Mladí sportovci: Zranení a prevence

Vysoké události, jako je olympiáda, prinásejí nadeji, ze osvedcení a oslavy vyhrazených sportovcu na vrcholu své hry, budou inspirovat mladé lidi, aby se zabývali sporty a fyzickými aktivitami, které jim pomohou rozvíjet duveru, vést uspokojivejsí zivoty a v neposlední rade zdraví tím, ze snizuje riziko vzniku chronických onemocnení, jako je cukrovka, obezita, rakovina a kardiovaskulární onemocnení.
Ale bohuzel, pokud neprijmou vhodná opatrení, mladí sportovci místo toho mohou skoncit bolesti, na jiné ceste ke spatnému zdraví, kvuli nedá se zranit.
James R. Andrews, bývalý prezident Americké spolecnosti pro sportovní medicínu (AOSSM), uvedl v kvetnu tohoto roku, ze USA zaznamenaly obrovský nárust poctu mladých lidí, kterí se zabývají sporty. Odhady ukazují 3,5 milionu detí ve veku od 14 let, kterí dostávají lécebnou péci v prípade sportovních poranení, zatímco sportovci ve stredních skolách predstavují dalsích 2 miliony rocne.
"To zpusobuje, ze sporty jsou hlavní prícinou poranení dospívajících. Spolu s casem mimo skolu a práce mohou tyto zranení mít dalekosáhlé úcinky," rekl Andrews.
Tento clánek se zabývá nekterými z nich casté a méne casté zranení u mladých sportovcu. Poté prezkoumá nový projekt, který sleduje zranení u olympijských sportovcu, predkládá nekteré nápady na zamezení a minimalizaci zranení a ukoncí seznam tipu, jak predcházet sportovnímu zranení u detí.

Spolecné sportovní zranení

Podle Národního ústavu pro artritidu a muskuloskeletální a kozní nemoci, který je soucástí Národních ústavu zdravotnictví v USA, nejbeznejsí sportovní úrazy jsou zpusobeny nehodami, spatnými tréninkovými postupy nebo spatným zarízením nebo zarízením. Lidé se také mohou ublízit, protoze nejsou ve tvaru, nebo proto, ze se neohrívají ani dostatecne natahují.
Nekterí odborníci na zranení v USA uvedli, ze také vidí více a více mladých sportovcu zranených kvuli naduzívání a delá prílis mnoho, a to muze cástecne vysvetlit rostoucí mnozství, které vypadnou ze sportu do osmého rocníku. Mezi nejcastejsí sportovní úrazy patrí:

• Poranení kolena,
• Vyvrtávání a kmeny,
• Oteklé svaly,
• Achilové poranení slachy,
• Bolest podél holene a
• Zlomeniny a dislokace.

Zatímco u mladých sportovcu jsou úrazy podobné tem, které postihují dospelé, nemohou být vzdy osetrovány stejným zpusobem, protoze jejich tela nejsou plne rozvinutá.
Vezmete napríklad zranení kolene.
Jeden typ poranení kolena je poskození predního krízového vazu (ACL). Toto je vázné zranení, které se vyskytuje nejcasteji u sportovcu, kterí hrají fotbal a dalsí kontaktní sporty.
Pred dvaceti lety lékari videli nekolik detí nebo dospívajících s poranením ACL. Dnes jsou tato zranení castejsí, protoze mladí lidé zacínají sportovat dríve a více se soutezit.
Dalsím duvodem pro nárust u mladých lidí s poranením ACL, ríkají vedci z nemocnice specializované chirurgie (HSS) v New Yorku, je, ze stále více mladých sportovcu se specializuje na jeden sport, címz je vystavuje riziku zranení, jenz je obvykle viden u profesionálních sportovcu.
Tento druh poranení kolenního kloubu u mladých lidí je vsak obzvláste znepokojivý, protoze není snadné ho opravovat v rostoucích telesech, napríklad rekonstrukcní chirurgie ACL, která funguje dobre u dospelých, muze zpusobit nerovnomernou délku koncetin nebo jiné deformity v rostoucích telech. Proto je casto nejlepsí cestou "benígné zanedbávání". Klinikové si vsak zacínají uvedomovat, ze nefunkcnost muze také vést k problémum, jako je casná artritida.
Existují alternativy ke konvencní rekonstrukcní chirurgii ACL, která má nizsí riziko poskození rostoucích tel, jako je All-Inside, All-Epiphyseal ACL Reconstruction (AE), ale to není bezne dostupné.
Lékari vyzývají k dalsímu výzkumu v oblasti sportovních zranení u mladsích lidí.

