cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Mírné prínosy alkoholu se lisí podle rasy a pohlaví, uvádí obrovský pruzkum USA

Ve srovnání s zádnou konzumací alkoholu, rozumné úrovne pití korelovaly s lepsím zdravím srdce. Nová analýza vsak ukázala, ze kardioprotektivní spojení s umírneným pitím není stejné pro lidi afrického puvodu, jako pro bílou etnickou príslusnost a ani pro pohlaví.
Nejnizsí riziko úmrtí pro cernochy, vcetne srdecních onemocnení, bylo spojeno s zádným alkoholem - ale bylo spojeno s mírným pitím bílých muzu.

Závery vycházejí z pruzkumu národních zdravotních pohovoru vedených Centrami USA pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a analýza dat z 152 180 dospelých byla publikována v Americký zurnál verejného zdraví.

Data byla k dispozici pro mnoho národností a tato analýza zkoumala pitné návyky a zdravotní výsledky konkrétne mezi úcastníky, které se oznacují jako bílé nebo cerné. Výsledky byly rovnez srovnávány mezi obema pohlavími.

Vztah celkových úmrtností z jakékoli príciny s úrovní konzumace alkoholu se lisil obema skupinami. Výzkumníci z Harvard T.H. Chan School of Public Health v Bostonu, MA, nalezla následující korelace.

U muzu bylo nejnizsí riziko úmrtí:

  • Pro bílé muze, spojené s 1-2 nápoje na 3-7 dní v týdnu
  • Pro cernochy, nalezené u tech, kterí nikdy nepili.

Mírný pití byl pro zeny podobný - pro bílé, ale ne pro cerné zeny:

  • Nejnizsí riziko úmrtí bylo u bílých zen konzumujících jeden nápoj 3-7 dní v týdnu
  • Mezi cernými zenami vsak nejnizsí míra úmrtnosti byla mezi temi, kterí meli jeden drink ve 2 nebo méne dnech v týdnu.

Hlavní vedoucí studie uvádí, ze zjistení mohou zmenit politiku verejného zdraví. Chandra Jacksonová, PhD, epidemiologka a výzkumná pracovnice v klinickém a translacním výzkumu na Harvardu ríká:

"Soucasné dietní pokyny doporucují prumernou spotrebu dospelých Americanu, kterí konzumují alkoholické nápoje. Nase studie naznacuje, ze dalsí vylepsení zalozená na rase / etnickém puvodu muze být nezbytná."

Proc se lisí úcinek alkoholu podle rasy?

Autori diskutují potenciální vysvetlení jejich hlavního zjistení rasového rozdílu v úcincích konzumace alkoholu, vcetne zivotního stylu a sociálních faktoru a biologických a genetických mechanismu.

Výzkumníci vyzývají k budoucímu výzkumu proti seznamu faktoru, které se mohou v ruzných skupinách lidí lisit, aby vysvetlily prímé a neprímé vazby na zdravotní stav a jinak na spotrebu alkoholu z hlediska rizika smrti. Nabízejí tyto príklady pro dalsí analýzu:

  • Zivotní styl související se stravou, fyzickou aktivitou, spánkem a "mladistvým experimentováním versus vyporádáním se s tezkostmi"
  • Sociálne-ekonomický status a dalsí ukazatele "sociální integrace"
  • Rozdíly ve fyzické, chemické a sociální expozici alkoholu v pracovním a obytném prostredí
  • Genetické a genderové rozdíly.

Epidemiologická analýza byla z údaju 126 369 bílých lidí a 25 811 cerných. Údaje z pruzkumu CDC byly shromázdeny od roku 1997 do roku 2002 a následné sledování nadále sledovalo míru úmrtí do roku 2006.

Respondenti pruzkumu informovali o výsi a cetnosti jejich príjmu a odpovedeli na sociodemografické otázky o vzdelávání, zamestnanosti a príjmech. Výzkumní pracovníci se také zabývali nedostatkem "sociální integrace" do spolecnosti, jako je chudoba nebo nezamestnanost.

