestovat z lidí na zvírata v procesu oznacovaném jako reverzní zoonóza nebo antroponóza.

Prehled soucasné literatury o tomto tématu, publikovaný v PLOS One v roce 2014 identifikoval radu príkladu. Byli nalezeni prípady bakterií, viru, parazitu a hub, které se skocí z lidských hostitelu na zivocisné druhy, aby se vyskytovaly v 56 zemích na vsech kontinentech s výjimkou Antarktidy.

Význam reverzních zoonóz

Reverzní zoonóza není jen zajímavým pojetím; je to dulezitá globální otázka. Zvírata chovaná pro potraviny jsou prepravována dalekosáhle a interagují s divokými druhy, které by nikdy prirozene nenarazili. S rychlým nárustem zivocisné výroby a nárustem pohybu zvírat i lidí by se lidský patogen uvnitr zvírete mohl potenciálne pohybovat tisíci kilometry za pouhých 24 hodin.

Napríklad behem pandemie chripky H1N1 v roce 2009 byl virus schopen cestovat po sírce planety a od prasat po cloveka za nekolik mesícu.

Krome nárustu poctu zivocichu máme stále rostoucí pet industry. Odhaduje se, ze 68 procent lidí ve Spojených státech vlastní zvírata v letech 2015 a 2016, coz je více nez 56 procent v roce 1988. Lidé, zvírata a nemoci jsou více propojeny nez kdy jindy.

Pochopení toho, jak fungují nemoci ve vsech scénárích, je zásadní pro budoucí úspech lidského potravinového retezce a nase prezití jako druhu.

Prestoze se pokyny, protokoly a právní predpisy snazí udrzet na vrcholu rostoucího pohybu zvírat po celé planete, velikost problému je obrovská. Nad legálními farmami a trhy, zoologickými zahradami a akváriemi existuje také nelegální obchod s masem, který muze výrazne ovlivnit situaci. Napríklad nekterí odhadují, ze 5 tun nelegálního masozravého maso se kazdý týden v osobním zavazadle pres Parízské letiste Roissy-Charles de Gaulle presouvá.

Casný výzkum lidských az zvírecích patogenu

Skutecnost, ze onemocnení muze prejít z lidí na zvírata, mozná není tak prekvapením. Odhaduje se, ze 61,6% lidských patogenu je povazováno za mnohocetné druhy patogenu a je schopno infikovat radu zvírat. Také více nez 77 procent patogenu, které infikují hospodárská zvírata, jsou více druhu patogenu.

I kdyz zkoumání techto interakcí není novou snahou, v posledních letech se rozvíjí a rozvíjí zájem o oblast. Jedna z nejcasnejsích studií demonstrující zpetnou zoonózu byla provedena v roce 1988 a zamerila se na dermatofyty - houby, které zpusobují povrchové infekce kuze, nehtu a vlasu - vcetne Microsporum a Trichophyton. Autori zjistili, ze tyto houby mohou být prenáseny z zvírete na zvíre, cloveka na cloveka, zvírete na cloveka a cloveka na zvíre.

V polovine devadesátých let se zamerení presunulo z houbových reverzních zoonóz na bakterie, jako je rezistence na meticilin Staphylococcus aureus (MRSA) a Mycobacterium tuberculosis.

Koncem devadesátých let vzbudilo zájem o viry, které vyvrcholily behem pandemie prasecí chripky H1N1 v roce 2009. Od roku 2000 se zacaly objevovat studie zkoumající schopnost nekterých parazitu precházet z cloveka na zvíre, vcetne Giardia duodenalis (parazita zodpovedná za giardiózy) a Cryptosporidium parvum (mikroskopický parazit, který zpusobuje kryptosporidiózu prujmového onemocnení).

Níze uvádíme prehled patogenu, které byly pozorovány pri skoku mezi lidským a zvíretem.

MRSA prevedená z lidí na své domácí mazlícky

MRSA se nekdy nazývá "superbug" kvuli své odolnosti vuci antibiotikum. Infekce zpusobené MRSA jsou obtízne lécitelné a mají potenciál být smrtelné.

