cs.3b-international.com
Exkluzivní rozhovor s pestiteli 3D tkáne
Vedci vzali technologii od tvurcu mobilních telefonu a jiné spotrební elektroniky a pouzívali je k rustu 3D tkání.
Vedci v Draper Laboratory a Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvorili prototyp s vyuzitím automatizované sestavy "vrstva po vrstve" - obvykle se nacházejí v elektronickém obalovém prumyslu a vytvárejí integrované obvody. Jejich práce je publikována v casopise Pokrocilé materiály.
Namísto budování mobilních telefonu byla tato technologie pouzívána k ukládání "porézních, flexibilních, biologicky odbouratelných elastomerových vrstev", které výzkumníci pouzívali k vytvorení 3D lesení, na kterých mohou být tkáne pestovány.
Exkluzivní rozhovor
Zdravotní novinky dnes mluvil výhradne s výzkumnými pracovníky. Rozhovor následuje zde. Preskocte na zbytek puvodního zpravodajství.
Otázka: Jak jste prisel s myslenkou tkaní lesení?
Lisa Freed z Draperovy laboratore a hlavní resitel studie ríká:
"Srdce svalu vyzaduje silné strukturální a mechanické vlastnosti, aby se kontinuálne a úcinne kontrastovaly a odolaly únave. Prírodní svalová vlákna splnují tyto pozadavky jedinecným souborem bunecných a extracelulárních matricových struktur."
"Zatímco mnoho typu lesení bylo vyvinuto a kombinováno s bunkami ve snaze rekapitulovat prírodní svalová vlákna, málo konstrukcí bylo výslovne navrzeno s prirozenou svalovou architekturou v mysli."
"Vzhledem k tomu, ze se pozornost zameruje na klinickou pouzitelnost, stávají se zretelnejsími omezeními, jako jsou náhodné struktury zelatinových a penových materiálu a mechanická slabost a / nebo nadmerná tuhost jiných materiálu."
"Techniky mikroprodukce, jako je mikromotáz a sestavení vrstvy po vrstve, poskytují nové moznosti pro výrobu tkaninových konstrukcí s rízenou architekturou ve 3D."
"Jako takový jsme si mysleli, ze navrhujeme lesení s architekturou podobnou svalovým vláknem, a to kombinací techto technologií."
Otázka: Jaký je vás dalsí krok?
Lisa Freed:
"Nasím dalsím cílem je prodlouzit in vivo studie k implantaci zvetsených konstrukcních tkání na povrchu potkaních srdcí po infarktu. "
"Dalsím souvisejícím úkolem je ukázat, ze jsme nejen vytvorili tkán s podobnou architekturou jako srdecní tkán, ale ze má také podobnou funkci a lepsí funkci nez ostatní dríve vyvinuté srdce."
"Dlouhodobým cílem je vytvorit zivotaschopné tlusté implantáty tkánových tkání, napríklad kombinací elastomerních konstrukcních bloku s kultivovanými bunkami srdce a pomalu biologicky odbouratelnou propustnou kanalizacní sítí."
Otázka: Jak tento výzkum pomuze v budoucím vývoji?
Martin Kolewe, postdoctorální výzkumný pracovník spolecnosti MIT, ríká:
"Spolecným vláknem napríc mnoha orgány, které jsou cílem aplikací regeneracní medicíny, je, ze jejich tkáne mají extrémne slozitou 3D architekturu."
"Technologie, kterou jsme vyvinuli, nám umoznuje pristupovat k úplne novému 3D designovému prostoru, abychom zkusili replikovat tuto architekturu v tkáních vcetne vsech trí typu svalu (srdecní, skeletální, hladké), stejne jako slach, nervy a dokonce i potenciálne játra a kosti . "
"Takze tento výzkum nám prinásí jeden velký krok blíze k vytvárení konstrukcního tkaniva, které má stejnou strukturu nativní tkáne a které muze být nakonec uzitecnejsí na klinice."
"Dalsím klícovým prínosem tohoto výzkumu, který je vpred, je skutecnost, ze je praktickým zpusobem sestavit polymerní lesení pro výrobu velkých, komplexních tkánových konstrukcí."
"Jednou z hlavních úkolu k dosazení klinického významu konstruovaných tkání je velikost funkcních tkání, které muzeme v soucasné dobe vyrábet."
"I kdyz existuje nekolik problému, které by vedly k produkci silnejsích tkání, vcetne nutnosti udrzet tkán nazivu (dosazeno pomocí mikrovaskulatury v nativní tkáni), zde vyvinutý prístup nám umozní vytvorit skálovatelné lesení a zarízení se slozitými vzory."
