"Mladá krev zvrácená poskození mozku související s vekem u starých mysí"

Nový výzkum zjistil, ze infúzí stárnoucích mysí s krevem mladých mysí, zdá se, ze dobíjí mozek, takze funguje spíse jako mladsí. Vedená Stanfordskou lékarskou skolou v Kalifornii, studie zavádí myslenku, ze pokles veku je reverzibilní, poukazuje na cestu k potenciálním novým lékum na Alzheimerovu chorobu a jiné demenci.

V casopise Prírodní medicína, vedoucí autor Tony Wyss-Coray a jeho kolegové popisují, jak infikují plazmu (krev zbavená bunky) z mladých mysí na starsí mysi a zjistili, ze se lépe vyvíjejí v prostorových pametových testech nez starsí mysi, které dostaly plazma od jiných starsích mysí, Vsechno.

Hlavním úcelem studie bylo pouzití sofistikovaných metod pro testování rady dulezitých molekulárních a biologických zmen, které se vyskytují v mozku starsích mysí, kdyz sdílejí krev mladsích mysí.

Ale tým se rozhodl zahrnout dalsí test na pametovou výkonnost a takhle objevili, jako prof. Wyss-Coray, který je také vedoucí vedeckou kariérou ve Vedeckém zálezitostech Palo Alto Health Care System, vysvetluje:

"Tohle mohlo být provedeno pred 20 lety, nemusíte vedet nic o tom, jak funguje mozok, jenom dát starou mys mladou krev a uvidíte, jestli je zvíre chytrejsí nez predtím.

Studie zkoumala dvojice mysí se sdíleným zásobením krve

Studie zahrnovala zkoumání dvojic mysí, jejichz cirkulacní systémy byly chirurgicky spojeny. Takzvané parabiotické mysi sdílejí sdruzenou zásobu krve. Experimenty zahrnovaly dva druhy dvojic: mladou mys spárovanou se starou mysou a dve staré mysi spárované dohromady.

Tým publikoval práci o úcinku krve na stárnutí s pouzitím parabiotických mysí dríve. Napríklad ve studii uvedenou v Príroda v roce 2011 dospeli k záveru, ze krevní faktory zpusobují stárnutí mysí u mysí.

V této studii ukázali, jak více nových bunek rostlo v klícových cástech mozku starsích mysí spárovaných s mladými mysí nez u starých mysí spárovaných s jinými starými mysími. A naopak, zjistili, ze vystavení mladých mysí krvi ze starých mysí melo opacný výsledek na produkci nervových bunek a mladé mysi byly méne schopné najít cestu kolem jejich prostredí.

Ale to, co tým dríve neudelal, merilo úcinek mladé krve na mozky starsích mysí v jednoduchých pametových testech. V této poslední studii ucinili oba - hledali zmeny v mozkových obvodech a bunkách a testovali zmeny v ucení a pameti.

Výzkumníci se soustredili na zmeny hippocampu

Vedci se zajímali zejména o to, co se stalo s hippocampusem v mozku parabiotických mysí. Hippocampus je dulezitý pro odvolávání a rozpoznávání prostorových vzorku jak u mysí, tak u lidí.

Tato cást mozku. Profesor Wyss-Coray vysvetluje, ze je to cást, kterou pouzíváte, kdyz se snazíte "najít své auto na parkovisti nebo se pohybovat po meste bez pouzití systému GPS".

Hipokampus se muze menit v závislosti na mozkové aktivite. Napríklad jedna studie zjistila zmenu mozku u ridicu kabiny v Londýne. Stázci, kterí po 3 nebo 4 letech absolvovali zkousku s názvem "Znalost", ukázali zvýsení sedé hmoty v zadní cásti hipokampu ve srovnání s temi, kterí zkousku neprosli.

Hippocampus je také velmi zranitelný vuci stárnutí. Jeho funkce se v prubehu mozku eroduje ve vsech mozcích, ale dochází rychleji u lidí s demencí, jako je Alzheimerova nemoc, která nakonec nemuze vytváret nové vzpomínky.

Kdyz se podívali na ruzne párované parabiotické mysi, vedci zjistili konzistentní rozdíly v tom, jak se hipokampus choval biochemicky a elektricky, stejne jako to, jak to vypadalo.

Hippocampus byl "mladsí vypadající" u starsích mysí infundovaných mladou krví

Hippocampy starsích mysí byly podobnejsí jako u mladsích mysí, kdyz byly spárovány s mladsími mysí nez se starsími mysími. Také, kdyz byly spárovány s mladsími mysí, hippocampy starsích mysí zpusobily více chemických látek spojených s ucením, nez u starsích mysí spárovaných s jinými starsími mysími.

Nervové bunky u starsích mysí spojené s mladsími mysí byly také schopné silnejsích spojení s jinými nervovými bunkami ve srovnání s nervovými bunkami ve starsích párech. Tato spojení jsou dulezitou funkcí pro vytvárení nových vzpomínek a ucení.

Profesor Wyss-Coray ríká, ze je to "jako by tyto staré mozky byly dobíjeny mladou krví."

Stejne jako zkoumání techto ruzných zmen v mozku mysí, tým dal ruzné mysi ve zkouskách, kde se museli rychle orientovat v nových a nárocných situacích - pomocí pametových podnetu z jejich okolí.

Starsí mysi, jak se ocekávalo, mely tendenci pusobit horsí nez mladsí mysi, stejne jako pri infuzi plazmy od jiných starsích mysí.

Avsak pri infuzi plazmy od mladsích mysí byly starsí mysi mnohem lepsí.

Nicméne zlepsení výkonnosti zmizelo, kdyz se plazma pred podáním mysím zahrála na vysokou teplotu. Teplo muze zmenit proteiny, coz naznacuje, ze bílkoviny v mladé krvi infuzované do starých mysí mohou být zodpovedné za zmeny jejich kognitivních výsledku.

Tým se nyní pokousí zjistit, jaké jsou tyto bílkoviny a od kterých tkání pocházejí.

Prof. Wyss-Coray je spoluzakladatelem spolecnosti Alkahest, biotechnologické spolecnosti, která zkoumá terapeutický potenciál studie. Ríká, ze jeste neví, jestli to, co nasli, bude fungovat u lidí, ale doufá, ze mohou zacít soudne spíse dríve nez pozdeji.

Americké ministerstvo pro otázky veteránu, Kalifornský institut pro regeneracní medicínu a Národní institut stárnutí pomohly financovat studii.

Jezte snídani, abyste zlepsili zdraví vaseho srdce

Zdá se, ze nová studie potvrzuje, ze kdyz jíte, je pro zdraví stejne dulezité jako to, co a kolik jíte. Americtí vedci pozádali muze, aby vyplnili dotazníky o tom, co jedli a kdy jedli, a pak sledovali své zdraví jiz 16 let. Ti, kterí ríkali, ze vynechali snídani, mají vyssí riziko srdecního záchvatu nebo fatální koronární choroby srdecní.

(Health)

Mozná ztráta hmotnosti ústní sprej pro plnejsí pocit

Chemická látka, která se prirozene vyskytuje v tele, jiz prokázala, ze vyvolává pocit, ze je plná pri podávání, nasla efektivní novou cestu spreje na jazyku, ríkají výzkumníci z University of Florida. Chemická látka, nazývaná peptid YY, je hormon v zaludku uvolnený po jídle, který se vedci pokousejí vyuzít pro reprodukci plného pocitu po jídle, a tím prispívají ke ztráte hmotnosti.

(Health)