cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Xenotransplantace z geneticky upravených prasat

Behem uplynulého desetiletí provedla xenotransplantace u lidí lidské orgány, tkáne nebo bunky. Vzhledem k tomu, ze více a více geneticky modifikovaných prasat je k dispozici s geny k ochrane pred imunitní reakcí cloveka, zmírnuje drívejsí problémy pri pomoci lidem prijímat takové transplantace. Dr. Burcin Ekser a Dr. David K ??C Cooper z Institutu transplantace Thomase E Starzl na univerzite v Pittsburghu, PA, USA, a jejich tým diskutují o nejnovejsím vývoji v revizi publikované Online First by Lancet.
Ve srovnání s xenotransplantací prasecích orgánu na primáty (jiný nez lidský) výzkum ukázal, ze xenotransplantace prasecích pankreatických ostruvku do diabetických primátu s jinými lidmi je více povzbuzující a v soucasnosti probíhá pokus na Novém Zélandu. Ackoli 60-80% transplantovaných ostruvku je ztraceno v míste transplantace, tj. V jaterní portální zíle, výzkum pokracuje v hledání nových transplantacních míst a klinické studie xenotransplantace ostruvku prasete by mohly behem prístích nekolika let výrazne rust.
Neonatální (selata) ostruvky by byly ideální pro pouzití v programech masové transplantace, protoze jsou hospodárnejsí nez dospelé prasata. Technologie slibuje, ze je fyziologicky úspesná, protoze diabetická opice prezila více nez rok a byla podeprena pouze prasnicemi.
Pacienti s diabetem typu 1 by mohli predstavovat mozný problém pro xenotransplantaci, nebot jejich autoimunitní reakce by mohla v prubehu casu znicit nové stepy stejným zpusobem, jakým onemocnení znicí pacientovy vlastní pankreatické ostruvky. Jednou z strategií by mohlo být opakované transplantace techto pacientu. Jiné strategie zahrnují výzkum "zapouzdrených" ostruvku, coz jsou ostruvky obsazené v kapsli, které jsou chráneny pred imunitním systémem tela, takze imunosuprese není zbytecná. Není známo, zda tyto ostrovy mohou po delsí dobu prezít, presto by v tomto prípade mohla být alternativní alternativa. Soucasná studie na Novém Zélandu pouzívá zapouzdrené ostruvky.
S miliony lidí po celém svete, kterí trpí neurologickým degenerativním onemocnením, je dalsím vzrusujícím prístupem xenotransplantace moznost transplantace neuronálních bunek prasat. V USA zije pouze 8 milionu lidí, kterí trpí neurologickou degenerací, nejcastejsí je Parkinsonova choroba.
Predchozí studie ukázaly, ze transplantace neuronálních bunek prasecího typu do primátu (krome lidských) s modelem Parkinsonovy nemoci výrazne zlepsila lokomotorickou funkci. Behem studie nekterí opice dostávali geneticky upravené lidské nervové prekurzorové bunky a imunosupresivní terapii, aby zabránily odmítnutí. U nekterých zvírat to bylo prílis mnoho; oni vyvinuli lymfoproliferativní onemocnení, coz naznacovalo, ze jejich imunitní systém byl nadmerne oslabený. Autori jsou stále optimistictí, kdyz ríkají: "Pokud se tento problém vyresí, vcasná klinická studie se zdá být opodstatnená u pacientu, jejichz onemocnení je refrakterní k lécbe."
Dalsí oblasti výzkumu zahrnují vysetrení moznosti transplantace prasecích jater a cervených krvinek, stejne jako transplantace rohovky, které by mohly pomoci pri resení obrovského nedostatku dárcovských rohovky v rozvojovém svete. Trombinová mikroangiopatie (TA) v transplantaci a systémová konzumní koagulopatie (SCC) u príjemce zustává nejvetsí prekázkou úspesné xenotransplantace srdecních a ledvinných prasat. U thrombických mikroangiopatií zpusobují srazeniny fibrinu a cervených krvinek trombózu v cévách, zatímco SCC, castejsí u xenotransplantátu ledvin, vycerpává koagulacní faktory u príjemce zpusobující spontánní krvácení. Vzhledem k temto problémum se v tomto okamziku nejdelsí doba prezití pro prasecí orgány u primátu (lidí) lisí od nekolika dní v transplantacích plic na priblizne 6-8 mesícu u transplantací srdce. Prestoze výzkum je jeste nekolik let daleko od provádení lidských pokusu o transplantaci solných orgánu této povahy, zivot zachranující transplantace prasecího srdce nebo jater by mohla predstavovat alternativní resení, dokud nebude dostupný lidský orgán.
V soucasné dobe výzkumníci zkoumají strategie zahrnující lidské antikoagulacní nebo antitrombotické geny do geneticky modifikovaných prasat a dalsí geny pro regulaci lidské zánetlivé odpovedi.
V konecném dusledku by také doslo ke snízení uzívání rozsáhlých imunosupresivních lékových terapií. Dosavadní genetické modifikace cástecne redukovaly odpovedi T-bunek, nicméne tyto musí být zlepseny dalsím genetickým inzenýrstvím. Výzkumníci mohou také muset prekonat fyziologické prekázky pri transplantaci pevných orgánu, ale protoze nedoslo k dlouhodobým úspechum, tyto prekázky zatím nejsou známy.
Vzhledem k tomu, ze infekce ve stádech prasat mohou být bezne kontrolovány a vycisteny, bezpecnost se nezdá být problémem. To je dolozeno dosavadními dukazy, které ukazují, ze retrovirusy nesené prasaty nepredstavují významné riziko pro lidské pacienty ani pro blízké kontakty.
Autori také diskutovali o orgánech, ze fáze jiných strategií jsou v soucasné dobe mnohem pokrocilejsí nez xenotransplantace, napríklad pomucky pro podporu srdecní cinnosti v levé komore. Souhlasí vsak s tím, ze transplantací srdce prasete se v daném case ukáze být lepsí volbou oproti pouzití mechanického zarízení.
V záverecném vyjádrení autori ríkají:

