Jak anger ovlivnuje vyjednávání v ruzných kulturách

Rozhorcení vás muze pomoci, pokud vyjednáváte s evropskými Americany, ale dávejte si pozor - ve vyjednávání s východními Asijci se rozhorcení muze skutecne ublízit vasí veci. To je záver nové studie o tom, jak lidé z ruzných kultur reagují na hnev v jednáních.
Vetsina výzkumu o jednáních ukázala, ze hnev je dobrá strategie - dostanete vetsí ústupky nez jiné emoce, jako stestí nebo zádné emoce. Ale tyto studie se vetsinou provádejí v západní populaci, ríká Hajo Adam z INSEAD ve Francii, který spoluvytvárel novou studii s Williamem Madduxem ze spolecnosti INSEAD a Aiwa Shirako z Kalifornské univerzity - Berkeley.
Adam si vsiml rozdílu v emocích u ústavu, kde pracuje. "INSEAD je velmi rozmanitý, s lidmi z celého sveta." Vsiml jsem si, ze nekdy se lidé rozzlobují a vidíte, ze lidé na to reagují jinak, a premýslel jsem nad tím, jestli by se mnoho techto reakcí mohlo vysvetlit kulturním zázemím. Studoval vyjednávání a rozhodl se, ze zkoumá, jak interkulturní rozdíly v tom, jak lidé reagují na emocní výrazy, mají vliv na vyjednávací výsledky. Napríklad, kdyz se prezident Clinton zaujal agresivní, rozzlobený postoj v obchodních jednáních s Japonskem na pocátku 90. let 20. století, byli Japonci rozcileni a vyjednávání z velké cásti selhalo.
Experiment pouzil dobrovolníky na Kalifornské univerzite v Berkeley. Polovina z nich byla Americané evropské etnicity a polovina z nich byla Asijská nebo Asijská Americanka. Kazdý student se zúcastnil vyjednávání o pocítaci. Bylo jim receno, ze jedná s jiným úcastníkem, ale ve skutecnosti jedná s pocítacovým programem. Student predpokládal, ze prodává mobilní telefon a obchoduje s otázkami, jako je zárucní doba a cena. V nekterých jednáních pocítac rekl, ze se hnevalo o vyjednávání; v jiných se nezmínilo emoce. Evropstí Americané udelali vetsí ústupky rozzlobenému souperi nez nechemickému souperi. Asijci a asijstí Americané vsak udelali mensí ústupky, pokud by jejich oponent byl spíse rozzlobený nez ne-emocní.
Následný experiment naznacil, ze k tomu muze dojít kvuli kulturním normám o tom, zda je vhodné se zbláznit. Tento experiment zacal s tím, ze úcastníkum bylo receno, zda je behem studie prijatelný projev hnevu. Asijci a asijstí Americané udelali vetsí ústupky rozhnevanému protivníkovi, kdyby jim bylo receno, ze vyjadrování hnevu je prijatelné a evropstí Americané meli méne pravdepodobné, ze udelají ústupky, kdyby jim bylo receno, ze hnev je neprijatelný. Kdyz jsou náznaky hnevu vnímány jako nevhodné, "Lidé mají tendenci reagovat negativne. Uz nechtejí pripustit," ríká Adam. "Mohou dokonce chtít vypnout a potencionálne penalizovat protejsek za to, ze jedná nevhodne."
"Myslím, ze to, co je dulezité, je, ze jedna osoba vyjadrující emoce skutecne ovlivnuje pocity, myslenky a chování jiné osoby," ríká Adam. "A tato reakce na citové projevy mohou kriticky záviset na kulturním pozadí cloveka." Výzkum je publikován v roce 2006 Psychologická veda, casopis Asociace pro psychologickou vedu.
Zdroj: Asociace pro psychologickou vedu

Co je treba vedet o keratóze pilaris?

Obsah Symptomy Príciny a rizikové faktory Správa domova Kdy videt lékare Lécba Keratóza pilaris je casté postizení kuze, které zpusobuje na kuzi nepatrné rány. Hrbky se casto vyvíjejí na zádech pazí. Keratóza pilaris (KP) není nebezpecná, ale nekterí lidé mohou najít hrboly nevzhledné.

(Health)

Novejsí koronavírus se muze sírit mezi lidmi, ríká Svetová zdravotnická organizace

Novorocní koronavírus (nCoV) se objevuje jako velká výzva pro zeme po celém svete a odborníci z ruzných vlád, které byly postizeny, zoufale hledají nejakou formu poradenství. Nová zpráva Svetové zdravotnické organizace (WHO) odhalila, ze se virus muze sírit prostrednictvím kontaktu cloveka s clovekem.

(Health)