Co je to kardiovaskulární onemocnení?

Obsah

1. Lécba
2. Symptomy
3. Rizikové faktory
4. Príciny
5. Typy
6. Prevence
7. Statistika

Kardiovaskulární nemoci zahrnují krevní cévy, srdce nebo obojí.

Kardiovaskulární nebo obehový systém dodává telu krve. Skládá se ze srdce, tepen, zil a kapilár.

Existuje nekolik typu kardiovaskulárních onemocnení, ale lécba, symptomy a prevence se casto prekrývají.

Rychlá fakta o kardiovaskulárních onemocneních:

• Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem.
• Mezi závazné události ohrozující zivot ohrozující kardiovaskulární choroby patrí srdecní infarkt, mrtvice a aneuryzma.
• Prevence zahrnuje vyvázenou stravu a cvicení.

Lécba

Jedním z nejcastejsích príznaku kardiovaskulárních onemocnení je bolest na hrudi, která muze naznacovat anginu pectoris.

Lécba bude záviset na typu stavu, který má osoba.

Moznosti zahrnují:

• prizpusobení zivotního stylu, jako je kontrola hmotnosti, cvicení, odvykání kourení a zmeny ve stravování
• léky, napríklad ke snízení LDL cholesterolu
• chirurgie, jako napríklad bypass coronary bypass grafting (CABG)
• rehabilitace srdce vcetne cvicení a poradenství

Cílem lécby je:

• zmírnit príznaky
• snízit riziko opakovaného nebo zhorseného stavu
• zabránit komplikacím

V závislosti na daném onemocnení se muze také zamerit na stabilizaci srdecních rytmu, snizování blokád a rozsírení arterií, coz umozní lepsí prutok krve.

Porucha srdecního selhání: Co potrebujete vedetKongestující srdecní selhání je podmínkou, která ovlivnuje srdcePrectete si ted

Symptomy

Existuje mnoho ruzných typu kardiovaskulárních onemocnení. Symptomy se budou lisit v závislosti na specifickém typu onemocnení, které má pacient.

Nicméne typické symptomy základního kardiovaskulárního problému zahrnují:

• bolesti nebo tlaku v hrudníku, coz muze naznacovat anginu pectoris
• bolesti nebo nepohodlí v pazích, levé rameno, lokty, celist nebo zad
• dusnost, také známá jako dusnost
• nevolnost a únava
• lehké nebo slabé
• studený pot

Celkove se príznaky lisí a jsou specifické pro daný stav a jednotlivce, ale ty jsou nejcastejsí.

Rizikové faktory

Výzkumníci z Northwestern University Feinberg School of Medicine hlásili JAMA ze celozivotní riziko kardiovaskulárních onemocnení je více nez 50 procent pro muze i zeny. Dodali, ze i mezi temi, kterí mají jen málo nebo zádné kardiovaskulární rizikové faktory, je riziko stále více nez 30 procent.

Mezi rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními chorobami patrí:

• vysoký krevní tlak (hypertenze)
• radioterapie
• kourení
• nedostatek spánku
• vysoký cholesterol v krvi (hyperlipidemie)
• diabetes
• diety, které mají vysoký obsah tuku v kombinaci se sacharidy
• fyzická necinnost
• pití prílis mnoho alkoholu
• stres
• znecistení ovzdusí
• chronická obstrukcní plicní porucha (COPD) a snízená funkce plic

Lidé s jedním kardiovaskulárním rizikovým faktorem mají casto jednu nebo dve dalsí. Napríklad lidé s obezitou mají casto vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol v krvi a diabetes typu 2.

Nejcastejsím rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnení je ateroskleróza a hypertenze.

Príciny

Dulezitými prícinami kardiovaskulárních onemocnení je ateroskleróza, kdy se v tepnách hromadí tukové depozity.

Poskození obehového systému muze také vyplynout z cukrovky a v dusledku jiných zdravotních stavu, jako je virus, infekce nebo strukturální problém, se kterým se clovek narodil.

Casto se jedná o vysoký krevní tlak, ale muze to být jak prícina, tak výsledek kardiovaskulárního onemocnení.

