Nespavost ztrojnásobí riziko selhání srdce

Riziko rozvoje výpadku srdecního selhání u lidí trpících nespavostí.
Zjistení pochází z nové studie, která je nejvetsí, která je jeste prozkoumána, a byla publikována v casopise European Heart Journal.
Predchozí výzkum naznacuje, ze insomniaci mají stredne vyssí riziko srdecního záchvatu (o 27 az 45% vyssí) nez lidé, kterí mají zrídkakdy problémy se spánkem.
Nové vysetrování zahrnovalo 54 279 osob ve veku 20 az 89 let, kterí byli sledováni v prumeru více nez 11 let.
Výsledky ukázaly, ze úcastníci, kterí meli tri symptomy nespavosti, meli 3krát vetsí pravdepodobnost vývoje srdecního selhání ve srovnání s temi bez príznaku nespavosti.

Riziko srdecního selhání spojené s tremi dulezitými príznaky

Riziko srdecního selhání bylo spojeno se tremi kritickými príznaky nespavosti:

• problémy s usnutím
• problém spí
• ne probouzení pocit osvezení ráno

Dr. Lars Laugsand, postdoktorský odborník na Ministerstvu verejného zdraví Norské univerzity vedy a techniky, Trondheim, Norsko, rekl:

"V nasí studii jsme zjistili, ze osoby trpící nespavostí mají zvýsené riziko srdecního selhání. Ti, kterí hlásili, ze trpí vsemi tremi príznaky nespavosti soucasne, jsou vystaveni podstatne vyssímu riziku nez ti, kterí nemeli zádné príznaky nebo jen jeden nebo dva príznaky."

Je zapotrebí více výzkumu k urcení prílezitostného vztahu

Ackoli byla spojena nespavost a zvýsené riziko srdecního selhání, studie neukázala prícinný vztah.
"Nevíme, zda je srdecní selhání skutecne zpusobena nespavostí," rekl Dr. Laugsand. Nicméne dodal, ze pokud ano, je mozné lécit nespavost strategií, vcetne následujících jednoduchých návrhu týkajících se spánkových návyku, bezne známých jako hygiena spánku a mnoha psychologických a farmakologických terapií.
Posouzení problému se spánkem muze nabídnout dalsí podrobnosti, které by mohly být pouzity k prevenci srdecního selhání.
Dalsí studie by byly nezbytné k urcení, zda nespavost zpusobuje stav.
Doktor Laugsand vysvetlil:

"Je dosud nejasné, proc je nespavost spojena s vyssím rizikem srdecního selhání.Máme nejaké náznaky, ze by mohlo existovat biologická prícina a jedno mozné vysvetlení by mohlo být, ze nespavost aktivuje stresové reakce v tele, které by mohly negativne ovlivnit srdecní funkci. dalsí výzkum je také potrebný k nalezení mozných mechanismu pro toto sdruzení. "

Nejvetsí studie, která jeste proverila sdruzení

Pro soucasnou studii byly údaje shromázdeny a analyzovány u muzu a zen, které se registrovaly ke studii Nord-Trondelag Health (HUNT) mezi lety 1995 a 1997. Vsichni jedinci nemeli pri jejich onemocnení srdecní selhání, jak uvádí Dr. Laugsand jeho tým.
Srdecní selhání je stav, kdy srdce není schopno pumpovat dostatecné mnozství krve v celém tele pri správném tlaku. Typicky se vyskytuje v dusledku toho, ze srdecní sval se stává prílis slabým nebo tuhým, aby fungoval tak, jak to normálne delá.
Dobrovolníci byli pozorováni az do roku 2008, kdy vedci zjistili celkem 1412 prípadu srdecního selhání.
Na zacátku zprávy byli úcastníci dotazováni, zda mají tezké usínání a spánku. Dali jim seznam mozných odpovedí: "nikdy", "obcas", "casto" a "témer kazdou noc".
Jednotlivci byli také dotazováni, zda se nekdy probudili ráno, aniz by se cítili osvezeni, známí jako non-restorative sleep. Mezi jejich mozné odpovedi patrí: "nikdy, jednou za rok", "jednou az dvakrát za mesíc", "jednou za týden", "více nez jednou za týden".
Odborníci se pak prizpusobili faktorum, které by mohly mít dopad na výsledky, vcetne:

• stárí
• sex
• vzdelání
• práce na smeny
• stav
• cholesterolu
• alkohol
• diabetes
• alkohol
• index telesné hmotnosti
• krevní tlak
• fyzická aktivita
• kourení
• Deprese
• úzkost
• historie infarktu

Mít potíze s usínáním a spánkem skoro kazdou noc a nerekonstruující spánek víc nez jednou týdne byly spojeny se zvýseným rizikem srdecního selhání, ve srovnání s lidmi, kterí se nikdy nebo zrídka zazili takové príznaky.
Tam byl trend naznacující souvislost mezi prevalencí symptomu a zvýsená pravdepodobnost, nicméne vetsina techto výsledku nedosáhla statistické významnosti, autori poznamenali.
Po kontrole nejzávaznejsích promenných, jiných nez deprese a úzkosti, Výsledky prokázaly statisticky významnou trojnásobnou (353%) zvýsenou pravdepodobnost srdecního selhání u osob, které mely vsechny tri symptomy nespavosti, ve srovnání s osobami, které nemely zádné príznaky.
Kdyz byly nálezy upraveny tak, aby zahrnovaly depresi a úzkost, riziko bylo stále pozoruhodné, s malým nad ctyrnásobným rizikem (425%) srdecního selhání.
Experti dospeli k záveru:

"Bylo zjisteno mírné zvýsení rizika související s jednotlivými symptomy nespavosti. Nicméne riziko u tech, u kterých byly vsechny tri príznaky nespavosti soucasne, bylo obzvláste vysoké i po úprave zavedených kardiovaskulárních rizikových faktoru a psychické námahy.
Toto zjistení muze být interpretováno tak, ze naznacuje, ze ohrození nekterých aspektu spánku muze být nejakým zpusobem kompenzováno a cistý úcinek na kardiovaskulární onemocnení muze být omezen. Napríklad potíze s usínáním mohou být kompenzovány hlubokým spánkem a dobrou kontinuitou spánku. Nicméne, pokud je spustení spánku spatné a v kombinaci s opakovanými probuzeními a povrchním spánkem, nemusí existovat zádné kompenzacní mechanismy. "

Napsal Sarah Glynn