Neprestávejte na H1N1 Vedci z Guillain-Barre se zeptávají verejnosti

Byla to dlouhá debata ve Spojených státech, zda vakcíny pouzívané k boji proti výbuchum H1N1 nedávno vedly k rozvoji Guillain-Barreho syndromu, coz je vzácná porucha, která zpusobuje, ze imunitní systém tela se otocí proti sobe, coz vede k svalová slabost a dokonce paralýza. Nová studie ríká, ze zádná taková sance.
V roce 1976 byla vakcína pouzita behem ohniska nákazy v USA spojena s tímto onemocnením a vláda zastavila ockování, ale ve studii publikované 13. cervence v britském lékarském casopise renomovaná skupina vedcu uvedla, ze ockovací látka proti H1N1 je málo, zvýsené riziko onemocnení.
Výzkumníci uvádejí:

"Tato studie poskytuje jistotu, ze adjuvantní vakcíny proti pandemické chripce typu A (H1N1) 2009 podstatne nezvysují riziko vzniku Guillain-Barre syndromu."

Syndrom Guillain-Barré je porucha, pri které imunitní systém tela napadá cást periferního nervového systému. První príznaky této poruchy zahrnují ruzné stupne slabosti nebo pocity brnení v nohou. V mnoha prípadech se slabost a abnormální pocity rozsírily do ramen a horního tela. Tyto príznaky mohou zvýsit intenzitu, dokud se svaly nemohou vubec pouzít a pacient je témer zcela ochromen. V techto prípadech je porucha zivot ohrozující a povazuje se za lékarskou nouzovou situaci.
Pacient je casto umísten na ventilátor, který pomáhá pri dýchání. Vetsina pacientu se vsak zotavuje dokonce i z nejtezsích prípadu syndromu Guillain-Barré syndrom GBS), ackoli nekterí i nadále mají urcitý stupen slabosti.
Obvykle se prípravek Guillain-Barré objevuje nekolik dní nebo týdnu poté, co pacient mel príznaky respiracní nebo gastrointestinální virové infekce. Prílezitostne, operace vyvolá syndrom. Ve vzácných prípadech mohou ockování zvýsit riziko GBS. Porucha se muze vyvíjet v prubehu hodin nebo dnu, nebo muze trvat az 3 az 4 týdny.
Nikdo jeste neví, proc Guillain-Barré uderí nekterým lidem, a nikoli jiným, nebo to, co postihuje nemoc. Vedci vedí, ze imunitní systém tela zacíná napadat samotné telo a zpusobuje to, co je známé jako autoimunitní onemocnení.
Výzkum vycházel z analýzy 50 milionu lidí v peti evropských zemích, které v roce 2009 vakcinovaly lidi proti H1N1. Vedci srovnávali 104 osob s Guillain-Barreovým syndromem nebo související stav s ostatními lidmi bez onemocnení.
Výzkumníci upravili své statistiky tak, aby zohlednovali dalsí rizikové faktory techto onemocnení, a nenalezly zádnou souvislost mezi ockováním proti chripce a Guillain-Barreovým syndromem. Presto, s vedomím, ze je mozné, ze by mohlo zustat malé riziko, odhadovali, ze pro kazdý milion lidí, kterí jsou ochráneni ockováním proti chripce, mohou být méne nez tri prípady Guillain-Barreho syndromu.
Vetsí studie, které jiz probíhají, by mely poskytnout jeste více definitivních informací, dodávají autori studie.
Chripka je vázným onemocnením a vetsina prípadu je mírná, nekteré mohou být smrtelné. Zatím je tato chripková sezóna nejvíce chripková aktivita zpusobena virem H1N1 v roce 2009, který byl poprvé identifikován v dubnu 2009 a zpusobil první pandemii chripky za 40 let.
Vzhledem k tomu, ze mnoho lidí s onemocnením chripky není testováno na chripku nebo je vysetrováno pozde ve své nemoci, byly vyvinuty metody odhadnutí poctu osob s chripkovým onemocnením a komplikací souvisejících s chripkou, vcetne hospitalizací a úmrtí. CDC odhaduje, ze od dubna do 16. ledna 2010 se v USA vyskytlo priblizne 57 milionu prípadu H1N1 v roce 2009, vcetne 257 000 hospitalizací souvisejících s H1N1 a priblizne 11 690 úmrtí.
Zdroje: British Medical Journal a Centra Spojených státu pro kontrolu a prevenci nemocí
Napsal Sy Kraft