"Prestoze zbývající problémy zpomalují klinickou realizaci, byly experimentální výsledky získané u ostruvku prasecí, neuronálních bunek a xenotransplantace rohovky povzbudivé. Jsou-li dostupné nové geneticky modifikované prasnice, které pravdepodobne zlepsí výsledek bunecné a rohovkové xenotransplantace, veríme ze klinické testy budou ospravedlneny behem následujících 2-3 let.Nebyly hláseny zádné bezpecnostní obavy, které by zakazovaly takové klinické testy ... Pokud jde o prasecí tkáne a bunky, na rozdíl od orgánu se zdá, ze klinická xenotransplantace se brzy stane realitou. "

Napsal Petra Rattue

Vsichni pacienti se srdecními infekcemi by meli dostat fluktuaci, ríká British Heart Foundation

Vsichni pacienti se srdecními infekcemi by meli dostat fluktuaci, ríká British Heart Foundation

Britská nadace srdce (BHF) doporucuje, aby v tomto roce vsichni jedinci trpící srdecními chorobami ve Velké Británii dostali injekci chripky. Ve Velké Británii zije 2,7 milionu jedincu se srdecním onemocnením a osoby s onemocnením, které dostávají infekci, jako je chripka, mají ctyrnásobne vyssí riziko srdecního záchvatu.

(Health)

Potenciální zubní ztráta spojená s rakovinou prsu

Potenciální zubní ztráta spojená s rakovinou prsu

Nová studie naznacuje, ze zeny mohou mít více nez 11krát vyssí pravdepodobnost, ze budou trpet rakovinou prsu, jestlize mají chybející zuby a onemocnení dásní. Studie (1), kterou provedl Karolínský institut ve Svédsku u více nez tri tisíce pacientu, ukázala, ze z 41 osob, u kterých doslo k rakovine prsu, se jedná o jedenáctkrát castejsí výskyt rakoviny u tech, kterí meli onemocnení dásní a ztrátu zubu.

(Health)