Asistovaná sebevrazda castejsí u zen a bohatsích jedincu

Ackoli eutanázie je zakázána ve Svýcarsku, asistovaná sebevrazda je legální, pokud "nejsou zahrnuty zádné sobecké zájmy". Ale oponenti se obávají, ze zranitelní lidé by mohli být nuceni ukoncit svuj zivot tímto zpusobem, a tak vedci z univerzity v Bernu zkoumali socioekonomické faktory spojené s asistovanou sebevrazdou.

Publikování výsledku jejich studií v Mezinárodní zurnál epidemiologie, vedci, vedeni prof. Matthiasem Eggerem, zjistili, ze asistovaná sebevrazda je castejsí u zen a skupin, které mohou prokázat vetsí zranitelnost - napríklad ti, kterí zijí samostatne nebo ti, kterí jsou rozvedeni.

Tým vsak také zjistil, ze lidé s vyssím vzdeláním a vyssí socioekonomickou pozicí se pravdepodobne rozhodli pro asistovanou sebevrazdu.

Vzhledem k tomu, ze eutanázie zahrnuje lékare, který se aktivne podílí na tom, aby pomohl pacientovi zemrít, asistovaná sebevrazda znamená, ze lékar delá pacientum smrtící prostredky pouze pro pouzití, kdyz se rozhodne.

Asistovaná sebevrazda je ve vetsine státu USA nelegální. Nicméne ve Svýcarsku hraje roli lékaru posuzování, zda pacient, který zádal o pomoc, má schopnost ucinit informované rozhodnutí a predepisovat smrtelnou drogu.

Autori nejnovejsí studie poznamenávají, ze osoba zádající o pomoc nemusí mít ve Svýcarsku terminální onemocnení.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2013 pozádal Svýcarsko, aby objasnilo, zda a za jakých podmínek by nemeli pacienti s terminálními nemocemi prístup k asistované sebevrazde. Tato zádost naznacila, ze Svýcarsko potrebuje presneji regulovat asistované umírání.

Zranitelné skupiny "znepokojující"

K provedení své studie pouzili výzkumníci údaje od trí pravekých organizací a pripojili je k svýcarské národní kohorte, coz je longitudinální studie úmrtnosti zalozené na scítání lidu a úmrtnosti.

Celkove sledovali více nez 5 milionu osob ve veku od 25 do 94 let od ledna 2003 az do jejich smrti, emigrace nebo ukoncení studia v roce 2008. Z techto jedincu zvolilo 1 301 asistovaných sebevrazd.

Výsledky ukazují, ze asistovaná sebevrazda byla castejsí u zen nez u muzu, u lidí s vyssí úrovní vzdelání, u osob, které zijí samostatne a u lidí bez nábozenského vyznání.

Navíc výzkumníci zjistili, ze míra byla vyssí v mestských oblastech ve srovnání s venkovskými oblastmi a byla vyssí v bohatsích ctvrtích.

Prestoze deti nemely spojené s nizsím rizikem asistované sebevrazdy u starsích lidí, deti mely nizsí riziko u mladsích lidí.

"Nase studie je relevantní pro diskusi o prípadném neprimereném poctu sebevrazd spáchaných mezi zranitelnými skupinami," ríká profesor Egger.

Poznamenává, ze vyssí míry u lidí s vysokoskolským vzdeláním a tech vyssích sociálne-ekonomických úrovní mohou "odrázet nerovnosti v prístupu k asistované sebevrazde" a dodává:

"Na druhou stranu jsme zjistili vyssí míru u lidí zijících samostatne a rozvedených. Sociální izolace a osamelost jsou dobre známé rizikové faktory pro nepodporované sebevrazdy a nase výsledky naznacují, ze mohou také hrát roli v asistované sebevrazde."

Ackoli tým ríká, ze jejich zjistení, ze zeny umírají casteji nez muzi pri asistované sebevrazde, je "znepokojující", poznamenávají, ze studie z Nizozemska a Oregonu v USA hlásily, ze více muzu nez zen umírá tímto zpusobem.

"Je zapotrebí nové regulace"

Vedci tvrdí, ze predchozí studie provedená dvema oprávnenými organizacemi ukázala, ze 25% tech, kterí podstoupili asistovanou sebevrazdu, nemelo zádnou smrtelnou nemoc a místo toho uvedlo "únavu zivota" jako faktor.

Po analýze osvedcení o úmrtí na základní prícinu úmrtí z jejich nejnovejsí studie se tým shledal, ze ve skupine lidí ve veku od 25 do 64 let melo 57% rakovinu, po níz následovalo 21% pacientu s onemocnením nervového systému .

Navíc 11 lidí uvedlo poruchu nálady jako duvod pro asistovanou sebevrazdu, zatímco dalsí tri meli jinou dusevní poruchu nebo poruchu chování.

U jedincu ve veku 65 az 95 let 41% uvedlo rakovinu, následovalo 15% u onemocnení obehu a 11% u onemocnení nervového systému.

"Výsledky ukazují, ze by mohly být ohrozené skupiny," ríká profesor Egger. "Sociální izolace a osamelost jsou známy jako rizikové faktory pro sebevrazdu, a to muze být také prípad asistované sebevrazdy."

Mluví o mozných zmenách, které by mohly být ucineny v oblasti regulace asistované sebevrazdy:

"Domníváme se, ze takové nové narízení by melo poverit anonymní registraci asistovaných sebevrazd ve vyhrazené databázi, vcetne údaju o charakteristikách pacienta a základních prícinách, aby bylo mozné sledovat sebevrazdu pomáhanou právoplatným sdruzením."

Belgie nedávno schválila novou legislativu, coz z nej ciní první zemi, která umoznuje tem, kterí jsou konecne nemocní v jakémkoli veku, podstoupit eutanázii.

HIV-související stigmy spojené s narozením pryc od nemocnic

Podle nové studie publikované v casopise PLoS Medicine se ocekávané matky v jedné kenské provincii casto rozhodují, ze porodí zdravotnické zarízení kvuli strachu, ze budou oznaceny za HIV-pozitivní. Výzkumní pracovníci z University of Alabama v Birminghamu objevili silnou souvislost mezi stigmatizací souvisejícími s HIV a skutecností, ze pouze 44.

(Health)

Lécba a péce o sindele

Sindel je v situaci, která je castejsí u osob starsích 50 let a muzi a zeny jsou na stejném riziku. Neexistuje lék na sindele, ale lécba muze zkrátit délku onemocnení a zabránit komplikacím, jako je postherpetická neuralgie. Mezi tyto lécby patrí: - Prírodní lécivé prípravky - Antivirotika nekdy v kombinaci s - Kortikosteroidy (ke snízení bolesti a trvání sindelu) - Léky proti bolesti - Antidepresiva - Topické krémy pro zmírnení dlouhodobé bolesti.

(Health)