Poranení zad a krku

Poranení zad a krku je u mladých sportovcu mnohem méne bezná, ale kdyz se vyskytnou, mohou zpusobit obrovskou frustraci. Sportovec musí absolvovat komplexní a nárocný rehabilitacní program pred návratem do konkurencního sportu: v nekterých prípadech se muze nikdy vrátit do svého sportu.
Vetsina zranení zad a krku u sportovcu je podvrtnutí vazu nebo kmenu svalu. Krome traumatu jsou tyto obvykle zpusobeny atletickým naduzíváním, nesprávnou telesnou mechanikou a technikou, jsou mimo stav nebo se nedostávají dostatecne. Sportovec bude pri aktivní a výkonné cinnosti stezovat na bolesti zad a pocítí úlevu pri odpocinku.
Prílezitostne ale závaznejsí stav muze mít podobné príznaky. Z tohoto duvodu by mela správná lécba poranení zad a krku u mladých sportovcu vzdy zahrnovat dobré zhodnocení lékarem, pokud je to nutné, pomocí zobrazovacích studií.
Podle severoamerické spolecnosti Spine, závaznejsí poranení zad a krku zahrnují:

• Spondylolýza a spondylolistéza: urcitý typ defektu v páteri (spondylolýza) a kde jeden obrat mizí ve vztahu k jinému (spondylolistéza). Bezná prícina bolesti zad u mladých sportovcu, zejména u gymnastu, protoze se musí krýt a hyperextenovat jejich trny.

• Stinger (nazývaný také "horák" nebo "nervový stiplavý"): kde nucení hlavy zpet a do strany komprese nervu míchy v krku nebo kde hnací hlava bocne od ramene presahuje nervy v krku a ramena. Nejvíce obycejný ve fotbale a zápasi, zranení casto není hláseno, protoze príznaky mohou vyresit náhle a rychle. Muze se opakovat a vést k trvalé bolesti nebo slabosti paze, pokud není léceno.

• Zranení disku: castou prícinou bolesti zad u dospelých sportovcu, coz je mnohem méne u mladých sportovcu, muze nebo nemusí být spojeno s ischias (bolesti pri nosení nohou). Peclivá diagnóza, vcetne vysetrení MRI, muze pomoci vyloucit dalsí mozné príciny, které mohou napodobit zranení disku v mladých telech, které stále rostou.

• Scheuermannova choroba nebo juvenilní kyfóza: dalsí castou prícinou bolesti zad u mladých atletu behem puberty, ke které dochází v polovine - na rozdíl od dolní cásti zad, a vede k zaoblení záda, která se zhorsuje do tvaru kopule pri ohýbání dopredu. Cvicení casto nestací k náprave tohoto onemocnení, a pokud nosit ortézu nezbavuje bolesti, muze být vyzadována operace, po níz je nepravdepodobné, ze bude sportovec schopen pokracovat v daném sportu.

Výzkum o Olympianu: Projekt o zranení a nemoci (IIPP)

Ackoli nemuzete úplne odstranit zranení a nemoci, muzete se podívat na zpusoby, jak snízit rizika. To je úcel ambiciózní a komplexní národní multisportové studie nazvané Projekt Úrazy a nemoci (IIPP).
Peking 2008 byl poprvé, kdy Mezinárodní olympijský výbor shromázdil údaje o útocích na multisport, a skupina Velké Británie (GB) se ukázala být nejlépe pripravená, zaznamenávající nejnizsí prumernou míru úrazu.
Krátce po Pekingu britský tým pro výzkum a inovace ve sportu a anglický institut sportu (EIS) zrídily první národní epidemiologickou studii tohoto druhu v oblasti multisportových zranení a onemocnení.
Projekt zacal shromazdovat a zkoumat data v roce 2009 a stále pokracuje. Lékarský a koucovací personál sportovních národních rídících orgánu zasílá podrobné informace o výskytu zranení a nemoci u sportovcu a jejich vystavení riziku v tréninku a soutezi.
Rod Jaques, reditel zdravotnických sluzeb v EIS, ríká, ze je dulezité porozumet povaze nemoci a úrazu pred zavedením nových lécebných postupu.
V rámci studie se úcastní 14 olympijských sportu, z nichz kazdá má vlastní sadu údaju o výskytu zranení, prevalence nemoci a souvisejících rizikových faktorech. Kazdý sport má specifický soubor doporucení pro snízení rizika zranení nebo nemoci.
Výsledky z projektu zranení ukazují, ze od roku 2009:

• 67% prerusení výcviku britských sportovcu z olympijských sportu bylo kvuli zranení.

