Xenotransplantace z geneticky upravených prasat
Behem uplynulého desetiletí provedla xenotransplantace u lidí lidské orgány, tkáne nebo bunky. Vzhledem k tomu, ze více a více geneticky modifikovaných prasat je k dispozici s geny k ochrane pred imunitní reakcí cloveka, zmírnuje drívejsí problémy pri pomoci lidem prijímat takové transplantace. Dr. Burcin Ekser a Dr. David K ??C Cooper z Institutu transplantace Thomase E Starzl na univerzite v Pittsburghu, PA, USA, a jejich tým diskutují o nejnovejsím vývoji v revizi publikované Online First by Lancet.
Ve srovnání s xenotransplantací prasecích orgánu na primáty (jiný nez lidský) výzkum ukázal, ze xenotransplantace prasecích pankreatických ostruvku do diabetických primátu s jinými lidmi je více povzbuzující a v soucasnosti probíhá pokus na Novém Zélandu. Ackoli 60-80% transplantovaných ostruvku je ztraceno v míste transplantace, tj. V jaterní portální zíle, výzkum pokracuje v hledání nových transplantacních míst a klinické studie xenotransplantace ostruvku prasete by mohly behem prístích nekolika let výrazne rust.
Neonatální (selata) ostruvky by byly ideální pro pouzití v programech masové transplantace, protoze jsou hospodárnejsí nez dospelé prasata. Technologie slibuje, ze je fyziologicky úspesná, protoze diabetická opice prezila více nez rok a byla podeprena pouze prasnicemi.
Pacienti s diabetem typu 1 by mohli predstavovat mozný problém pro xenotransplantaci, nebot jejich autoimunitní reakce by mohla v prubehu casu znicit nové stepy stejným zpusobem, jakým onemocnení znicí pacientovy vlastní pankreatické ostruvky. Jednou z strategií by mohlo být opakované transplantace techto pacientu. Jiné strategie zahrnují výzkum "zapouzdrených" ostruvku, coz jsou ostruvky obsazené v kapsli, které jsou chráneny pred imunitním systémem tela, takze imunosuprese není zbytecná. Není známo, zda tyto ostrovy mohou po delsí dobu prezít, presto by v tomto prípade mohla být alternativní alternativa. Soucasná studie na Novém Zélandu pouzívá zapouzdrené ostruvky.
S miliony lidí po celém svete, kterí trpí neurologickým degenerativním onemocnením, je dalsím vzrusujícím prístupem xenotransplantace moznost transplantace neuronálních bunek prasat. V USA zije pouze 8 milionu lidí, kterí trpí neurologickou degenerací, nejcastejsí je Parkinsonova choroba.
Predchozí studie ukázaly, ze transplantace neuronálních bunek prasecího typu do primátu (krome lidských) s modelem Parkinsonovy nemoci výrazne zlepsila lokomotorickou funkci. Behem studie nekterí opice dostávali geneticky upravené lidské nervové prekurzorové bunky a imunosupresivní terapii, aby zabránily odmítnutí. U nekterých zvírat to bylo prílis mnoho; oni vyvinuli lymfoproliferativní onemocnení, coz naznacovalo, ze jejich imunitní systém byl nadmerne oslabený. Autori jsou stále optimistictí, kdyz ríkají: "Pokud se tento problém vyresí, vcasná klinická studie se zdá být opodstatnená u pacientu, jejichz onemocnení je refrakterní k lécbe."
