"Zádná taková vec", jako levici nebo pravá mozková lidé

Vsichni jsme slyseli odkazy na lidi, kterí jsou "levicoví" nebo "správní" myslitelé. Ale výzkumníci z University of Utah ríkají, ze jejich nejnovejsí výzkum ukazuje, ze to je mýtus.

Predchozí studie v prubehu let naznacují, ze pouzíváme polovinu naseho mozku casteji nez druhá a hrajeme roli v osobnosti, kterou máme.

Zatímco levá strana mozku je obvykle spojena s logickým, analytickým a detailne orientovaným chováním, pravá strana byla spojena s kreativním, premýslivým a subjektivním myslením.

Ale nová studie publikovaná v casopise PLOS ONE, naznacuje, ze v mozkovém zobrazování není zádný dukaz, který by dokázal, ze nekterí lidé mají pravou mozkovou nebo levostrannou mozkovou prícinu.

Výzkumný tým provedl dvouleté studium na 1 011 osob, které byly soucástí Mezinárodní iniciativy pro sdílení údaju o neuroimagingu (INDI) a které mely ve veku od 7 do 29 let.

Vsichni úcastníci meli merení funkcní lateralizace jejich mozku. Funkcní lateralizace znamená, ze existují specifické dusevní procesy, které se odehrávají bud v levé nebo pravé hemisfére mozku.

Vedci provedli merení mozku pomocí analýzy magnetického rezonance (MRI), která zahrnovala úcastníky, kterí lezel v skeneru po dobu 5 az 10 minut, zatímco jejich odpocinková mozková merení byla provedena. To umoznilo výzkumníkum korelovat aktivitu mozku v jedné oblasti mozku a porovnat ji s jinou.

Vedci pak rozdelili mozek do 7 000 oblastí a analyzovali, které oblasti mozku vykazovaly funkcnejsí lateralizaci.

Vsechna spojení v mozku byla vysetrena a vsechny mozné kombinace oblastí mozku byly korelovány pro kazdou oblast mozku, která byla vlevo-lateralizovaná nebo pravo-lateralizovaná.

Výsledky vysetrení ukázaly vzorce, které naznacují, ze spojení mozku muze být silne vlevo nebo pravo-lateralizováno. Nenasli vsak zádný vztah, podle nehoz jednotlivci "casteji" casteji vyuzívali sít levého mozku nebo pravý mozek.

Dr. Jeff Anderson, hlavní autor studie, vysvetluje:

"Je naprosto pravda, ze nekteré mozkové funkce se vyskytují na jedné nebo na druhé strane mozku. Jazyk má tendenci být vlevo, pozornost více vpravo.

Ale lidé nemají tendenci mít silnejsí levou nebo pravostrannou mozkovou sít. Zdá se, ze je více urceno, spojení spojeno. "

Jared Nielsen, absolventka oboru neurovedy na University of Utah a jeden z autoru studie, dodává:

"Pokud máte spojení silne vlevo-lateralizované, vztahuje se k jinému silne laterálnímu spojení pouze tehdy, pokud obe sady spojení mají spolecnou oblast mozku."

Výsledky této studie jsou prulomové, ríká Nielsen, protoze mohou zmenit zpusob, jakým si lidé myslí o teorii "pravého mozku versus levicového mozku".

"Kazdý by mel porozumet osobnostním typum spojeným s terminologií" left-brained "a" right-brained "a jak se s ním týkají osobne," ríká.

"Nicméne, my proste nevidíme vzory, kde je celá sít levého mozku více propojená nebo celá sít pravého mozku je více spojená u nekterých lidí. Mozná, ze typy osobnosti nemají nic spolecného s tím, ze jedna hemisféra je aktivnejsí, silnejsí nebo více propojené. "

Roboty, kterí prevzali lékarský výzkum

Bylo to dlouhé a tajné prevzetí, ale roboti nyní ovládají mnoho predních bioscience laboratorí, delat jen hodinu to, co kdysi trvalo nekolik dní nebo týdnu. Nyní sblizování automatizace s nanotechnologiemi, biomedicí a pokrocilými algoritmy slibuje, ze robotizuje lékarský výzkum mnohem dál.

(Health)

Nové geny zjistené v souvislosti s astmatem a alergiemi

Vedci z Imperial College London ve Velké Británii objevili více nez 30 nových genu, které predisponují jedince k astmatu i alergii, jako je ekzém a senná rýma. Vedci zkoumali faktory, které ovlivnovaly cinnost genu spíse nez faktory prímo ovlivnující genetický kód. Studie, publikovaná v casopise Nature, trvala 10 let a dokoncila výzkumné pracovníky se sídlem ve Velké Británii, USA, Kanade a ve Svédsku.

(Health)