cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Selhala plodnost u zen, které chtejí, aby deti mely horsí dusevní zdraví

Priblizne jedna tretina páru, kterí zahájili lécbu plodnosti, neuspela ve svém úsilí a nechala je prizpusobit se nenaplnenému prání dítete. Nyní byla v casopise zverejnena nová studie Reprodukce cloveka naznacuje, ze zeny, které mají potíze s prijetím, ze nebudou po ukoncení lécby plodnosti dítete pocitovat, mají horsí dlouhodobé dusevní zdraví nez ti, kterí dokázou opustit jejich touhu reprodukovat.
"Je docela pozoruhodné, ze zeny, které mají deti, ale stále si prejí více detí, hlásí chudsí dusevní zdraví nez ti, kterí nemají deti, ale prijali ji," ríká Dr. Sofia Gameiro.

Vedci ze studie, vedeni Dr. Sofia Gameiroem z Psychologického ústavu na Cardiffské univerzite ve Velké Británii, ríkají, ze jejich první pouzívá rozsáhlou skupinu zen k posouzení ruzných faktoru, které by mohly ovlivnit dusevní zdraví deset let po neúspesné plodnosti lécba.

"Bylo jiz známo, ze lidé, kterí mají lécbu neplodnosti a zustávají bezdetnými, mají horsí dusevní zdraví nez ti, kterí dokází zachránit lécbu," ríká Dr. Gameiro. Dodává vsak, ze predchozí výzkum nezohlednil jiné faktory, proc je to tak.

Jako takoví studenti zahrnovali i dalsí okolnosti, jako napríklad to, zda mají deti, zda mají stále deti, jejich diagnózu a lécbu.

V rámci svého výzkumu tým, který zahrnoval kolegy z Nizozemska, analyzoval dotazníkové odpovedi od více nez 7 000 zen, které zahájily lécbu plodnosti v nemocnicích v Nizozemsku v letech 1995-2000.

Vzhledem k tomu, ze dotazníky byly zaslány zenám v období od ledna 2011 do roku 2012, jejich poslední lécba plodnosti by byla mezi 11-17 lety pred odpovedí na dotazník.

Dotazník se dotazoval na vek, rodinný stav, vzdelání, status v menopauze, zda byla jejich neplodnost zpusobena, jejich partnery nebo obema osobami, a jakou lécbu na fertilitu dostali. Dále dokoncili dotazník o dusevním zdraví, který se zeptal, jak se cítili behem posledních 4 týdnu.

Zeny, které jeste chtely o deti pozdeji, mely horsí dusevní zdraví

Krome dotazníku se vedci zeptali zeny, zda mají deti, a pokud ano, zda jsou biologické nebo prijaté, a zda si stále prál deti.

Prestoze vetsina zen prijala selhání lécby jejich plodnosti, vedci zjistili, ze 6% z nich stále chtelo deti v dobe dotazníku, coz se shodovalo s horsím dusevním zdravím.

Doktor Gameiro poznamenává, ze zeny, které jeste chtely mít deti, mely az 2,8 krát vyssí pravdepodobnost, ze budou mít problémy s dusevními zdravotními problémy, nez zeny, které prijaly své okolnosti.

Dále vysvetluje:

"Síla této asociace se lisila podle toho, zda zeny mely deti, nebo ne. U zen, které nemají deti, mely deti s práním dítete 2,8 krát vyssí pravdepodobnost, ze mají horsí dusevní zdraví nez zeny bez prání dítete.

U zen s detmi bylo 1,5-násobne vyssí pravdepodobnost, ze mají prospech z toho, ze mají zhorsené dusevní zdraví, nez ti, kterí nemají zájem o díte. Toto spojení mezi trvalým práním detí a horsím dusevním zdravím bylo bez ohledu na diagnózu a lécbu zen. "

Zjistení také ukázala, ze pokud byla neplodnost zpusobena muzskými faktory nebo mela neznámou prícinu, mely zeny tendenci mít lepsí dusevní zdraví. Navíc zeny, které zahájily lécbu plodnosti ve vyssím veku, mely lepsí dusevní zdraví nez ti, kterí zacali být mladsí.

"Je docela pozoruhodné, ze zeny, které mají deti, ale stále si prejí více detí, hlásí chudsí dusevní zdraví nez ti, kterí nemají deti, ale prijali ji," dodává Dr. Gameiro.

Studie má urcitá omezení

Ackoli jejich velikost vzorku byla velká a reprezentativní na národní úrovni, výzkumníci zaznamenali omezení jejich studie: zeny bez psychologických údaju byly méne pravdepodobné, ze mají biologické deti, a témer 16% zen, které neodpovedely, povazovalo dotazník za prílis konfrontovaný nebo odpovedel, ze vyvolalo prílis mnoho emocních vzpomínek.

Vedci tak ríkají, ze by to mohlo mít za následek podcenení podílu zen s pokracujícím práním dítete.

Tým také ríká, ze jejich zjistení pouze ukazují, ze existuje spojitost mezi nenaplneným práním dítete a horsím dusevním zdravím, nikoli to, ze nenaplnené prání je prícinou problému dusevního zdraví.

Presto vedci rekli, ze jejich zjistení ukazují dulezitost psychologické péce u pacientu s neplodností a ze vetsí pozornost je treba venovat úprave po delsí dobu.

Dr. Gameiro uzavírá:

"Zijeme v spolecnostech, které prijmou odhodlání a vytrvalost. Je vsak chvíli, kdy se zbavit nedosazitelných cílu (at uz je to rodicovství nebo jiné dulezité zivotní cíle) je nezbytným a adaptivním procesem blahobytu. dovolit lidem, aby se zbavili svých cílu a poskytli jim potrebné mechanismy, aby mohli realisticky posoudit, kdy je ten správný okamzik k odchodu. "

Zdravotní novinky dnes nedávno napsala upozornení, které zkoumalo, zda je neplodnost primárne povazována za problém zeny.

Co se stane, kdyz se nastveme?

Co se stane, kdyz se nastveme?

Kdyz se nastveme, zvysuje se srdecní frekvence, arteriální napetí a produkce testosteronu, kortizol (stresový hormon) se snizuje a levá hemisféra mozku se více stimuluje. To je naznaceno novým výzkumem vedeným vedci z University of Valencia (UV), který analyzuje zmeny v mozkové kardiovaskulární, hormonální a asymetrické aktivacní odpovedi, kdyz se nastveme.

(Health)

Zlehání detství zpusobuje snízení objemu mozku

Zlehání detství zpusobuje snízení objemu mozku

Clánek publikovaný tento týden v prosincovém císle archivu pediatrických a adolescentních lékaru, jednoho z casopisu JAMA / Archives, nacrtává dukazy o spatné výchove u detí vedoucí ke snízení objemu mozku. Konkrétne vedci zjistili, ze mozková sedá hmota se mení kvuli spatnému zacházení a zdá se, ze "casný zivotní stres" brání vývoji mozku.

(Health)