Nejstarsí lidský nádor na svete - více nez 120 000 let starý

Výzkumníci práve objevili nejstarsí svetový nádor v rebra 120 000 let starého neandrtálce v Chorvatsku.
Jedná se o velmi vzácný objev vzhledem k tomu, ze v prehistorických populacích byly nádory neobvyklé. Nádory v mdlých tkáních rychle klesají - coz je obtízné identifikovat.
Pravopis: Neandertálci a Neandertálci jsou správní.
Kosta byla puvodne vykopána pred sto lety a vedci práve zjistili, ze má dutinu, kde nádor, známý jako fibrózní dysplázie, nahradil to, co mela být vnitrní kostní struktura.
Vláknová dysplázie není povazována za rakovinnou, protoze se nádory nerozsírují do jiných tkání.
Podle Davida Frayera, profesora antropologie na univerzite v Kansasu a spoluautorkou príspevku:

"Je to dukaz, ze neandertálci trpeli nádorovými onemocneními - ze jsou náchylní k stejným onemocnením, které vidíme u moderních lidí. Predtím se nejcasnejsí nádor v kostech, který jsme videli, dostává zpet do egyptské mumie. starsí nez predchozí nádor, který byl nalezen. Neexistují zádné dukazy o tom, ze rakovina je starsí nez v lidském fosilním záznamu. "

30 milionu dlouhý fragment levé zebro byl odkrytý mezi lety 1899 a 1905 v chorvatské jeskyni, která obsahovala kolem 900 neandertálských kostí - stovky tisíc let.
V 80. letech 20. století byly vsechny kosti z jeskyne rentgenovány a publikovány v knize, která zobrazovala kazdý radiogram, s výjimkou fragmentu plosiny - který vypadal vypálený v rentgenovém obrazu.
A konecne, pomocí nových vysoce kvalitních rentgenových paprsku se výzkumníci mohli jasneji podívat na kost.
Nasli to zebro melo dutinu o délce 18 milimetru a sírce 7,6 milimetru. Po dukladné analýze pomocí rentgenových snímku a CT vysetrení vedci dospeli k záveru dutina byla místem benigního nádoru spojeného s fibrózní dysplazií, coz je vývojová porucha kosti, ve které léze vyvíjejí vláknitou tkán a spikuly tkané kosti. "
Frayer rekl:

"Nebyl to malý nádor, byl pomerne velký, pravdepodobne vycnívající na bázi zebra. Nejsme si jisti, jak daleko to bylo, ale byla dobre vyjádrena v kostech. horní tretinu zádové cásti a svaly, které se pridávají tam, které jsou spojeny se zvednutím ramen. "

Frayer také zmínil, ze se mohly úcastnit dalsí kosti, ale nebyly identifikovány. Pridávalo to, i kdyz místo obsahovalo více nez 900 kostí "velmi málo z nich je spojeno s ostatními. A zatímco existují jiné patologické stavy, zádný z ostatních nevykazuje nejaký nádor."

Neandertálci jsou více podobní moderním lidem, nez se dríve domnívalo.

Neandertálská DNA nám prosla

Vedci byli jednou si jisti, ze neandrtálci nemeli zádný vliv na evolucní linie moderních lidí. Nicméne, i kdyz neandrtálci vymreli pred 30 000 lety a byli jiným druhem cloveka ve srovnání se soucasným dnem homo sapiens, sdílíme hodne stejné DNA.
Frayer dospel k záveru:

"Máme skutecnou nukleární DNA z rady ruzných neandertálcu - ne úplné sekvence - ale cásti jaderné DNA, takze víme, ze neandrtálci mají soubor unikátních genu, které byly predány moderním lidem." Je to asi 4 procent naseho genetického makeupu . "

Analýzou DNA extrahované ze trí neandertálských kostí starsích 40 000 let zjistili evropstí a americtí vedci, ze nekteré neandertálské DNA byly predány lidem.
Napsal Joseph Nordqvist