• 43% sportovcu dostane alespon jedno zranení za sezónu, nekterí budou mít nekolik.

• V prumeru kazdá újma vede ke ztráte 17 dní tréninku a jedné zminované soutezi.

• Míra a závaznost úrazu behem tréninku je nizsí nez v prubehu souteze.

• Celkove predstavuje nejvetsí riziko zranení kolene, ramen, bedra a bederní pátere a nejvetsí pocet celkových ztracených dnu.

Sportovní lékar EIS Kate Strachan ríká, ze projekt je mocným nástrojem, protoze se muzete obrátit na sportovce a ríci: "Ztráty jste ztratili X dní kvuli zranení minulou sezónu". Je to stejne dulezité, abyste si uvedomili, ze máte nejlepsí kitu a tréninkové prostredí a trenér.
Paul Jackson, dalsí sportovní lékar EIS, pracuje s pet letouny. Ríká, ze informace o spojení mezi poranením dolní koncetiny a nácvikem výcviku jim pomohly zmenit cvicení pro prevenci úrazu. U nekterých petadvých letu "to znamená, ze v tentýz den nebezíme a nehrajeme oplocení," dodává.
Debbie Palmer-Greenová, vedecká pracovnice výzkumu v EIS, ríká, ze projekt oznacuje nový prístup, který povazuje zranení a nemoc jako "výkonnostní hrozby".

Prehab to avoid Rehab

/ div>Prehab, zkratka pro predcházení, je relativne novou myslenkou v oblasti sportovní medicíny a terapie. Jedná se o osobní cvicební program, který je individuálne urcen pro sportovce, kterí jim pomáhají predcházet zranení v daném sportu.
(Tam je také dalsí pouzití termínu prehab, který se odkazuje na zlepsení zdraví pacientu pred podstoupí chirurgický zákrok tak oni delají rychlejsí zotavení a mohou vydrzet necinnost, která casto následuje postup).
Predbezný program se stává pravidelnou soucástí rutinního tréninku sportovce. Cílem predsudku je vyhnout se zranení vyrovnáním opakovaných pohybu a stresu pravidelného, ??casto kazdodenního tréninku. V nekterých ohledech muzete sledovat atletický trénink pro spickový výkon ve sportu jako formu opakovaného namáhání, který muze zpusobit zranení v podstate stejným zpusobem, jakým mohou provozovatelé pocítacu zranit z povolání, jako je syndrom karpálního tunelu a problémy s rameny.
S opakovaným uzíváním se svaly stávají tesné, telo rozvíjí nerovnováhu v síle a svalové koordinaci. Ty se prirozene vyskytují behem aktivity, ale protoze trénink se opakuje, jsou opakovane posilováni s kazdým tréninkem, pokud toto cvicení také neobsahuje nejakou kompenzacní aktivitu, jako je napríklad rutina predchudce.
Spolecným problémem pri výcviku sportovce je to, ze mnozí sportovci a trenéri se rídí tradicními metodami zdvihání horních a dolních tel nebo základními sprintingovými a zdvihovými cviceními jako cestou k rozvoji síly mimo specifické sportovní cviky. To vsak muze oproti jádru zpomalit. Predbezný program v tomto prípade by zacal s jádrovou stabilitou, mozná zamerenou na boky, zaludek a zadní jádro.
Jakmile je základním jádrovým programem zaveden a pracuje, predbezná aktualizace je aktualizována tak, aby zahrnovala jemnejsí a cílenejsí pohyby, které zvysují dynamickou stabilitu a zlepsují dovednosti v daném sportu.
Aby byla zajistena nejlepsí sance na úspech s predbeznou diagnózou, by mel sportovec zacít praktikovat predtím, nez dojde ke zranení. Ale bohuzel obvyklá cesta k predbezné situaci je pres zranení.Typickým scénárem je sportovec sám zranený, chodí na sportovního terapeuta nebo specialistu na rehabilitaci (rehabilitace) a terapeut je pak presvedcí, aby se zaregistroval na predchudce, aby se prestalo opakovat.
Dalsím zpusobem, jak udrzet predsudek uzitecný a pracující pro sportovce, je zajistit, aby se neustále vyvíjel s potrebami a zmenou zpusobilosti a schopnosti jednotlivce. Cvicení by mela být progresivní a pravidelne prehodnocována. Existuje také dulezitá potreba vyzvat a motivovat sportovce a zabránit tomu, aby se znudení nebo zvyklí na program.
Úspesný predvolební program je ten, který tvorí pravidelnou soucást rutiny výcviku sportovce. Terapeut musí mít podrobnou znalost sportovního sportu, své silné a slabé stránky a být schopen mít otevrené a otevrené rozhovory s jednotlivcem.