Úcastníci také hlásili dalsí chování související se zdravím, vcetne toho, zda kourili, a informovali o vsech zdravotních stavech.

Mírná konzumace alkoholu byla siroce definována jako 1-2 nápoje denne pro muze a 1 den pro zeny, s papírem uvádejícím, co by mohlo zahrnovat:

"Standardní nápoj je typicky láhev 12 fl oz nebo plechovka piva, 8-9 fl oz sladového likéru, 5 fl oz vína a 1,5 násobný výstrel z 80-násobných nápoju."

Vsichni dotazovaní lidé se poprvé zeptali: "V celém zivote jste mel nejméne 12 nápoju jakéhokoli druhu alkoholického nápoje?" Byli tak identifikováni lidé, kterí nikdy nepijí a ostatní byli zarazeni do dalsí kategorie podle úrovne pití v uplynulém roce a výzkumníci byli schopni vyzkouset sdruzení proti podrobným údajum o návycích na pití.

Záver získaný pro analýzu studie proti úmrtnosti je uveden v tomto shrnutí:

"Mezi bílými muzi a zenami byla mírná konzumace alkoholu ve vetsine dnu v týdnu spojena s nejnizsím rizikem úmrtnosti, ale cerní muzi a zeny s podobnými pitnými vzory nemeli stejné snízení rizika ve srovnání s temi, kterí se castokrát zdrzeli nebo pijí."

Pokud jde o potenciální rozdíly v pití jako sociální aktivitu, autori tvrdí: "Bylo by zvláste zajímavé vysetrovat rasové / etnické rozdíly v duvodech konzumace alkoholu."

Dotknutí se potenciálních biologických rozdílu mezitím diskutuje o matoucím výsledku: "Rychlý metabolismus alkoholu u cernochu, který vyplývá z mozných genetických rozdílu, by mohl snízit kardiovaskulární prínosy, ale nasli jsme prospech pro spotrebu svetla u cerných zen, ale ne u cerných muzu . "

Vyzývají k dalsímu výzkumu mozných ekologických a fyziologických rozdílu podle pohlaví u lidí africké etnicity, pricemz uvádejí následující mozné príklady mezi cernými muzi a zenami:

  • Strategie zvládání stresu
  • Pracovní a jiné sociální podmínky
  • Slození tela
  • Absorpce zaludku alkoholem.

Dalsí zjistení jiste pricházejí na otázku, zda samotná konzumace alkoholu nebo jiné faktory, které s ním souvisejí, skutecne prospívají zdraví. Autori svuj dokument ukoncují slovy:

"Rozdílné poznatky mezi bílými a cernými muzi a zenami v této a dalsích amerických kohortách vyvolávají nevyresenou otázku, zda je zdánlivý kardioprotektivní úcinek alkoholu skutecný, lisí se u lidí afrického puvodu nebo je zmatený ruznými charakteristikami zivotních stylu pijáku versus nondrinkery. "

Sedm tipu, jak se zbavit vaginálního zápachu

Sedm tipu, jak se zbavit vaginálního zápachu

Obsahy Typy Hygiena Menstruacní prípravky Sex Probiotika Oblecení Dieta Mnoho zen si je vedomo vune jejich vagin. Vagina, stejne jako ústa, kuze a dalsí oblasti tela, má jedinecnou vuni. Dieta, zdraví a dalsí faktory mohou ovlivnit prirozenou vuni, která by jeste nemela vune zápachu.

(Health)

Deti s ADHD jsou pravdepodobneji postizeny autem

Deti s ADHD jsou pravdepodobneji postizeny autem

Díte s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) má vetsí sanci na to, ze se ocitne v ulicích ve srovnání s ostatními detmi bez vývojového postizení, uvedli výzkumníci v lékarském casopise Pediatrics. Zcela jednoduse proto, ze se snadno odvracejí, napsali autori.

(Health)