Ackoli se zdá, ze prípady MRSA v USA klesají, je to stále závazný problém verejného zdraví.

Studie, publikovaná v casopise Veterinární mikrobiologie v roce 2006 se podíval na MRSA u zvírat a jejich prenos mezi lidmi a zvíraty. Dosli k záveru, ze:

"Bylo podezrení na prenos MRSA mezi lidmi a zvíraty v obou smerech. Zdá se, ze MRSA je nove vznikajícím veterinárním a zoonotickým patogenem."

Clánek uvádí konkrétní prípad, kdy byl pár opakovane infikován MRSA. Opakované infekce se zastavily pouze tehdy, kdyz byl jejich pes identifikován jako zdroj a lécen. Predpokládá se, ze pes byl zpocátku infikován párem a poté infekci vrátil zpet k nim vzdy, kdyz byli úspesne léceni.

S prirozenými obtízemi pri lécbe MRSA je skutecným problémem, zda zvírata - a zejména domácí zvírata - jsou schopni kontrastovat a prenáset patogen. Jak písí autori: "Vznik MRSA u domácích mazlícku vyvolává obavy, pokud jde o zdraví zvírat, a mozná jeste dulezitejsí je to, ze zvírata mohou pusobit jako zdroje infekce nebo kolonizace lidských kontaktu."

Tuberkulóza v Yorkshirském teriére


Lidé jsou schopni sírit TB pres druhovou bariéru.

Clánek publikovaný v roce 2004 popisuje prípad tríletého Yorkshirského teriéra, který prijel na University of Tennessee ve Veterinární medicíne s anorexií, zvracením a pretrvávajícím kaslem.

Po zahájení testu - vcetne smutného prípadného postmortálu - autori dospeli k záveru, ze doslo ke smrti tuberkulózy (TB) (Mycobacterium tuberculosis). Majitel psa byl lécen TB po dobu 6 mesícu. Jednalo se o první dokumentovaný prenos TBC z cloveka na psovi.

Kocky jsou také náchylné k TB, ale nejcasteji loví TB skotu (M. bovis) nebo, zrídka, verze choroby ptáku (M. avium).

Psi nejsou jedinými zvíraty, která mohou být postizena TB. Bylo zaznamenáno mnoho dokumentovaných prípadu slonu, které nakazily TB od lidí, vcetne trí z exotických zvírat v Illinois.

Kocky loví chripku od lidí

V roce 2009 doslo v Oregonu k prvnímu zaznamenanému prípadu smrtelného prenosu viru H1N1 chripky z cloveka na kocku. Majitelka kocky mela vázný prípad chripky a musel být odvezen do nemocnice. Její kocka - vnitrní kocka bez expozice jiným lidem nebo zvíratum - pozdeji zemrela na pneumonii zpusobenou infekcí H1N1. Podrobnosti prípadu byly zverejneny v casopise Veterinární patologie.

V letech 2011 a 2012 vedci identifikovali více nez 13 kocek a jednoho psa s pandemickou infekcí H1N1, která vypadala, ze pochází z lidského kontaktu. Zajímavé je, ze príznaky zvírat byly podobné tem, které postihly lidské nosice - rychle se rozvíjející respiracní onemocnení, nedostatek chuti k jídlu a v nekterých prípadech i smrt.

Závazné respiracní onemocnení u simpanzu

Ze vsech zvírat jsou gorily a simpanzy pravdepodobne nejvíce náchylné k lidským onemocnením díky jejich podobnému genetickému a fyziologickému slození. O nich je známo, ze jsou zranitelné radou lidských onemocnení, vcetne spalnicek, pneumonie, chripky, rady viru, bakterií a parazitu.

Kvuli pytláctví, ztráte stanovist, prírodním parkum, zoologickým zahradám a loveckému masku se lidé casteji dostávají do bezprostrední blízkosti primátu. Kvuli tomu se krízový druh prenosu onemocnení stává naléhavým problémem.

