Y ztráta chromosomu: kratsí délka zivota a vyssí riziko rakoviny u muzu

Ve srovnání se zenami mají muzi kratsí délku zivota. Americké strediska pro kontrolu a prevenci nemocí odhadují, ze zeny zijí prumerne o 5 let déle nez muzi. Nyní nová studie naznacuje, ze tato nesrovnalost muze být az do ztráty chromozomu Y v krvinkách, coz vede k tomu, ze muzi mají kratsí zivotnost a vyssí úmrtnost na rakovinu.

Vedci zverejnují výsledky svých nejnovejsích poznatku v casopise Nature Genetics.

Jako soucást národní spolupráce mezi styri svédské univerzity - známé jako Sciifelab - vedci z Karolinska Institutet, KTH Royal Institute of Technology, Stockholmská univerzita a Uppsala univerzita spolecne pracovali na studiu.

Rozdíl v délce zivota mezi pohlavími není pro USA jedinecný; výzkumníci poznamenávají, ze po celém svete mají muzi kratsí prumernou délku zivota a incidence a úmrtnost na rakovinu je u muzu vyssí nez u zen.

Prestoze se zmeny DNA v normálních bunkách shromazdují behem naseho zivota a jsou spojeny s rakovinou a diabetem, vedci tvrdí, ze duvody a rizikové faktory, které stojí za rozdíly v ocekávané zivote, byly "do znacné míry neznámé".

Pro dalsí vysetrení tým analyzoval DNA ve vzorcích krve ze skupiny více nez 1 600 starsích muzu.

Ztráta Y chromozomu spojená s kratsím prezíváním

Výzkumníci vysvetlují, ze chromozom Y je prítomen pouze u muzu a ze az dosud byly geny na tomto chromozomu vetsinou spojeny s urcením pohlaví a produkcí spermií.

Po dlouhém studiu skupiny muzu vedci zjistili, ze nejcastejsí genetickou zmenou byla ztráta chromozomu Y (LOY) v pomeru bílých krvinek.

Navíc tým nasel souvislost mezi LOY a kratsím prezitím bez ohledu na prícinu smrti.

"Mohli bychom také zjistit vztah mezi ztrátou chromozomu Y a rizikem úmrtí na rakovinu," ríká Lars Forsberg, vedoucí výzkumník z Uppsala University.

V komentári k jejich záverum uvedl prof. Jan Dumanski z odboru imunologie, genetiky a patologie na univerzite v Uppsale:

"Predtím jste pravdepodobne slyseli, ze chromozom Y je malý, bezvýznamný a obsahuje velmi málo genetických informací." To není pravda, nase výsledky naznacují, ze chromozom Y má úlohu pri potlacení nádoru a mohou vysvetlit, proc se muzi casteji dostávají rakovinu nez zeny. "

Vedci se domnívají, ze budoucí analýzy chromozomu Y se mohou stát "uzitecným obecným ukazatelem, který predpovídá riziko vzniku rakoviny u muzu," dodává.

Mluvit s Zdravotní novinky dnes, Profesor Dumanski rekl:

"Ztráta Y muze být jiz dnes povazována za silnou znacku karcinogeneze u muzu, ackoli by nase výsledky mely být opakovány v mnohem vetsím kohorte, a to je to, co deláme."

Dodal, ze LOY se muze stát jeste silnejsím markerem "jakmile identifikujeme urcitou subpopulaci imunitních bunek, které jsou zodpovedné za její úcinek na karcinogenezi v jiných tkáních / orgánech."

Cetuximab prodluzuje zivotnost pacientu s rakovinou plic s vysokým expresím EGFR

Studie zverejnená online v casopise The Lancet Oncology odhalila, ze pacienti, kterí trpí nejcastejsí formou rakoviny plic a jejichz nádory vykazují vysoké hladiny receptoru epidermálního rustového faktoru (EGFR), mají tendenci tezit více z lécby cetuximabem a mají delsí zivotnost ve srovnání s temi, kterým byla podávána samotná chemoterapie.

(Health)

Brachyterapie úcinná v casné fázi rakoviny prsu v mlécných kanálech

Nová studie ukazuje, ze zeny s rakovinou prsu v pocátecním stadiu v mlécných kanálech, které nebyly metastázovány na zdravé okolní prsní tkán (duktální karcinom in situ [DCIS]), se zdají být prospesné z podstupování brachyterapie prsu pomocí aplikátoru zalozeného na vzperách. Studie byla predstavena na výrocním zasedání Americké spolecnosti chirurgu prsu, která se konala ve Phoenixu 2. kvetna az 4. kvetna.

(Health)