Otázka: Jak by mohla tato technologie pomoci pri prestavbe nebo rustu lidských orgánu?
Martin Kolewe:
"Abychom pomohli opravit lidské orgány, bezcelní polymerní lesení vyrobené touto technologií by mohly být pouzity pro vedení prirozeného obnovení tkáne u urcitých typu tkáne nebo v jiných prípadech poskytnout presne navrzenou strukturální a / nebo mechanickou podporu."
"Pro tyto aplikace je prinásení technologie lidem otázkou volby vhodných cílu, ladení vlastností biomateriálu a práce na zivocisných modelech. Máme k dispozici hlavní technologie."
"Avsak za úcelem obnovy lidských orgánu in vitro, musí být vyvinut vhodný bunecný zdroj odvozený od cloveka, který muze poskytnout jak dlouhodobé prezití, tak specifickou funkcnost. "
"Zatímco ruzné typy kmenových bunek a progenitorových bunek jsou predmetem rozsáhlého výzkumu, demonstrace vhodného bunecného zdroje zustává hlavním problémem v oblasti regeneracní medicíny."
Puvodní zpravodajství pokracovalo
Lisa Freed ze spolecnosti Draper Laboratory a MIT tvrdí, ze tato nová technologie by mohla být zavedena k podpore rustu nebo rozmnozování nekterých tkání u osob trpících vrozenými vadami nebo vázným poskozením tkání a orgánu.
Vedci tvrdí, ze 3D zarízení jim umozní vytváret rízené "síte s 3D póry", které vedou bunky k rustu v presných vzorech, tak, ze rostou vysoce specializované tkáne, jako je srdecní a kostní sval.
3D lesení umozní vedcum rust plné funkcní tkáne tím, ze umozní bunkám rust v presných vzorech. Fotografický kredit: MIT.
"Bunky v lidském srdci se spoléhají na celou radu prostorových a chemických podnetu k vytvorení hierarchické organizace, která vede k úplnému a funkcnímu orgánu," ríkají výzkumníci. Aby zajistily, ze bunky rostou v techto presných vzorcích, vedci museli identifikovat "klícové strukturní znamení", které by se mohly v laboratori replikovat.
Poté, co vyvinuli techniku ??3D lesení, byl výzkumný tým schopen rust kontraktilního tkánového tkaniva z potkaních srdecních bunek.
Lesení je dostatecne flexibilní, ríkají vedci, aby byli implantováni prímo do poskozené cásti tela, aby vedli bunecný rust na tomto míste.
Lisa Freed ríká:
"Lesení, které rídí 3D celulární usporádání, umoznují výrobu dostatecne velkých tkání pro klinický význam a nyní jsme vyvinuli nový nástroj, který nám to pomuze."
Vedci z biomedicínského výzkumu by mohli také vyuzít tyto lesení ve svém prospechu, aby studovali vývoj tkáne, ríkají autori studie.
Predpokládá se, ze tato nová technologie bude znamenat velké zlepsení soucasných metod oprav a rustu lidských orgánu. Pred touto inovací se výzkumníci spoléhali na 2D sablony, amorfní zelatinu nebo struktury 3D póru, které se nemohly zamerit na konkrétní oblast rustu.
Vedci doufají, ze tato technologie pomuze výzkumníkum pri zkoumání nových mozností lécby a výzkumu.
Martha Lundberg, programová reditelka Národního institutu srdecní, plicní a krve (NHLBI), ríká o výzkumu:
"Tato práce by mohla být potenciálne významným predstihem v oblasti tkánového inzenýrství, která povede k novým tkánovým terapiím zamereným na obnovení funkce orgánu."
ORLANDO - Dvojitá antiagregacní lécba (DAPT) s PA32540 a klopidogrelem vzdálená 10 hodin od sebe poskytuje lepsí inhibici trombocytu nez soubezné podávání entericky potazeného omeprazolu (40 mg), enterosolventního aspirinu (81 mg) a klopidogrelu (300 mg / 75 mg denne), podle výsledku studie fáze I Co-Rx, která byla zverejnena ve vedeckých zasedáních American Heart Association (AHA) 2011.
Lécba glaukomem by se mela zlepsit metodou nových kmenových bunek
Ve snaze zlepsit lécbu glaukomu a otevrené vyhlídky na personalizovanou medicínu, se vedci podarilo vyrobit retinální gangliové bunky z kmenových bunek pocházejících z bunek lidské kuze. Ohlásí svou práci v casopise Stem Cells. Vedci tvrdí, ze metoda kmenových bunek, kterou vyvinuli, pomuze prozkoumat základní mechanismus glaukomu - hlavní prícinu slepoty, která je castejsí u starsích lidí.
