cs.3b-international.com
Molekula houby ukazuje slib proti bakteriím rezistentním k lékum
Svetová zdravotnická organizace tvrdí, ze post-antibiotická éra - ve které mohou zabíjet bezné infekce a drobné zranení - je "velmi reálná moznost pro 21. století" a zduraznuje potrebu strategií, které mohou bojovat proti rezistenci na léky. Nyní nová studie podrobne popisuje objev houby v kanadské pude, která muze delat práve to.
Výzkumný tým vcetne Gerry Wrightové z Institutu pro výzkum infekcních onemocnení na univerzite McMaster v Kanade ríká, ze molekula v hoube, známá jako aspergillomarasmin A (AMA), je obzvláste úcinná proti New Delhi Metallo-beta-laktamázu-1 (NDM -1) - gen, který ciní rezistenci vuci bakteriím.
Svetová zdravotnická organizace (WHO) povazuje NDM-1 za celosvetovou hrozbu pro verejné zdraví. Je odolný témer vsem antibiotikum, vcetne karbapenemu - známých jako antibiotika "poslední instance" - pouzívaných k lécbe bakteriálních infekcí, jako je Escherichia coli a Klebsiella.
"Toto (NDM-1) je verejným neprítelem císlo jedna," ríká Wright. "Vyslo z niceho, rozsírilo se vsude a v podstate zabili nás poslední zdroj antibiotik, poslední pilulku na polici, pouzívaný k lécbe závazných infekcí."
Wright dodává, ze tento konkrétní gen je velmi dulezitý. Nejen, ze se zameruje na poslední zbývající léky, které máme k dispozici, ale jsou neseny organismy, které jsou jiz multidrogove rezistentní a které nesou radu onemocnení.
"Bylo zjisteno nejen na klinikách, ale iv zivotním prostredí - v kontaminované vode v jizní Asii -, které prispely k jeho rozsírení po celém svete," vysvetluje.
Tým predpokládal, ze pokud by nasli molekulu, která by mohla odzbrojit NDM-1, uz by jiz existující antibiotika mohla znovu bojovat s infekcemi.
AMA molekula "zachranuje aktivitu karbapenemových antibiotik"
Podle výzkumníku potrebuje NDM-1 zinek, aby prezil. Vyvinuli zpusob, jak odstranit zinek z genu, aniz by vyvolával toxický úcinek, a zdá se, ze nove objevená molekula AMA to dokáze.
Výzkumníci zjistili, ze molekula odvozená od houb - nazvaná AMA - pracuje s karbapenemovými antibiotiky, aby zablokovala aktivitu genu NDM-1, která zpusobuje rezistenci k lékum u nekterých bakterií, jako je E. coli.
Dosáhnout jejich zjistení, nedávno publikované v casopise Príroda, Wright a jeho kolegové z McMaster University - ve spolupráci s výzkumníky z University of British Columbia v Kanade a Cardiffské univerzity ve Velké Británii - infikované mysi s bakteriemi, které mely gen NDM-1.
Tým, který mysím dává bud kombinaci molekuly AMA a karbapenemového antibiotika, samotného antibiotika nebo samotného AMA.
Zjistili, ze mysi, které dostaly kombinaci molekuly AMA a karbapenemového antibiotika, prezily, zatímco ostatní mysi ne, coz naznacuje, ze molekula funguje s antibiotiky k blokování funkce NDM-1.
"Tento proces vyresí jeden aspekt sklicujícího problému," ríká Wright. "AMA zachranuje aktivitu karbapenemových antibiotik, takze místo toho, aby nemeli antibiotika, budou nekteré. Je to resení v Kanade pro globální problém."
Dr. John Kelton, viceprezident Fakulty zdravotnických ved McMaster University, který se nezúcastnil studie, ríká, ze nálezy týmu nabízejí novou nadeji v boji proti rezistenci na drogy:
"Antibiotická rezistence muze být nejnaléhavejsí a nejednoznacnejsí výzvou, pred kterou dnes celí výzkumní pracovníci v oblasti zdravotnictví. Tento výzkum poskytuje novou nadeji tím, ze nám ukazuje zcela nový zpusob resení tohoto problému a nikdo prílis brzy vzhledem k rostoucímu riziku, . "
Zdravotní novinky dnes nedávno uvedeno ve studii, která byla také zverejnena v roce 2006 Príroda, který podrobne popsal dalsí objevy, které by mohly pomoci v boji proti rezistenci na léky.
Vedci této studie, vcetne prof. Changjang Dong z Norwich Medical School na University of East Anglia ve Velké Británii, objevili, jak jsou postaveny obranné bariéry bakterií rezistentních vuci drogám, coz podle jejich názoru muze vést k vývoji nových léku na které bakterie nejsou schopny vyvinout odpor.
Nesnásenlivost vína muze mít za následek alergické príznaky
Podle nemeckých výzkumníku asi 7% lidí netoleruje víno. Studie, publikovaná v Deutsches Arzteblatt International, byla provedena s cílem zhodnotit prevalenci intolerance vína u dospelých. V roce 2010 vedci vedeni Petrem Wigandem náhodne vybrali 4 000 lidí ve veku 20 az 70 let, aby vyplnili pruzkum o jejich príjmu alkoholu a zda po konzumaci vína trpí jakýmikoli alergiemi.
Studie fáze II o lécbe protilátek pro mírné astmatiky hlásí úspech
Na McMasterove univerzite v Ontariu v Kanade výzkumníci tvrdí, ze úspesne testovali protilátku, která zmírnuje zánet v plicích pacientu s astmatem. Standardní lécba pro osoby s astmatem jsou inhalacní kortikosteroidy nebo bronchodilatancia pravidelne uzívané k lécbe symptomu astmatu. V soucasné dobe dostávají pouze lidé s tezkým astmatem lécbu protilátek.