Co vedet o aterosklerózeAteroskleróza je dulezitou základní prícinou kardiovaskulárních onemocneníPrectete si ted

Typy

Srdecní nebo srdecní choroby a stavy zahrnují:

• angina, povazovaná za srdecní a cévní onemocnení
• arytmie, kde se vyskytuje nepravidelný srdecní rytmus nebo srdecní rytmus
• vrozené srdecní onemocnení, kdyz je po narození prítomen problém se srdecní funkcí nebo strukturou
• koronární arteriální choroby (CAD), která postihuje tepny, které privádejí srdecní sval
• dilatacní kardiomyopatie
• infarkt
• srdecní selhání, kdyz srdce nefunguje správne
• Hypertrofické kardiomyopatie
• mitrální regurgitace
• prolaps mitrální chlopne
• plicní stenóza
• revmatická srdecní choroba, která muze být komplikací streptokokového krku

Cévní onemocnení jsou onemocnení, která postihují krevní cévy: tepny, zíly nebo kapiláry.

Obsahují:

• onemocnení periferních tepen (arteriální)
• aneuryzma
• ateroskleróza
• onemocnení ledvin
• Raynaudova nemoc (Raynauduv fenomén)
• Buergerova nemoc
• periferní zilní onemocnení
• mozková mrtvice, typ cerebrovaskulárního onemocnení
• zilní krevní srazeniny
• poruchy srázení krve

Prevence

Kourení je významným rizikovým faktorem pro CVD. Ukoncení muze pomoci snízit riziko mnoha dalsích podmínek.

Vetsina KVO je mozné predejít. Je dulezité zabývat se rizikovými faktory:

• spotrebovává méne alkoholu a tabáku
• jíst cerstvé ovoce a zeleninu
• snízení slaného príjmu
• vyhýbat se sedavému zivotnímu stylu, zejména mezi detmi

Spatné návyky behem detství nevedou ke kardiovaskulárním chorobám, zatímco jednotlivec je stále mladý; ale mohou vést k akumulaci problému, které pokracují do dospelosti, coz vede k vetsí pravdepodobnosti vzniku kardiovaskulárních onemocnení pozdeji v zivote.

Deti, které jedí hodne soli, mají mnohem vyssí riziko hypertenze, pokud jsou dospelí, stejne jako onemocnení srdce a mrtvice. Rodice by také meli peclive sledovat, kolik nasycených tuku a cukru spotrebuje díte.

Pomáhá aspirin chránit pred kardiovaskulárními chorobami?

Aspirin, také známý jako kyselina acetylsalicylová (ASA), je lék, který se obecne pouzívá k lécbe mensích bolestí; pouzívá se také jako antipyretikum (ke snízení horecky) a jako protizánetlivý prostredek.

Aspirin je populární jako protidostickový lék - zabranuje tvorbe krevních srazenin. Vysoce rizikoví pacienti uzívají v nízkých dávkách, aby zabránili mrtvici a infarktu. Aspirin je také podáván pacientum po infarktu, aby se zabránilo úmrtí na srdecní tkán nebo recidivu srdecního záchvatu.

Hlavním problémem, který predstavuje lécba aspirinem u pacientu s rizikem srdecního záchvatu, mrtvice a jiných kardiovaskulárních príhod, je velké krvácení. Znacná cást pacientu s cukrovkou má vysokou míru závazného krvácení, bez ohledu na jejich terapeutický status aspirinu.

Statistika

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) jsou kardiovaskulární nemoci globálne hlavní prícinou úmrtí. Více lidí umírá z techto onemocnení nez z cehokoli jiného.

V roce 2015 priblizne 17,7 milionu lidí zemrelo na celosvetové kardiovaskulární nemoci a 31% vsech registrovaných predcasných úmrtí.

Z nich:

• 7,4 milionu lidí zemrelo z koronárních onemocnení srdce
• V dusledku mrtvice zemrelo 6,7 milionu lidí

Více nez 75 procent úmrtí na kardiovaskulární choroby se vyskytuje v zemích s nízkým a stredním príjmem. Ovlivnují muze i zeny stejne.

Do roku 2030 se predpokládá, ze z kardiovaskulárních onemocnení kazdorocne zemre 23,6 milionu lidí, vetsinou kvuli mrtvici a srdecním onemocnením.

U zen ve Spojených státech je srdecní choroba hlavní prícinou úmrtí. V roce 2013 bylo u zen v dusledku kardiovaskulárních onemocnení 289 758 úmrtí. Jedna ze ctyr zenských úmrtí pocházela ze srdecních onemocnení.