V letech 2003, 2005 a 2006 napadly divoké simpanzy v Národním parku Mahale v Tanzanii výskyty smrtelných respiracních onemocnení. Prestoze byly oba prípady spalnicek a chripky zvazovány, nebyly nalezeny zádné dukazy, které by jim mohly pomoci.

Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od postizených a neovlivnených jedincu a zjistili, ze metapneumovirus príbuzný cloveku - viru, který zpusobuje infekci horních cest dýchacích - byl na vine.

Tato zmensená populace simpanzu se zdecimovala chladem, které jim lidé prenáseli.

Stejne tak v roce 2009 se sírení infekce metapneumovirem v Chicagu, IL, rozsírilo od infikovaných zookeepers do skupiny simpanzu v zajetí. Vsech sedm se stalo nemocným a jako výsledek zemrel jeden.

Africtí malí psi

Africtí malí psi jsou ohrozeným druhem divokého psa. V rámci úsilí o zachování zdroju studie zverejnená v roce 2010 zkoumala parazity prítomné ve výkonech druhu.

Infekce u Giardia duodenalis, parazit, který zije v tenkém streve, byl nalezen u 26 procent divokých zvírat a 62 procent zvírat v zajetí.


To je myslenka, ze lidstí parazité dát africké malované psy se zvýseným rizikem vyhynutí.

Prestoze je u domácích kocek a psu bezný, G. duodenalis není parazitem, který se prirozene vyskytuje u afrických malovaných psu. Krome toho byly kmeny parazita nalezené ve výkonech psu podtypem bezne spojeným s lidmi, spíse nez podtypy, které se obvykle vyskytují u psu.

Symptomy onemocnení mohou zahrnovat prujem, nevolnost, brisní potíze a snízenou chut k jídlu.

Autori dospeli k záveru, ze paraziti vstoupili do populace z interakcí mezi clovekem a psem a od té doby byli predáváni z psa na psa a stávají se novou potenciální hrozbou pro jejich jiz nejistou budoucnost.

Prestoze výzkum reverzní zoonózy je relativne malý, je to dulezitý a naléhavý studijní obor. Pokud jsou lidské patogeny schopny infikovat jiné druhy, a tyto druhy jsou schopné interagovat s lidmi a cestovat na velké vzdálenosti, je to pandemie cekající v krídlech.

Jiz víme, ze virus chripky se muze rychle premenit a tím, ze zije v ruzných druzích, má sanci zmenit a premenit tak, jak to nemohlo u lidí. Jak se tyto patogeny mení, mohou být pro lidi méne nebezpecné. Na druhé strane mince vsak mohou nekterí být stále více smrtící.

Odstranení jediného genu vyvolává mutace v genomu

Odstranení jediného genu vyvolává mutace v genomu

Jenga, hra s drevenými bloky naskládanými na sebe, vyzaduje, aby hráci odstranili jednotlivé cásti z celé struktury, coz nekdy vede k nerovnováze. Podobne vedci zjistili, ze vymazání jediného genu v kvasinkových bunkách muze vyvolat tlak na genom, aby vyrovnal nerovnováhu, coz vede k mutaci jiného genu.

(Health)

Sestry a porodní asistentky vyzývá k ockování proti sezónní chripce oddelení zdravotnictví, UK

Sestry a porodní asistentky vyzývá k ockování proti sezónní chripce oddelení zdravotnictví, UK

V nové tiskové zpráve ministerstva zdravotnictví, zdravotní sestry a porodní asistentky jsou mezi zdravotnickými pracovníky s nejmensí pravdepodobností, ze budou mít sezónní chripka. Podle posledních zpráv o ockování proti sezónní chripce je poprvé k dispozici pocet zdravotnických pracovníku (kategorizace podle zamestnání), kterí vyuzili vedeckého poradenství a rozhodli se pro ockování proti sezónní chripce minulou zimu.

(Health)