Kapacita pracovní pameti a toulání mysli

Studie prokázaly, ze myslenka jednotlivce se odvází k nesouvisejícím myslenkám bez ohledu na to, co delají polovinu casu, a je pravdepodobné, ze nebudete celý clánek precíst aniz byste premýsleli o necem jiném.
Podle studie zverejnené 14. brezna v casopise Psychologická veda, schopnost osoby pracovat s pametí - jakýsi dusevní pracovní prostor, který jednotlivcum umoznuje zonglovat nekolik myslenek soucasne - je spojen s tendencí jejich mysli, aby se behem rutinního zadání posunula k jiným myslenkám.
Napríklad prijedete domu a vás sousedící vás pozdraví s vasím autem, abyste si naplánovali datum obeda, na ceste k jeho pridání do kalendáre, prestanete zapínat svetla, pridáte chléb do svého seznamu potravinárských výrobku a nakrmíte Pes. Pracovní pamet je kapacita, která vám umoznuje uchovávat informace o obede prostrednictvím techto nesouvisejících úkolu.
Studie provedli Daniel Levinson a Richard Davidson na University of Wisconsin-Madison a Jonathan Smallwood v Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Science. Levinson, hlavní autor studie, je absolventkou Davidsona, profesora psychologie a psychiatrie, v centru vysetrování zdravých myslí v UW-Madison Waisman Center.
Aby bylo mozné porovnat tendenci cloveka odklonit, byla skupina dobrovolníku pozádána, aby vykonávala jednu ze dvou jednoduchých úkolu. První úkol vyzadoval, aby dobrovolník stiskl tlacítko v reakci na vzhled urcitého písmene na obrazovce, zatímco druhá úloha se týkala jednoduse poklepáním v case s dechem.
Smallwood rekl: "Zámerne pouzíváme úkoly, které nikdy nebudou vyuzívat veskerou jejich pozornost, a pak se zeptáme, jak lidé pouzívají své necinné zdroje?"
Obcas se výzkumníci zeptali dobrovolníku, pokud se jejich mysl soustredila na tento úkol nebo pokud se jejich mysl potulovala. Výzkumníci pak zmerili kapacitu pracovní pameti kazdého úcastníka a zaznamenali schopnost udrzet radu dopisu, které jim byly zaslány jednoduchými matematickými otázkami.
Podle Levinsona byla v obou úkolech patrná korelace.

"Lidé s vyssí kapacitou pracovní pameti hlásili behem techto jednoduchých úkolu více myslenkových putování", prestoze jejich výkonnost na testu nebyla ohrozena.

Výsledkem studie je první pozitivní sdruzení objevené mezi pametovou a pracovní pametí. Toto zjistení naznacuje, ze pracovní pamet muze povolit myslenky mimo téma.
Smallwood vysvetluje:

"Zdá se, ze tato studie naznacuje, ze kdyz okolnosti pro tento úkol nejsou prílis obtízné, lidé, kterí mají dalsí zdroje pracovní pameti, je nasazují, aby premýsleli o jiných vecech nez o tom, co delají."

Výzkumníci zjistili, ze spojení mezi myslícím putujícím a pracovní pametí zmizelo, kdyz dobrovolníci dostali podobný jednoduchý úkol, který byl naplnený smyslovými distraktory (jako spousta dalsích podobne tvarovaných dopisu).

Levinson rekl:

"Poskytnutí plné pozornosti vasim vnímavým zkusenostem skutecne vyrovnalo lidi, jako by to prestalo mysli putovat po prusmyku."

V drívejsích studiích byla kapacita pracovní pameti spojena s obecnými opatreními inteligence, jako je skóre IQ a porozumení ctení.
Studie zduraznuje dulezitost v kazdodenních situacích a nabízí pohled na vsudyprítomný, ale spatne pochopený svet vnitrne rízených myslenek.
Smallwood, vysvetlil:

"Nase výsledky naznacují, ze druhy plánování, které lidé delají casto v kazdodenním zivote - kdyz jsou v autobuse, kdyz chodí na kole, kdyz jsou ve sprse - jsou pravdepodobne podporovány pracovní pametí. mozky se snazí vyclenit zdroje na nejnaléhavejsí problémy. "

Podle výzkumníku, i kdyz pracovní pamet muze pomoci individuální pobyt soustredený, jestlize mysl zacne driftovat, tyto prostredky dostat spatne smerovat a jednotlivec muze ztratit prehled o svém cíli. Nekolik lidí zazilo náhlý pocit, ze v knize prinesli mnoho stránek, aniz by prijali zádnou ze slov, nebo prisli domu bez pripomenutí skutecného výletu, aby se tam dostali.
Levinson vysvetlil:

"Je to tak, jako by vase pozornost byla tak ponorená do myslení, ze se nezustalo, abyste si pamatovali svuj cíl císt."

Podle Levinsona, kde muze být myslenkový drift jednotlivce signálem základních priorit (at uz vedomých ci nevedomých), které jsou drzeny v osobe pracující pameti. Nicméne to neznamená, ze lidé s vysokou kapacitou pracovní pameti jsou odsouzeni k bazantní mysli. Levinson vysvetluje, ze pracovní pamet je zdrojem a jedná se o to, jak ji jednotlivec pouzívá.

"Pokud je vasí prioritou venovat pozornost úkolu, muzete pracovat
pameti, aby to taky. "

Levinson v soucasné dobe zkoumá, jak jsou bloudení myslenky ovlivneny nácvikem pozornosti, aby se zvýsila pracovní pamet, aby se získal jasnejsí obraz sdruzení a jak se dá rídit.
Levinson rekl:

"Muddle putování není zdarma - to vyzaduje zdroje. Muzete se rozhodnout, jak chcete pouzít své zdroje."

Studie získala financování Fetzer Institute, National Institutes of Health a Nadace Roke.
Napsal Grace Rattue