Dalsí oblasti výzkumu zahrnují vysetrení moznosti transplantace prasecích jater a cervených krvinek, stejne jako transplantace rohovky, které by mohly pomoci pri resení obrovského nedostatku dárcovských rohovky v rozvojovém svete. Trombinová mikroangiopatie (TA) v transplantaci a systémová konzumní koagulopatie (SCC) u príjemce zustává nejvetsí prekázkou úspesné xenotransplantace srdecních a ledvinných prasat. U thrombických mikroangiopatií zpusobují srazeniny fibrinu a cervených krvinek trombózu v cévách, zatímco SCC, castejsí u xenotransplantátu ledvin, vycerpává koagulacní faktory u príjemce zpusobující spontánní krvácení. Vzhledem k temto problémum se v tomto okamziku nejdelsí doba prezití pro prasecí orgány u primátu (lidí) lisí od nekolika dní v transplantacích plic na priblizne 6-8 mesícu u transplantací srdce. Prestoze výzkum je jeste nekolik let daleko od provádení lidských pokusu o transplantaci solných orgánu této povahy, zivot zachranující transplantace prasecího srdce nebo jater by mohla predstavovat alternativní resení, dokud nebude dostupný lidský orgán.
V soucasné dobe výzkumníci zkoumají strategie zahrnující lidské antikoagulacní nebo antitrombotické geny do geneticky modifikovaných prasat a dalsí geny pro regulaci lidské zánetlivé odpovedi.
V konecném dusledku by také doslo ke snízení uzívání rozsáhlých imunosupresivních lékových terapií. Dosavadní genetické modifikace cástecne redukovaly odpovedi T-bunek, nicméne tyto musí být zlepseny dalsím genetickým inzenýrstvím. Výzkumníci mohou také muset prekonat fyziologické prekázky pri transplantaci pevných orgánu, ale protoze nedoslo k dlouhodobým úspechum, tyto prekázky zatím nejsou známy.
Vzhledem k tomu, ze infekce ve stádech prasat mohou být bezne kontrolovány a vycisteny, bezpecnost se nezdá být problémem. To je dolozeno dosavadními dukazy, které ukazují, ze retrovirusy nesené prasaty nepredstavují významné riziko pro lidské pacienty ani pro blízké kontakty.
Autori také diskutovali o orgánech, ze fáze jiných strategií jsou v soucasné dobe mnohem pokrocilejsí nez xenotransplantace, napríklad pomucky pro podporu srdecní cinnosti v levé komore. Souhlasí vsak s tím, ze transplantací srdce prasete se v daném case ukáze být lepsí volbou oproti pouzití mechanického zarízení.
V záverecném vyjádrení autori ríkají:
"Prestoze zbývající problémy zpomalují klinickou realizaci, byly experimentální výsledky získané u ostruvku prasecí, neuronálních bunek a xenotransplantace rohovky povzbudivé. Jsou-li dostupné nové geneticky modifikované prasnice, které pravdepodobne zlepsí výsledek bunecné a rohovkové xenotransplantace, veríme ze klinické testy budou ospravedlneny behem následujících 2-3 let.Nebyly hláseny zádné bezpecnostní obavy, které by zakazovaly takové klinické testy ... Pokud jde o prasecí tkáne a bunky, na rozdíl od orgánu se zdá, ze klinická xenotransplantace se brzy stane realitou. "
Napsal Petra Rattue
Vsichni pacienti se srdecními infekcemi by meli dostat fluktuaci, ríká British Heart Foundation
Britská nadace srdce (BHF) doporucuje, aby v tomto roce vsichni jedinci trpící srdecními chorobami ve Velké Británii dostali injekci chripky. Ve Velké Británii zije 2,7 milionu jedincu se srdecním onemocnením a osoby s onemocnením, které dostávají infekci, jako je chripka, mají ctyrnásobne vyssí riziko srdecního záchvatu.
Potenciální zubní ztráta spojená s rakovinou prsu
Nová studie naznacuje, ze zeny mohou mít více nez 11krát vyssí pravdepodobnost, ze budou trpet rakovinou prsu, jestlize mají chybející zuby a onemocnení dásní. Studie (1), kterou provedl Karolínský institut ve Svédsku u více nez tri tisíce pacientu, ukázala, ze z 41 osob, u kterých doslo k rakovine prsu, se jedná o jedenáctkrát castejsí výskyt rakoviny u tech, kterí meli onemocnení dásní a ztrátu zubu.