Týmy rychlé reakce stejne dobre jako týmy trénované ICU

Studie provedená výzkumnými pracovníky Beth Israel Deaconess Medical Center prokázala, ze systém péce, který je zameren na detekci a systematické hodnocení pacientu s klinickou nestabilitou, muze mít podobné výsledky jako týmy rychlé reakce, které se skládají z vyskolených specialistu na intenzivní péci. Studie byla zverejnena online v roce 2006 Kritická lékarská péce.
Závery vycházejí z hodnocení 177 347 pacientu behem období 59 mesícu. V posledních letech se týmy rychlé reakce staly dulezitou soucástí nemocnicní péce. Týmy vysílají profesionály vyskolené v kritické péci na luzko pacientu, jejichz zdraví se zhorsuje. Vetsina amerických týmu pro rychlou reakci zasílá na tyto luzka pacienta speciální tým dalsích poskytovatelu zalozených na JIP.
Michael D. Howell, MD, MPH, specialistka na kritickou péci v BIDMC a asistent lékarky Harvardské lékarské skoly vysvetlil:

"Zjistili jsme, ze tým rychlé reakce, který se spoléhal na poskytovatele, kterí jiz byli prideleni k péci o pacienta, spíse nez na samostatný tým pro rychlou reakci zalozený na JIP, byl spojen s výrazným snízením míry neocekávané úmrtnosti."

Triggers, nový model týmu pro rychlou reakci, který se lisí od prístupu obvyklých týmu rychlé reakce, byl zahájen v roce 2005 v BIDMC. Na rozdíl od obvyklých týmu rychlé reakce Triggers nepridává do péce pacienta dalsí klinický personál, místo toho organizuje reakci stávajících poskytovatelu péce o pacienty.

Mezi cleny týmu spoustení patrí pacientova zdravotní sestra, interní, respiracní terapeut a nejstarsí zdravotní sestra v podlaze, kterí reagují na luzko pacienta v závislosti na ruzných diagnostických faktorech. Patrí k nim krevní tlak pacienta, srdecní frekvence, respiracní dávka, saturace kyslíku nebo výstupní dávka moci v rámci nastavených parametru. Pokud je zdravotní sestra znepokojena postavením pacienta, muze také "spustit" tým rychlé reakce, který byl v posledních letech rozsíren o príslusné pacienty nebo cleny rodiny. Pokud pocátecní hodnocení vyzaduje následné sledování, musí být oznámen vyssí osetrující lékar nebo rezident.
Z prezkoumání prípadových studií v letech 2004 az 2008 bylo zjisteno, ze 65% vsech pacientu prijatých do nemocnice bylo méne pravdepodobné, ze zemrou neocekávane kvuli programu Trigger a ze riziko celkové hospitalizované úmrtnosti bylo o 5% nizsí, i kdyz význam tohoto nebyla statisticky odlisná. Tato zjistení jsou nicméne významná pro klinické lékare a politiky.

Howell uvádí: "Nás prístup s nizsí intenzitou zamestnancu vytvárí výsledky srovnatelné s prístupy zalozenými na JIP. Tento prístup nevyzaduje dalsí klinický personál, zachová kontinuitu poskytovatele (coz muze omezit nepríznivé události a respektovat tradicní principy lékarské výchovy).
Vzhledem k vznikajícím problémum v dusledku nedostatku pracovníku intenzivní péce, kterí jsou vyuzíváni k výkonu úkolu mimo JIP, zejména v mensích nemocnicích, vedci poukazují na to, ze "je mozné, ze intenzivní pracovníci jsou lépe vynakládaní kriticky nemocný v JIP, nez aby slouzil jako soucást týmu rychlé reakce. "
Napsal Petra Rattue