cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Tvé oci jsou pul miliardy let staré

Oci jsou úzasné a technické orgány, drahé kazdému jednotlivci. Ale jak se vyvinulo lidské oko? Podle prehledu dukazu se to vynorilo pred více nez 500 miliony let.

Profesor Trevor Lamb z The Vision Centre a Australská národní univerzita provedl rozsáhlou vedeckou studii o puvodu oka, ve kterém analyzuje zjistení stovek vedcu po celém svete.

Z tohoto prehledu publikovaného v casopise Pokrok ve výzkumu sítnice a ocí, nejdulezitejsím zjistením je, jak se oko vyvinulo, aby se stalo orgánem, který máme dnes.

Vsechno zacalo s bakteriemi

Profesor Lamb ríká, ze pocátky zraku pocházejí z více nez 700 milionu let. V této dobe byla zeme obývána pouze "jednobunecnými amébskými zvíraty", jako jsou bakterie, rasy a korály.


Vedci tvrdí, ze lidské oci, jak je známe, asi trvaly 100 milionu let, nez se plne rozvinou

Prof. Lamb vysvetluje, ze behem tohoto období se objevily první svetlocitlivé chemické látky, známé jako opsiny. Ríká, ze opsiny byly pouzívány nekterými organismy jako zpusob, jak snízit den od noci.

Vysvetluje, ze tyto organismy jiz mely "signalizacní kaskády", které mohly vnímat chemické látky v jejich prostredí a zatímco opory jim umoznily videt svetlo, "tato zvírata byla malá a nemeli nervový systém, který by zpracovávali signály ze svých svetelných senzoru."

Prehlídka ríká, ze v prístích 200 milionech let se opsiny vyvinuli, aby se lépe odhalili svetlo, a stali se citlivejsími, rychlejsími a spolehlivejsími.

Nase oci jsou staré 500 milionu let

Profesor Lamb vsak ríká, ze to bylo asi pred 500 miliony let, kdy se lidské oko zacalo rozvíjet.

On ríká:

"První pravé oci, skládající se ze shluku svetelne senzorických bunek, se zacaly objevovat v Cambrianu asi pred 500 miliony let - a predstavují obrovský skok v evolucním závode ve zbrojení. ty, které nemohly. "

Pouzívá príklad Anomalocaris. Jednalo se o metr dlouhý krevety-jako dravec, který Prof. Lamb odkazuje se jako "celisti" svého casu. Vedci verí, ze stvorení melo oci s velikostí kulicek, které lovily svou korist a plavbu v mori.

To je také si myslel, ze tato bytost mela více nez 16,000 aspektu v kazdém oku, které obsahovalo "videní bunky."

Profesor Lamb ríká:

"Tím vzniká lavina informací, známá jako prutok optiky, bezící z ocí a nervového systému stvorení. To vse musí být zpracováno, a tak také zacínáme videt rychlý vývoj centrálního nervového systému schopného zvládnout tyto obrovské mnozství dat, které stále poskytují oci a dalsí senzorické orgány ze sveta kolem zvírete.

Poprvé zvírata zacínají "videt" slozitou krajinu, kterou obývají. "

Ríká, ze Lampreys, ryba jawless, která je soucástí rodiny úhoru, se poprvé objevila behem tohoto období. Tyto ryby mají oko "ve stylu fotoaparátu" velmi podobné lidským ocím. Dodává, ze Lampreys muze být "prímým predchudcem" otevíratelného oka.

"Z toho muzeme ríci, ze oko ve stylu obratlovcu bylo kolem 500 milionu let," ríká profesor Lamb. "Ackoli jeho svetelné senzory a signalizacní systémy jsou velmi podobné jako u hmyzu a jiných bezobratlých, jeho optický systém se vyvinul zcela nezávisle na oko hmyzu ve stylu s mnoha aspekty."

Profesor Lamb poznamenává, ze pred 500 miliony let se základní plán otevíratelného oka stal více usazeným a postupne se vyvíjel z ryb, obojzivelníku, plazu, ptáku a pak nás.

Dodává, ze rozvoj lidského oka, jak jej známe dnes, muze trvat az 100 milionu let, nez se plne rozvinout.

Profesor Lamb dospel k záveru, ze cílem tohoto prehledu je pochopit, jak se stalo vývoj lidského oka, aby se zjistilo, jak se lidské fotoreceptory mohou v budoucnu vyvíjet.

Prukopnické operace mozku: Danielova cesta

Prukopnické operace mozku: Danielova cesta

Daniel Pretty zije v kraji Surrey ve Velké Británii. Stejne jako mnoho petiletých lidí si sportuje a hraje se svým malým bratrem - ale na rozdíl od mnoha detí, které potrebuje, potrebuje pomoc dokonce i pro nejjednodussí úkoly. Daniel se narodil se spastickou mozkovou obrnou, podmínkou, která mu zpevnuje svaly a zakazuje mu stát nebo chodit bez pomoci.

(Health)

Konzumace masa muze zvýsit riziko nealkoholického tuku v játrech

Konzumace masa muze zvýsit riziko nealkoholického tuku v játrech

Nealkoholické tukové jaterní onemocnení je vázným stavem a rostoucím znepokojením v západních spolecnostech. Nedávná studie ve velkém merítku vede ke zvýsení rizika pri konzumaci zivocisných bílkovin. Nový výzkum dospel k záveru, ze konzumace masa muze zvýsit riziko vzniku NAFLD. Nealkoholické tukové jaterní onemocnení (NAFLD), jak naznacuje název, je nahromadení tuku v bunkách jater, které nesouvisí s konzumací alkoholu.

(Health)