Príroda porazí rozdíly ve zkouskách

Ve velké britské studii o dospívajících dvojcatech vedci zjistili, ze rozdíly ve zkouskových stupních jsou dány více geny nez rodinné prostredí, skoly a ucitelé. V matematice, anglictine a vede geny predstavovaly témer 60% rozdílu, zjistili.

Tým z King's College London informoval o výsledcích svého studia, který zahrnoval více nez 11 000 identických a neidentifikovaných 16-letých dvojcat online v nedávném vydání PLOS ONE.

První autor Nicholas Shakeshaft, který pracuje na PhD v King's Institute of Psychiatry, ríká:

Nicméne, on a jeho kolegové chtejí zduraznit, ze jejich zjistení nenaznacují, ze dosazení vzdelání je geneticky predurcené, ani to, ze rodina, ucitelé a skoly jsou nedulezité.

Spíse studie zduraznuje potrebu rozpoznat dulezitost prírodních predpokladu detí v schopnosti ucit se.

Studie porovnávala shodu s neidentifikovanými dvojcaty

Tým získal údaje z studie Twins Early Development Study (TEDS), kterou financuje Rada pro lékarské výzkumy (MRC) a sídlí na King's College v Londýne. Cílem TEDS je zvýsit pochopení toho, jak príroda a výchova - nase geny a nase zivotní prostredí - ovlivnují ucení, myslení a chování.

Ve své analýze tým zkoumali výsledky zkousek dvojcat "GCSE (General Certificate of Secondary Education). GCSEs jsou národní zkousky, které britstí studenti absolvují v posledním roce svého povinného vzdelávání ve veku 16 let.

Stejné dvojcata sdílejí 100% svých genu, zatímco neidentifikované nebo bratrské dvojcata mají v prumeru asi 50% genu, které se mezi lidmi lisí.

Zkusební skóre byly u identických dvojcat více podobné

Analýza ukázala, ze výsledky zkousek identických dvojcat byly podobnejsí nez výsledky zkousek neidentifikovaných dvojcat, coz naznacuje, ze rozdíly v dosazeném vzdelání byly spíse zpusobeny genetikou nez prostredím.

Vedci také zjistili, ze výsledky se lisí podle typu predmetu:

• U povinných základních predmetu anglictiny, vedy a matematiky se rozdíly v genech podílely v prumeru na 58% rozdílu ve výsledcích zkousek.
• Naproti tomu sdílené prostredí - napríklad stejné okolí, navstevující stejnou skolu, která je ve stejné rodine - predstavuje pouze 29% rozdílu v techto hlavních tématech.
• Celkove se zdá, ze geny mají vetsí vliv na výsledky zkousek pro vedu (tj. Biologie, chemie a fyzika), kde predstavovaly 58% rozdílu nez u humanitních ved (tj. Umení, studií médií, hudby) % rozdílu v prumeru.
• Zbývající rozdíly byly vysvetleny nesdíleným prostredím, faktory, které jsou pro kazdou osobu jedinecné, ríkají výzkumní pracovníci.

Výsledky neznamenají, ze genetické pravidlo ciní 60% vzdelávací výkonnosti

Pan Shakeshaft ríká, ze je dulezité poznamenat, ze tyto výsledky neznamenají, ze v kazdé osobe je vliv jejich genu témer 60% a nemuze být zmenen. Byla to studie populace, jak vysvetluje:

"Vzhledem k tomu, ze studujeme celé populace, neznamená to, ze genetika vysvetluje 60% výkonu jednotlivce, ale genetika vysvetluje 60% rozdílu mezi jednotlivci, v populaci, jaká je v soucasné dobe."

"To znamená, ze heritabilita není pevná," dodává, "pokud se environmentální vlivy zmení, pak se vliv genetiky na vzdelávací úspech muze také zmenit."

Robert Plomin, hlavní autor studie, který je zároven reditelem TEDS, ríká:

"Zatímco tato zjistení nemají zádné nezbytné nebo konkrétní dusledky pro vzdelávací politiky, je dulezité si uvedomit hlavní roli, kterou genetika hraje ve vzdelávacím úspechu detí."

Ríká, ze zjistení naznacují, ze vzdelávací systémy, které jsou citlivé na potreby jednotlivých detí, jim mohou pomoci ve skole ve skole lépe.

Profesor Michael O'Donovan ze zasedání Výboru pro lékarské výzkumy pro neurologie a dusevní zdraví v MRC ríká, ze studie dodává "presvedcivému souboru dukazu", který ukazuje, ze geny ovlivnují faktory, které ovlivnují vzdelávací výkon, a poznamenává:

"Je vsak stejne dulezité zduraznit, ze výzkumníci zjistili, ze prostredí pro studenty je také dulezité a ze studie neznamená, ze zlepsení vzdelání nebude mít významný prínos. Pro jednotlivce zijící v nejlepsím a nejhorsím prostredí je tato expozice pravdepodobné delat více rozdílu jejich vzdelávací vyhlídky nez jejich geny. "

Stejne jako autori tvrdí, ze je zapotrebí dalsího výzkumu, abychom zjistili, co tyto výsledky znamenají pro vzdelávací politiky.

V srpnu 2012 predstavili výzkumníci z University of North Texas 120. výrocní konvenci Americké psychologické asociace s výsledkem studie, ve které nasli fyzicky vhodné deti ve skole, kterí získali vyssí ocenení v matematice a matematice.

Navrhovaly, ze mít zdravé srdce a plíce muze být jedním z nejdulezitejsích faktoru pro studenty stredních skol, aby získali v techto predmetech dobré známky.

Likér ve filmech podporuje teen drink

Uvádení tabáku do filmu a televizních poradu je jiz dlouho politicky neprijatelné, s výjimkou urcitých období. Ted je to pod tlapou zpráva se zprávou v dubnu 2012 Pediatrics (zverejnená online 5. brezna), která ukazuje, ze cím víc teenageru sledovalo filmy, které obsahovaly konzumaci alkoholu, tím více se pravdepodobne pili.

(Health)

Srdce zdravé omega-3, které jsou nyní prítomné v mléku, nejsou jen ryby

Nyní je mozné zaclenit rybí tuk do mléka a jiných nápoju na bázi mléka v koncentracích dostatecne vysokých pro podporu zdraví srdce a bez ovlivnení chuti nebo zivotnosti produktu, navrhuje nová studie zverejnená v casopise Journal of Dairy Science. Ne vsichni lidé mají chut ryby, dokonce i s velkým mnozstvím omega-3 mastných kyselin, které jsou zdravé srdce.

(Health)