Zamerte se na nerovnováhu tela

Stew Smith, absolvent americké námorní akademie, bývalý Navy SEAL a autor nekolika knih o fitness a sebeobrane, obhajuje predsudky jako zpusob, jak zabránit bezným zranením kazdodenního zivota a sportu.
Ríká, ze je treba se zamerit na telesnou nerovnováhu cloveka. Existuje mnoho prirozených nerovnováh v tele:
"V podstate, pro kazdý pohyb vaseho tela delá," ríká Smith, "existují dve nebo více skupin svalu nebo kloubu, které se táhnou (nebo ohybují), aby udelaly (nebo oponovaly) tento pohyb."
Vetsina nerovnováh, ríká Smith, se vyskytuje v následujících oblastech tela:

• Bricho / dolní cást zad: prílis mnoho lidí pri práci, zamerit se na brisní svaly a zanedbávat spodní cást zad.

• Hrudník a horní zadní / zadní rameno: mnoho mladých sportovcu se snazí "lavicku tisknout kamion", ale zanedbává horní a zadní deltoidy. To muze mít za následek zranení ramen a svazitý horní cást zad.

• Stehna a hamstringy: potrebujete velmi jemnou kombinaci cvicení tak, aby se záda nohou nedostala do práce. Zranení souboju se obvykle vyskytují pri sprintu nebo skákání a obvykle se zraní horní strana kostek. Inteligentní rehabilitacní program by zahrnoval protahování, které zahrnuje horní a dolní cást spoju kostek.

Tipy na prevenci úrazu u mladých sportovcu

Americká akademie pediatrie doporucuje následující:

• Volno: nejméne 1 den v týdnu, aby telo dostalo cas na zotavení.

• Udelejte prestávky: behem cvicení a her, aby se snízilo riziko úrazu a predeslo se tepelným onemocnením.

• Pouzívejte správný prevodový stupen: toto by melo být vhodné pro sport a správne se hodí, napríklad podlozky na krk, ramena, lokty, hrudník, kolena a holení, stejne jako helmy, náustky, oblicejové ochranné kryty a / nebo brýle. A nepredpokládejte, protoze máte na sobe ochranný prostredek, muzete provádet nebezpecné a riskantnejsí veci.

• Pijte spousty tekutin: pred, behem a po cvicení nebo hre, aby se zabránilo tepelným onemocnením; lehké oblecení také pomáhá. Trenéri a trenéri by meli snizovat nebo zastavovat praktiky nebo souteze, pokud je vysoká teplota nebo vlhkost.

• Vytvorte svalovou sílu: udelejte své kondicní cvicení pred hráci a behem cvicení k posílení svalu, které pouzíváte behem hry.

• Zvyste flexibilitu: protahováním pred a po hre a praxi.

• Pouzijte správnou techniku: trenéri a trenéri by meli tuto skutecnost posílit behem sezóny hry.

• Hrajte v bezpecí: trenéri a vudci by meli prosazovat prísná pravidla proti útoku na hlavu (napr. v baseballu), sírení (fotbalu) a kontrole tela (lední hokej) a zastavit cinnost, pokud existuje nejaká bolest.

Rovnez doporucují trenérum a rodicum, aby zvázili emocní stres, ze tlak na výhru muze zpusobit mladého sportovce a doporucuje, aby prijali tyto zásady:
"Mladí sportovci by meli být posuzováni na základe úsilí, sportovního sportu a tvrdé práce. Meli by být odmeneni za to, ze se tvrde snazí a zlepsují své schopnosti, nez aby byli potrestáni nebo kritizováni za ztrátu hry nebo souteze. dovednosti cinnosti. "
Poslouchej poslouchej.
Napsal Catharine Paddock PhD