cs.3b-international.com
Modifikace chování s proteinem
Studie uvedená v casopise Zprávy o bunkách odhalil objev bílkovin, který je nezbytný pro udrzení flexibility v chování. Umoznuje lidem zmenit své chování, aby se prizpusobili podobným, avsak ne identickým, predchozím zkusenostem. Závery mohou lépe porozumet autismu a schizofrenii, coz jsou onemocnení charakterizovaná zhorsenou flexibilitou chování.
Ulozené pameti, které jsme jiz dríve zaznamenali, nám umoznují opakovat urcité úkoly. Napríklad si pamatujeme nekteré cesty, které jsme predtím rídili. Kdyz se vsak okolnosti mení a nase obvyklá trasa je z nejakého duvodu zablokována, musíme najít alternativní zpusob, jak se dostat do naseho cíle. Tyto zmeny jsou mozné díky nasí pruznosti v chování, abychom dokoncili úkol a jsou cástecne rízena syntézou bílkovin, která produkuje závislost na zmenách v nervové funkci a chování.
V rade lidí je tento proces narusen, coz znamená, ze nejsou schopni prizpusobit své chování, pokud celí ruzným okolnostem, nez jsou ty, na které jsou zvyklí. Výzkumníci se zamerili na to, jak se reguluje syntéza bílkovin behem flexibilní chování a rozhodla se soustredit na kinázu PERK, enzym, který reguluje syntézu bílkovin a modifikuje eIF2alfa, faktor nezbytný pro správnou syntézu proteinu.
Tým provedl experiment ve dvou skupinách bezných laboratorních mysí, z nichz jedna skupina mela enzym PERK a druhá skupina ne. Mysi musely procházet vodním bludistem, ve kterém se museli zvednout na plosinu, aby se dostali z vody. Obe skupiny mysí dokázaly naucit dokoncit úkol. Dalsím krokem bylo presunout platformu na jiné místo v bludisti, coz umoznilo týmu, aby v reakci na zmenu studoval flexibilitu chování mysí. Pozoroval, ze mysi s PERK se podarilo najít platformu, zatímco ti, kterí postrádají PERK, nebyli schopni tak ucinit, nebo jim trvalo podstatne déle na dokoncení úkolu.
Vedci se pak rozhodli prozkoumat, jak PERK pomáhá mysím, pokud jde o jejich behaviorální flexibilitu. Provedli druhý experiment, ve kterém normální i mysi bez PERK slyseli slysitelný tón, následovaný mírným sokem nohou. Obe skupiny mysí vyvinuly normální odezvu strachu, tzn. Ze zmrzly, kdyz slysely tón a predvídaly sok nohy. Tým pak odstranil sok nohy z postupu, takze mysi jen slyseli tón. Po chvíli zjistili, ze normální mysi upravily své odpovedi a nezmrazily se, kdyz slysely tón, zatímco mysi, které postrádají PERK, i nadále reagovaly, jako by ocekávaly, ze následovat sok nohy.
S cílem podporit jejich zjistení, ze neprítomnost PERK muze prispet ke zhorsení pruznosti chování pri lidských neurologických poruchách, provedl tým postmortální analýzy lidských vzorku frontální kury od pacientu trpících schizofrenií, kterí casto vykazují nepruznost chování, a také od zdravých jedincu. Zjistili, ze vzorky zdravých jedincu mely normální hladiny PERK, zatímco ty u schizofrenních pacientu mely podstatne nizsí hladiny proteinu.
Eric Klann, profesor v NYU's Center for Neural Science, který spolecne napsal studii, dospel k záveru:
"Rychle se rozsirující seznam neurologických poruch a neurodegenerativních onemocnení, vcetne Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a Fragile X syndromu, byl jiz spojen s aberantní syntézou bílkovin. Nase výsledky ukazují význam PERK pri udrzování pruznosti chování a jeho neprítomnosti "Dalsí studie objasnující specifickou úlohu PERK-regulované proteinové syntézy v mozku mohou poskytnout nové moznosti pro resení tak rozsáhlých a casto oslabujících neurologických poruch."
Napsal Petra Rattue
WHO: detská úmrtnost pod 6 miliónu poprvé
Úmrtí mezi detmi ve veku 5 let a po celém svete se za posledních 25 let více nez polovinu snízily z 12,7 milionu rocne v roce 1990 na 5,9 milionu v roce 2015. Deset z 12 zemí s nízkými príjmy, které splnily rozvojový cíl tisíciletí pro snízení poctu detí úmrtnost jsou v Africe. Poprvé celosvetová detská úmrtnost je nizsí nez 6 milionu, uvádí nová spolecná zpráva Svetové zdravotnické organizace (WHO), UNICEF, Svetové banky a Organizace spojených národu (OSN).
Rodicovská sociální sít ovlivnuje jejich rozhodnutí ockovat
Rodice jsou pri rozhodování o ockování svých detí ovlivnováni jejich sociální sítí, jako jsou poskytovatelé zdravotní péce, rodinní príslusníci, prátelé a média. Záver vychází z nové studie publikované v casopise Pediatrics, která zkoumala roli, kterou tyto sociální síte mají pri rozhodování rodicu o ockování.
